Doma stoprocentní a suverénní, venku žalostný a v několika případech až trapný. Fotbalový klub Baníku Ostrava přezimuje ve druhé lize na postupovém druhém místě, ale vyhráno rozhodně nemá.
Je si toho podle všeho vědom i vždy velmi sebevědomý kouč Vlastimil Petržela. Za necelý rok ve funkci se mu totiž nepodařilo týmu vtisknout herní tvář nebo přivést zvučné posily, o které by se mohl tým v příštích letech sportovně opřít.
I proto asi Vlastimil Petržela po posledním zápase v roce 2016 se Sigmou Olomouc (0:1) jasně prohlásil: „Na jaře to bude válka. Musíme se na to dobře připravit." Po cenné výhře byl v ráži, což je ostatně patrné i v autentickém rozhovoru bezprostředně po utkání.,
Odmítl taky, že by jeho pozice byla po špatných výkonech venku, které vyvrcholily debaklem v Třinci (1:4), ohrožena.
Před zápasem se Baník ocitl pod obrovským tlakem. Byl to i pro vás nejtěžší duel na lavičce?
To určitě ne. Byl bodově důležitý, protože v klubu všichni zmatkovali, že musíme být přes zimu na postupové příčce. A já ani nevím proč. Dokonce se mě v televizi zeptal komentátor, zda zůstávám v Baníku. (kroutí hlavou) Odpověděl jsem mu, že nevím, o čem mluví, a šel jsem pryč. Tak to je! Musíme makat dále.
Máte radost, že tým tlak a kritickou situaci ustál?
Když budu mluvit za sebe, tak jsem na tlak zvyklý. Tohle nic není, já bych byl asi nesvůj, pokud bych vedl tým třeba v semifinále Evropské ligy. Tohle nebyl tlak…
Fanoušci Baníku ale rozhodně nechtěli, aby Baník přezimoval v tabulce za Opavou, a zrovna po duelu v Třinci dali svou nespokojenost hlasitě najevo.
Tady je to vytvářeno uměle, že fanoušci na klub tlačí. Majitel s nimi velice rád komunikuje. Já toho v posledních dnech slyšel tolik, že mi z toho bylo špatně. Někdo říkal, že kluci snad měli v Třinci zápas prodat. Tomu jsem se musel smát. Chlapci odvedli maximum, nevypustili ani jeden duel. I v Třinci to odehráli tak, jak mohli. Jenom jim hra nevyhovovala, neposlechli mě a hráli jinak. Nestíhali a dopadlo to, jak dopadlo.
Jak těžké bylo pro vás po debaklu v Třinci (1:4) zase dostat tým do herní pohody? Přece jenom jste hráli se Sigmou hned za čtyři dny…
Pracovali jsme na tom vlastně od samotného utkání v Třinci. Ale rozhodující byl náš výkon, který byl diametrálně odlišný od té ostudy. Klíčové bylo, že jsme hráli přesně to, co jsme si v kabině řekli. Hlavně takticky jsme zápas zvládli výborně, nenapadali jsme tak vysoko. Sigma je přece jen proti ostatním týmům ve druhé lize fotbalovější a kvalitnější. Občas jsme jejím hráčům přenechali iniciativu a čekali jsme na brejkové situace.
Opět jste ale proměnili jenom jednu šanci…
Tentokrát bych se ale kluků trochu zastal, protože jim po náročném podzimu chyběly síly. Znát to bylo hlavně v rychlosti a dynamice.
Sigma v Ostravě doplatila na koncovku. Vlastně se jí stalo to, co vám ve většině venkovních utkání…
To je fotbal! Jen si vezměte, že pokud bychom proměňovali na podzim všechny šance, tak jsme před Sigmou. Ve dvou zápasech nás rozhodčí připravili o tři body (v žádném venkovním utkání komise rozhodčích FAČR neusoudila, že by byl Baník poškozen pozn. red.). Jsem ale rád, že jsme přímou konfrontaci s Olomoucí zvládli a vzájemný duel vyhráli.
Klíčovou postavou posledního duelu byl gólman Petr Vašek. Co na jeho přínos pro tým celkově říkáte?
Mám z toho velkou radost, protože mi ho bylo v Třinci líto. Pořádně si nesáhl na míč a dostal čtyři fíky. Kdo ale viděl naše podzimní zápasy, tak ví, že to je naše velká opora a bezvadný člověk. Pro tým je nepostradatelný.
Souhlasíte s tím, že Baník musí v zimě zlepšit hlavně výkony venku?
Bavíme se o tom pořád dokola. Náš problém je v proměňování šancí, které jsme venku opakovaně zahazovali. V prvním poločase v Třinci jsme šli třikrát sami na gólmana, nedali, a domácí tým nás pak ztrestal. Přestřelovali jsme prázdnou branku z malého vápna. Ale je to taky o tlaku v souvislosti se sledovaností našich zápasů.
Jak to myslíte?
Když hrála Olomouc v Pardubicích, byly tam tři stovky fanoušků (v Pardubicích Olomouc na podzim nehrála. Kouč zřejmě myslel duel Pardubice Opava, který sledovalo 1061 diváků). A návštěva na nás? Tři tisíce! Tlak na nás vytvářejí vlastní fanoušci, a naopak domácí celek to nabudí. Když hrajeme venku, tak jsme pod takovou kontrolou, že se s tím někteří hráči prostě ještě nesrovnali. Odskočí jim balon, nepromění šanci, a už jim fanoušci nadávají. Ale je to pravda, musíme se na to zaměřit. Čeká nás těžké jaro. Tam to bude teprve válka. Já jsem ale v létě řekl, že uděláme maximum a postoupíme. A my postoupíme!
S podzimním bodovým ziskem jste spokojený?
Já jsem říkal, že když uděláme třicet bodů, bude to zázrak. My jich máme 33! Tým jsme doslova slepili v posledním týdnu před startem soutěže. Ve své trenérské kariéře jsem to nikdy nezažil, brali jsme hráče, které nikde nechtěli. Před kluky smekám, že se mnou vydrželi celý půlrok pracovat. Jsem trošku blázen, ale zase na druhé straně jim dokážu i pomoci. Proti Sigmě jsem vzal tlak na sebe, když jsem před zápasem říkal, že vyhrajeme. Jim jsem v kabině jen zopakoval, ať jdou hrát fotbal a o nic jiného se nestarají.
Kdo vás ve druhé lize svými výsledky překvapil? Čekal jste, že třeba Opava bude tak silná?
Opava hrála dobře vždycky, jen nedokázala udržet formu celý půlrok. Já si pamatuji, že přijela do Vlašimi po pěti výhrách a prohrála tam 0:3. Mě to ale nepřekvapilo, protože zrovna Opava má konsolidovaný celek. Kdo zná druhou ligu jako já, tak ho to nepřekvapí. Třeba Budějovice hrají prakticky pořád ve stejné sestavě, skoro nestřídají. My jsme se snažili taky sestavu stabilizovat, ale na druhé straně jsme chtěli dostat na hřiště mladé kluky. Aby poznali, jak musejí ještě v tréninku přidat, aby se do základu dostali. Jen si vezměte, co mi dalo práce, než jsem stabilizoval mužstvo ve Vlašimi. Akorát jsem odcházel a převzal to trenér Martin Hašek.
Máte představu, kde tým potřebuje posílit?
Jasně že mám. Ale nechci o tom mluvit. Já v tom měl jasno už po pěti utkáních, to není žádné tajemství. Teď je důležité, aby na tom majitel klubu (Václav Brabec) zapracoval. Nejsem zastáncem toho, abychom tady přivedli hráče z Afriky. Spíše si myslím, že bychom tady měli přivést ligové hráče a přesvědčit je, aby u nás hráli. V Baníku totiž má smysl fotbal dělat.
V létě se ale zvenku zdálo, že se nedokážete domluvit na posilách se sportovním ředitelem Dušanem Vrtěm.
To bylo úplně jinak. Když jsem do Baníku přišel, tak jsme o posílení jednali v nejužším vedení ve složení: majitel (Václav Brabec), Wolf, Mašlej, Puček a já. Bylo to tak, že jsem řekl nějaká jména, a nikdo na to nereagoval, nic se nedělo. Potom mi vytkli, že jsme nikoho neangažovali. Já to přece nemohl dotahovat, někteří kluci mi sami volali (kouč mluví o Budínském a Barákovi), že chtějí do Baníku. V klubu ale nebyl nikdo, kdo by to dotáhl. Pan Brabec toho ale měl v té době hodně, kostlivci na něj v nadsázce vypadávali z každé skříně.
Nemůže se situace v zimě opakovat? Nebo je to hlavní cíl, který musí vedení klubu teď vyřešit, aby byl Baník v přestupové politice agresivnější a pružnější?
Jasně! Potřebujeme znát taky konečnou částku, kterou na posily máme. Ale těch problémů je v Baníku pořád hodně, třeba nemáme skauting. V šatně, kde se převlékáme, je dalších pět mládežnických týmů. Není to ono.
Jak budete během zimní přestávky odpočívat?
Teď ještě budu jezdit po fotbalech. Těším se na manželku a vůbec domů na sever Čech. Tam je krásně. Určitě navštívím i vnoučata, od dcery mám v Mníšku, ale od syna to nezvládnu, protože ten žije v Singapuru. Tam se vydá asi manželka.
Na nějakou exotickou dovolenou se nechystáte?
To není moc pro mě. I v létě jsem manželce říkal, ať jede sama. Mně je dobře doma, když si lehnu s pejsky do postele nebo chodíme na procházky. To si nejlépe odpočinu a připravím se na jarní část soutěže. (usmívá se)
