Předchozí
1 z 2
Další

Prvoligový šlágr Baník - Sparta (15 hodin) je už několik dnů vyprodaný. Očekávání fanoušků, kteří budou oblečeni jednotně v bílých barvách, je obrovské.

O záchranu bojující slezský klub doma neporazil Spartu už deset let.

Naposledy se radoval 3. listopadu 2008, kdy na Bazalech vyhrál tým se Svěrkošem, Galáskem nebo Ličkou v sestavě po brankách Střihavky a Mičoly 2:0. 

Ty vzpomínky jsou ještě čerstvé. Útočník Václav Svěrkoš, bývalý fotbalista ostravského Baníku, vždy považoval souboje se Spartou jako něco speciálního.

Připomeňte na snímcích v našich fotogaleriích atmosféru:

Poslední zápas na Bazalech (28. února 2015):

FC Baník Ostrava – AC Sparta Praha 1:1
Baroš s Pavlenkou hrdinové Ostravy. Baník vydřel se Spartou bod

Poprvé na městském stadionu ve Vítkovicích (6. prosince 2015):

Baník Ostrava - Sparta Praha. 16. kolo první fotbalové ligy - poprvé na nově zrekonstruovaném Městském stadionu ve Vítkovicích.
Sparta díky Lafatovi zdolala Baník 1:0

Utkání legend

Utkání legend: FC Baník Ostrava - AC Sparta Praha 8:8 (5:6)
Legendy připomněly rivalitu mezi Baníkem a Spartou, vzpomínalo se i na Srnička

„Je to zkrátka pro Baník největší soupeř,“ řekl čtyřiatřicetiletý internacionál, a dnes profesí hráčský agent, před letošním vyprodaným šlágrem v rozhovoru pro Deník.

Bývalý útočník Baníku Svěrkoš: Spartu jsem opakovaně odmítal, hrát za ni nešlo

Vzpomenete si na pocity, když měla do Ostravy dorazit Sparta?

Jasně, vždy to bylo výjimečné. A ty pocity něčeho výjimečného vznikaly už v žákovském nebo dorosteneckém věku, kdy člověk podával balony a vnímal vypjatou atmosféru, která každý zápas Baníku a Sparty provázela. I proto je asi na Ostravsku tento zápas vždy speciální. A když je fotbalista odchovanec Baníku, nebo s ním hodně spjatý, zápas má pro něj vždy zvláštní příchuť. Chce vždycky Spartu porazit. Co si budeme povídat, oni jsou historicky nejlepší klub a lepší rival pro Baník v české lize není.

Ilustrační foto.
Sparta, Sparta, zakřičel mladík v Ostravě. Probral se až v nemocnici

Čím to, že podobné pocity nevyvolávají jiné kluby, třeba Slavia nebo Brno?

Je to zkrátka největší soupeř. A když to přeženu, tak tam je cítit do určité míry i jistá forma nenávisti. I když v poslední době to je hodně podobné i mezi baníkovskými a opavskými příznivci. Ale když se vrátíme zpět k fotbalu, zápas proti Spartě je vždy hodně speciální.

Když přijede Sparta, o motivaci má Baník vždy postaráno. Ale co dělat, aby z toho nebyla přemotivovanost?

V první řadě jsou v mužstvu často osobnosti, které řeší na hřišti věci s rozhodčími a podobné záležitosti. Ale samozřejmě i tak je motivace obrovská a nikdy nebylo jednoduché ukočírovat nervy, když cítíte křivdu.

Máte podobnou zkušenost?

Vzpomínám si na zápas, kdy jsem dostal dvě žluté karty, tím pádem jsem byl vyloučený a my navíc zápas prohráli. Dneska už vím, že jsem si trošku naběhl, přestože obě karty tehdy byly přísné. Nicméně je to ošemetné a není jednoduché skousnout sporný verdikt rozhodčího, když ještě navíc za vámi stojí celý stadion chacharů. V tu chvíli máte pocit, že jsou všichni s vámi a že si můžete dovolit cokoliv. Proto je hodně důležité takový zápas zvládnout v hlavě. A myslím si, že zrovna teď bude kluky z Baníku čekat podobný scénář.

A kdybyste byl v pozici nějakého motivátora, který zápas byste teď hráčům Baníku z dob své aktivní kariéry pustil?

To by byl snad vůbec první zápas proti Spartě, tehdy mi bylo devatenáct. Tehdy jsme hráli doma po dlouhé době před plnými Bazaly proti osobnostmi nabité Spartě (ten zápas se hrál v sezoně 2002/2003 pozn. red.). Tenkrát se to pro nás nevyvíjelo dobře, rychle jsme prohrávali, ale nakonec jsme zápas vyhráli 3:2. Pamatuji si, že to mělo emoce, ale i fotbalovost. Přál bych si, aby to v sobotu byl podobný zápas, včetně těch emocí a radosti fandů, které jsou k nezaplacení.

I teď bude stadion zase plný, ale už to nebudou Bazaly…

I teď bude stadion zase plný, ale už to nebudou Bazaly…

To samozřejmě vnímám, ani já sám se tam extra dobře necítím. Na druhé straně jsem ale na jaře seděl při zápase proti Jihlavě naproti hlavní tribuny, tehdy bylo v hledišti snad čtyři a půl tisíce diváků a přesto se mi atmosféra moc líbila. Měl jsem pocit, že celý sektor skandoval a tím, že je to uzavřené, atmosféra je i tak dobrá.

Myslíte si, že hrát na Městském stadionu je pro Baník pořád nějaký handicap?

Co se týká atmosféry i faktu, že lidé si i na Městský stadion cestu našli a že většina z nich to nějakým způsobem skousla, to už takový problém není. Něco jiného je ale zázemí pro klub, Baník se o stadion i kancelářské prostory musí dělit s Vítkovicemi a atlety, což není vyhovující. A další problém je tréninkové zázemí, je tam jediná umělka, která je navíc už podle mě hodně v důchodu. Stále tak věřím, že se ryze fotbalového stadionu pro Baník dočkám, toho snu se vzdát nechci.

NEZTRÁCÍ VÍRU. Navzdory sobotní nešťastné porážce v Olomouci burcuje kouč Baníku Ostrava Bohumil Páník tým i fanoušky před ostrým střetem s pražskou Spartou.
Válku jsme rozhodně ještě neprohráli, vzkázal trenér Baníku

Pojďme zpátky ke Spartě, ta vám, pokud vím, hned několikrát nabídla angažmá…

Byly dvě takové situace. Ta první přišla v době, kdy jsem začínal, ale já o tom vlastně ani neuvažoval. Ano, svým způsobem mě to samozřejmě potěšilo, přece jen se mi tenkrát dařilo a řešilo se to třeba i v televizi, takže jsem se tehdy cítil, že jsem nejlepší. Jenže to fakt nešlo, vyrůstal jsem s klukama, kteří dodnes chodí na Baník, a navíc jsem neměl potřebu jít touto cestou.

A ani dnes byste to neřešil jinak?

Myslím si, že ne. Zrovna nedávno jsem to řešil s Pepou Chovancem, když jsem se s ním sešel už z pozice agenta. A při diskusi mi řekl, že kdybych šel sparťanskou cestou, že bych toho třeba dokázal víc. Ale to jsou jen věčné fotbalové šťouchance nebo takové boje.

Vzpomněl jste první situaci, kdy přišla druhá nabídka?

To bylo v době, kdy mě do toho tlačil můj tehdejší agent pan Paska, jenže i on rychle pochopil, že se o tom vůbec nechci bavit. Ale vlastně přišlo ještě jedno vábení, když jsem se vracel z Gladbachu do Baníku, jenže i tehdy jsem jim řekl, že jdu domů. Měl jsem to zkrátka takhle nastavené. Možná je to dneska jinak, ale kdoví, jak bych se teď zachoval. Já ale byl odmala baníkovec, který navíc v sobě měl jistou míru nenávisti vůči Spartě. Tím ale nechci říct, že s klukama z Letné nějak špatně vycházel, spíš bych dokonce řekl, že jsme přátelé, ale prostě jsem tam hrát nikdy nechtěl.

VÝJIMEČNÉ. Bývalý fotbalista Baníku Ostrava Václav Svěrkoš považoval vždy duely se Spartou za něco speciálního.Zdroj: Deník/Pavel Sonnek

Takže mnohdy až přehnaná rivalita mezi Baníkem a Spartou jde spíš z hlediště?

Přesně tak. Ano, na hřišti jsme si vynadali, ale největší rivalita je opravdu na tribunách. A řekl bych, že to opravdu je asi nejrizikovější zápas celé ligy, podle mě to předčí i derby v Praze. I když je pravda, že se k tomu v poslední době přiblížily i zápasy s Opavou.

A ovlivňovaly vás v zápasech potyčky v hledišti?

Nevím jak ostatní, ale já se snažil neřešit, co se tam děje, co, kdo a kam hází, ale samozřejmě jsem to nějak vnímal. Nejhorší však byly momenty, kdy se hra zastavila, tohle nikdy nikomu neprospívalo. Ovšem vždy jsem spíš vnímal tu atmosféru, kdy se opravdu na celých Bazalech řvalo. To člověku neumožňovalo dlouze přemýšlet, jestli se vám chce nebo jestli už nemůžete.

Skoro deset tisíc fanoušků sledovalo porážku Baníku v Olomouci.
Komplikace! Baník na Hané nebodoval a zůstává v sestupových vodách

A vnímal jste třeba i jednotlivé pokřiky či chorály?

Ano, určitě jsem to vnímal. A co se týká jednotlivých chorálů, upřímně říkám, že se mi nikdy moc nelíbilo, když to zašlo až do osobní roviny. A je jedno, na kterou je to stranu, třeba i teď, když někde na Milana křičí nebo bučí. To si myslím, že je za hranou, ale pokud to zůstane v rovině řekněme slovního napadání klubů, s tím problém v zásadě nemám. Osobní urážení jednotlivých hráčů se mi ale fakt nelíbí.

Pohyb mezi kabinou Baníku a Sparty navzdory velké rivalitě vždy probíhal. Co pak bylo třeba v kabině, když se kluci vrátili zpátky na Bazaly?

Nic zásadního. Jen někteří z nich se nešťastně vyjadřovali. Řeknu to na příkladu Radka Slončíka, to byla a je modla, legenda Baníku, který do Sparty taky odešel a pak nebyl po návratu žádný problém. Fanoušci na něj nekřičeli. Naopak po vyjádřeních třeba Míry Matušoviče nebo Libora Sionka to bylo jiné. A myslím si, že to byla a je škoda. Přece jen Baník je vychoval, dal jim šanci… Nevím, jestli některé jejich výroky byly nutné. Ano, možná se chtěli zavděčit sparťanským fanouškům, ale fakt nevím.

Takže daleko přijatelnější byl příklad Tomáše Řepky, který se svou náklonností ke Spartě netajil prakticky od útlého věku?

Tohle se přiznám, že nevím. Ale Tomášovi to jeho sparťanství tak nějak věřím. Jestli to tak bylo, s tím opravdu problém nemám. Je to ale každého věc, ovšem jak to zvládli Zdena Pospěch, Renda Bolf nebo i Radek Slončík, to je ukázka, že to jde. Je to ukázka toho, že stačí svá vyjádření řešit v rovině, že jsem teď tady, jsem profesionál a budu se snažit hrát co nejlíp za Spartu. A tečka. Na druhé straně je ale o čem psát, povídat a i tohle budí emoce, které k fotbalu přece patří.

Sigma - Baník, 25. kolo HET ligy, 21. dubna 2018, Olomouc.
Duel Baníku se Spartou se bude hrát před plnými tribunami
Požár ve Vratimově ve společnosti FCC Česká republika 27. dubna 2018.
Páteční požár odpadu ve Vratimově hasiči uhasili až v sobotu večer