Naštval se na fotbal a utekl do Anglie. Mohl tam dál pomáhat v kuchyni, vydělávat libry, ale…
Po fotbale se mu začalo stýskat a tak restartoval svou kariéru. Nejprve v krajském přeboru. V pondělní dohrávce 13. kola první fotbalové ligy nastoupí Jiří Böhm v dresu Viktorie Žižkov proti „svému“ Baníku Ostrava, jehož všemi mládežnickými kategoriemi prošel.
V pondělním zápase Žižkov Baník půjdete proti „svým“. Jste nervóznější než před jiným zápasem?
Pro mě to bude zápas jako každý jiný, takže ani nebudu víc nervózní. A to přestože jsem v Baníku vyrůstal. Baník chci porazit.
Proběhla nějaká sázka s bývalými spoluhráči z Baníku?
Neproběhla. Vždyť v současném týmu znám už jen Vencu Svěrkoše a Martina Lukeše a s těmi jsem mluvil.
A „vypíšete“ spoluhráčům ve Viktorii nějakou speciální prémii?
Asi ano. Musím si rozmyslet, co to bude. Nejspíš asi večeři.
close
zoom_in
Jak byste se zachoval, kdybyste dal Baníku gól?
Záleží, jestli by ten gól byl vedoucí, vyrovnávací, nebo vítězný, či dotahovací. Ta radost by nebyla nijak bujará, protože jsem z Ostravy. Mám ji rád, je to moje město.
Jak vlastně vzpomínáte na dobu v ligovém Baníku, kde jste bojoval o místo v sestavě se Svěrkošem, Magerou, Mičolou či Zeherem?
Dobře, skutečně. Všichni to byli moji kamarádi. Měli jsme dobrou partu, dařilo se mi v přípravě. Akorát jsem se neprosadil do ligového mužstva. A taky jsem nedostal šanci.
Vás vždy považovali za velký talent Baníku, ale do jeho sestavy jste se neprosadil. Čím to bylo?
Těžko říct. To je spíš otázka pro někoho jiného, pro někoho z vedení nebo pro tehdejšího trenéra. Sice jsem bojoval s velkou konkurencí, ale tou dobou jsem měl formu. Byl jsem připravený tak dobře, abych tu šanci dostal, ale rozhodnutí byla jiná.
Vaše kariéra se pak změnila v cestovatelskou a putoval jsme po republice Jihlava, Dukla, Žižkov…
V Dukle jsem odehrál jen pár zápasů. V Jihlavě jsem se zranil a přestože jsem měl dohodu, že tam budu pokračovat, tak jsem se na začátku přípravy dověděl, že přednost dostanou kmenoví hráči než ti, co tam byli na hostování. A mně zbylo málo času na to, abych se někde uchytil, protože už všude probíhaly přípravy. Skončil jsem tedy v Hlučíně. No a později jsem na fotbal zanevřel…
Zanevřel tak, že jste hrál dokonce jen I.A třídu za Jakartovice . Proč?
close
zoom_in
Protože nebylo kde jinde. A chtěl jsem ho hrát pro zábavu. A tam jsem měl možnost.
Pro zábavu jako amatér nebo vás „trochu“ platili?
Něco jsem dostával, ale nebyla to žádná závratná částka. Něco na kafe.
Jak se to potom otočilo?
Otočilo se to tím, že jsem se na rok a půl na fotbal úplně vykašlal a odjel do Anglie, kde jsem pracoval.
Prosím! Co jste tam dělal?
Pomáhal jsem v kuchyni. Vyčistil jsem si hlavu a poznal úplně jiný život. Jsem za tu zkušenost rád. A asi to tak mělo být. Každý je svého štěstí strůjcem. Zkusil jsem si, jestli lze peníze vydělávat jinak. A teď jsem rád, že hraji fotbal.
Takže to byl horší způsob vydělávání peněz?
Ano. Určitě to byl horší způsob.
„Nakopnul“ vás pobyt v Anglii k tomu, že jste se vrátil zpět do Česka a k fotbalu?
Bydlel jsem v Manchesteru, takže jsem měl jako na dlani dva špičkové kluby. Mohl jsem se jít podívat na Premier League, ale udělal jsem chybu a nešel. A to, co se v Anglii kolem fotbalu děje, mi nasadilo brouka do hlavy. Rozhoupalo mě to, abych se vrátil.
Jaký byl ten návrat?
Když jsem se vrátil, začínal jsem od nuly. Takže jsem šel hrát do pražských Záp, s nimiž jsem hrál krajský přebor a postoupili jsme do divize. Tam se o mě začal starat pan Mašek, který mi nyní dělá manažera. A dělá to dobře, proto jsem ve Viktorce. V létě mě tady doporučil na přípravu, že to půjdu zkusit. Dali mi šanci a pak si mě tady nechali. Vím, že musím makat dál a věřím, že to není moje poslední štace.
Jak byste ten dnešní stav popsal?
V lize jste se trefil už třikrát. Sen? Radost? Spokojenost? Zadostiučinění? Teď to beru tak, že jsem za poslední půlrok udělal velký pokrok a posun. Sice jsem se do sestavy dostal, ale vím, že to nemusí být natrvalo. Proto musím být stále lepší a dávat góly. Pokud to tak bude, mohu se posunout ještě dál.
Co pro vás znamená to „dál“? Třeba zpátky do Anglie?
Chtěl bych se dostat do zahraniční soutěže. Nejlépe do té kvalitní. Uvědomuji si, že to bude hrozně těžké a čeká mě ještě dlouhá cesta. Ale nyní vidím, že jdu tou správnou cestou a pokud se nezraním a nenastane nějaké uspokojení, tak se může stát cokoliv a třeba se někam skutečně dostanu.
Pocházíte z Ostravy, žil jste v Anglii a nyní nějakou dobu v Praze. Kde se cítíte doma?
Určitě v Ostravě. Tam jsem se narodil, žil jsem tam skoro celý život. Ale v Praze se cítím skoro také jako doma, mám tady rodinu babičky, dědy, i hodně kamarádů z Ostravy. Nejsem tady jako na cizí půdě.
VÍT CHALUPA
