Osobnost Deníku
Přečíst článek >

I když nakonec „jeho“ tým vedení neudržel, on sám po utkání bral i ten jeden bod. „Snažili jsme se být od začátku aktivní, protože jsme věděli, že v Polance se těžko hraje,“ říkal po utkání sympatický krásnopolský záložník.

Jarní vystoupení Krásného Pole svádějí k domněnce, že jste jako Jánošíci. Bohatým berete a chudým dáváte…

No nevím. Snad ne. Ale zatím to opravdu vypadá tak, že venku jsme více aktivní než doma. Na vlastním hřišti to teď tak nějak neurveme. A tím pádem má z nás venku každý tak trochu strach. Že dokážeme venku obrat o body v téhle soutěži prakticky kohokoliv. Doma se trápíme na gól.

Čím to je?

To kdybych věděl. Jestli to máme někde v hlavách? Zatím to prostě doma tolik nejde. Zato venku to ukopeme a ubojujeme, navíc jsme takoví uvolněnější.

Díky vašemu gólu jste šli v Polance do vedení. Ten gól přímého kopu byl hodně pohledný…

Prostě to sedlo. Chtěl jsem nártem jakoby obtočit branku. Ale já to tak zkouším i na trénincích, kde mi to v poslední době šlo, takže i když to v Polance bylo proti větru, tak jsem si na ten přímák hodně věřil.

Co podle vás rozhodlo o tom, že jste nakonec nebyli daleko ani k lepšímu než nerozhodnému výsledku?

Říkali jsme si před zápasem, že musíme být od počátku aktivní, ať je nepustíme k jejich nátlakové hře. Ať je nenecháme převzít iniciativu a my abychom ze startu třeba nedostali dva góly. Pak bychom se už asi položili, protože se v Polance opravdu těžko hraje.

Vy sám jste z utkání odstoupil kvůli zranění ze zápasu. Jde o něco vážnějšího?

Ne. Nic to není. Jen jsem v jednom souboji nedal rychle balon od nohy a soupeř mi přišlápl koleno. Nic víc. Jen se to těžko rozhýbávalo a už jsem to dál nechtěl trápit.

Ze tří zápasů jste vydolovali čtyři body a jste stále v klidném středu tabulky. Co vám ta odehraná utkání ukázala třeba směrem k jarním ambicím?

To je celkem jednoduché, i když na hřišti někdy hůř realizovatelné. Chceme doma sbírat vítězství a venku pokud možno neprohrávat. A když se navíc občas podaří i vyhrát, pak jen o to lépe. Rádi bychom se tlačili na špici, protože mančaft v Krásném Poli na to je. A ty přední příčky zas až tak daleko nejsou.

Hráli jste už proti oběma hlavním aspirantům na postup do krajského přeboru. Dokážete ta mužstva, Polanku i Bruntál, nějak srovnat?

Oba mančafty, Polanka i Slavoj Bruntál hrají hodně podobně. Mají ten styl dost stejný. Dávají si to do nohy. Akorát, že když jsme hráli s Bruntálem, tak pro nás hrál i fakt, že soupeř byl hodně nervózní, protože my jsme dávali balony hned na kraje, kde máme rychlé záložníky, kteří jim často po lajnách utíkali a tím jsme jim dost lezli na nervy. V tom Bruntále jsme to urvali hlavně a možná i jenom tím, že jsme to po těch stranách hráli důsledněji než v Polance, kde to byl daleko víc středem, kde je Polanka hodně silná.