VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bývalý záložník Baníku Mario Lička: Za kariéru vděčím tátovi

/ROZHOVOR/ Fotbal měl v genech a svůj talent rozhodně nenechal ležet ladem. Odchovanec ostravského Baníku Mario Lička si sáhl na český titul, další sny si plnil hraním ve fotbalově vyspělých zemích.

9.11.2017
SDÍLEJ:

Mário Lička ještě v dresu Baníku vpravo, vlevo Libor Sionko.Foto: Deník/Pavel Sonnek

Nyní se fotbalem už jen baví za divizní Zbuzany. „Svou kariéru považuji za úspěšnou,“ řekl pětatřicetiletý technický záložník.

Na úvod banální otázka: Jak vzpomínáte na svůj první gól?

Úplně první byl za Baník, dokonce hned v mém prvním zápase v profesionálních soutěžích. Hráli jsme na Bohemians a myslím si, že jsme prohráli 1:2.

Vaší největší předností asi úplně nebylo střílení gólů, že?

Určitě ne. V rodině posbíral všechny střelecké vlohy táta. Jako útočník dával plno gólů a doufal, že budeme pokračovat. Nestalo se. Bratr i já jsme střední záložníci. Rádi tvoříme hru a přihráváme na góly.

Otázka, kdo vás přivedl k fotbalu, se ve vašem případě jeví jako zcela zbytečná…

Děti většinou dělají, co rodiče. U nás to bylo jednoduché. Otec byl fotbalista, takže jsme se s bratrem dostali k fotbalu velice snadno. Dětství jsme prožívali ve škole a na hřišti.

Měli jste to hodně těžké jako synové úspěšného fotbalisty a později trenéra?

V raném dětství to nebylo úplně jednoduché. Když jsem hrál v deseti dvanácti za Baník, okolí to vnímalo: mají takového a takového otce, jsou tu z protekce a podobně. To je normální.

Pokračovalo to i poté, co jste se dostal do profesionálního fotbalu?

Patří to k tomu. Když se podíváte třeba na Lukáše a Davida Jarolímy… Ihned vás napadne, kdo byl jejich otec. Když chcete ve sportu uspět, nesmíte si toho všímat a nechat se odradit. Přitom svou první profesionální smlouvu jsem dostal snad jako úplně poslední ze všech spoluhráčů ve dvaceti, až když jsem začal s áčkem.

Byl pro vás otec tím nejlepším učitelem fotbalu?

Jeho přínos byl obrovský. Dělali jsme spoustu individuálních tréninků navíc. Zdokonaloval jsem se po fyzické i technické stránce. Hodně mi pomohl. Díky němu jsem měl takovou kariéru.

Vy sám ji považujete za úspěšnou?

Určitě. Beru to tak, že nemusela být žádná a mohla být i lepší. V životě to tak chodí.

Stavíte nejvýš titul s Baníkem?

Necílil bych na jednu věc. Celé období s Baníkem bylo skvělé v mládežnickém věku i při vstupu do profesionálního fotbalu. Titul byl takovým vyvrcholením. Jsem rád za půlroční období v Itálii i následná působení v Anglii a ve Francii. Všechno byla neskutečná škola a věci, jaké se jen tak nikomu nepoštěstí. Zahrál jsem si třeba s Gerethem Balem a proti hvězdám jako Zlatan Ibrahimovič nebo David Beckham. V Livornu jsem hrál pod Robertem Donadonim.

Na kontě máte tři víceméně přípravné starty za reprezentaci. Nemrzí vás, že jste do nároďáku nenahlédl víc?

Kdybych měl najít minusové body kariéry, bude to reprezentace. Trochu mě mrzí, že jsem se neprosadil víc a nezažil žádnou větší akci.

Čemu to přisuzujete?

Shodě okolností. Můj první start byl pod trenérem Bílkem na pro nás neslavném turnaji v Spojených arabských emirátech. Pak mě povolal, když jsme s Brestem vedli ligu, ale neprosadil jsem se natolik, abych byl součástí týmu.

Profesionální kariéru jste ukončil nedávno. Jak vnímáte přechod mezi amatéry?

Všeobecně musím říct, že to je taková noční můra pro fotbalistu. Splnil se mu sen, že se hraním může živit, ale ví, že přijde den, kdy je třeba skončit a začít něco úplně nového druhý život.

Jak to máte vy osobně?

Chtěl jsem ukončit kariéru ve Francii, která je mým druhým domovem. Bohužel to nevyšlo a vrátili jsme se do Prahy. Půlroku jsem ještě trávil v nejvyšší polské lize. Protože mě trenér už tolik nestavěl a byl jsem bez rodiny, řekl jsem si: už to nemá cenu, zaměř se na něco jiného a fotbal si udržuj jen pro radost.

Na co jste se tedy zaměřil?

Tím, že umím cizí řeči, začal jsem s překladatelstvím. Jsem rád, že jsem přechod zvládl. Co jsem do něj v uplynulých dvou letech investoval, se mi dnes vrací. Pracuji z domu pro jednu francouzskou firmu. Překládáním si udržuji potřebný styk s jazyky. Zatím mě to naplňuje a baví.

Pro radost hrajete ve Zbuzanech, což je na vašich podzimních výkonech vidět. Do brány vám to až neskutečně a nádherně padá…

Nikdy jsem nebyl střelec, ale máte prostě období, kdy vám to padá více. Kdo se mnou hrál, potvrdí, že takové góly jsou pro mě v uvozovkách normální. Nechci, aby to vyznělo blbě, ale mám k tomu předpoklady techniku i nápady. Když letí balon vzduchem, nečekejte, že ho budu zpracovávat.

Který gól je pro vás tím nejhezčím?

Jedním z takových je volej za Brest, kterým jsem doma vyrovnával proti Lyonu. V české lize jsem dal gól nůžkami proti střížkovským Bohemians.

Asi vám vyhovuje, že máte po boku další hráče z nejvyšší soutěže?

Je to velká výhoda. Vážím si toho, že jsem právě ve Zbuzanech. Máme dobrou partu z kluků, kteří zažili něco podobného Marek Kincl, Radek Šírl, Radek Dosoudil plus mladí a šikovní okolo. Chodíme se hlavně bavit. Kromě toho, co se stalo naposledy, to zatím nemělo žádnou kaňku.

Když už jste to naťukl. Jak si vysvětlujete exces Radka Šírla, který v utkání s Vysokým Mýtem inzultoval protihráče a rozhodčího?

Nechci k tomu za sebe nic říkat. On sám ví, co udělal a provedl. Už to nejde vzít zpátky. Řekl bych, že se z toho poučí. Nic jiného k tomu nemůžu říct.

Dal by se vztah k protihráčům a rozhodčím obecně zařadit za hlavní úskalí, které může bývalého profíka na podobné úrovni potkat?

Bohužel. Je to tak. Logicky. Proti Zbuzanům se chtějí všichni vytáhnout, protože je to tým napěchovaný bývalými profesionály. Protihráče to motivuje. Bývá to ostřejší. V tu chvíli to má složitější i rozhodčí. Někdy píská špatně, ale pokud v tom není úmysl, člověk to bere. Když to přejde určitou hranici, má i bývalý profesionál problém udržet nervy. Bohužel to k tomu patří. Když jdeme níž, víme, že protihráči budou agresivnější a rozhodčí se z vás nepodělá. Člověk se s tím musí vyrovnat. Od toho máme zkušenosti. Buď nám to za to stojí, nebo ne.

Zpátky k vám. Váš otec se po skončení hráčské kariéry věnoval trénování. Půjdete v jeho stopách?

Jestli mám chuť, je i pro mě otazník. Fotbal miluji, ale určité věci mi vadí. Z první ruky vím, co otec musel jako trenér dělat a podstupovat. Kolikrát to stejně nestačí, a když se majitel rozhodne, vyhodí vás. Fotbalová odbornost často nehraje prim. Tři roky budete studovat, budete se snažit vyšplhat a možná po osmi deseti letech po kariéře se dostante k prvoligovému týmu. Vyhodí vás jednou, podruhé… Zatím jsem nenašel přesvědčení. Ale uvidíme. Vždycky mě trénování lákalo a mám zkušenosti. Druhá stránka mě ale zatím odrazuje.

Autor: Luboš Kurzweil

9.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Milan Bartovič

Vítkovice chtějí v Litvínově udržet venkovní fazonu, pomůže nová posila?

Nebezpečný přechod v Ostravě-Porubě.
8

Porubský přechod smrti: Ostrava nic moc nezmůže?

AKTUALIZOVÁNO

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

/FOTOGALERIE K PŘÍPADU/ Policie slíbila, že po zdroji anonymní informace nebudou pátrat.

OBRAZEM: Dějiny očima Barbie. Na výstavu dorazí i Karel IV. či lady Di

/FOTOGALERIE/ Marie Terezie, Václav Havel, Kleopatra či lady Diana. S těmi všemi (a mnoha dalšími) se budou moci v pátek a v sobotu návštěvníci potkat na výstavě s názvem S panenkami za historií aneb Světové dějiny očima panenky Barbie. Dobově přesné kostýmy z dílny orlovské textilní výtvarnice Kristýny Vařekové budou v prostorách Kulturního domu v Dolní Lutyni na Karvinsku k vidění od 10 do 19 hodin.

Chyba za chybou! Vítkovice si stěžují po porážce s Hradcem na rozhodčí

Hokejové Vítkovice si stěžují u disciplinární komise na výkon rozhodčích v úterním utkání 24. kola extraligy s Hradcem Králové, který skončil porážkou Ostravanů 3:6. Komise ve svém pravidelném vyhodnocení uznala, že situace, které předcházely dvěma brankám Východočechů, byly posouzeny chybně.

Voda na Ostravsku bude patřit opět Španělům. Ve hře byli i Číňané a ČEZ

Po čtyřech letech se znovu mění vlastnické vztahy v Severomoravských vodárnách a kanalizacích (SMVaK).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT