Ostrava - Prožil sezonu snů a možná také zlomovou ve své trenérské kariéře. Šestačtyřicetiletý Radek Látal dovedl polský provinční klub Piast Gliwice k senzačnímu druhému místu v polské lize, což mu vyneslo i prvenství v prestižní anketě o nejlepšího trenéra u našich severních sousedů. „Jako trenér jsem lepší sezonu nezažil, bylo to hodně náročné, ale mám doopravdy velkou radost z toho, co jsme s týmem dokázali. Na kluky jsem hrdý," řekl v rozhovoru pro Deník Radek Látal, jehož tým do posledního kola bojoval s varšavskou Legií o titul. Na konec to nevyšlo, Piast skončil o tři body druhý, což ale kapitán posledních baníkovských mistrů z roku 2004 jako zklamání nebere. „Legia je nejbohatší klub v Polsku, něco jako u nás Sparta. My jsme jim brnkali do posledního kola na nervy, což musíme brát jako úspěch," zopakoval Látal.

Co pro vás znamená ocenění pro nejlepšího trenéra uplynulé sezony polské ligy?

Kdyby se cena předávala před dvěma týdny, kdy ještě probíhala soutěž, asi bych to vůbec neřešil. Teď, když už je po všem, tak si toho vážím a vcelku jsem si užil i samotné předávání na galavečeru. Podobnou trofej jsem získal už na Slovensku, když jsme s Košicemi vyhráli Slovenský pohár. Ale v Polsku si toho cením více, přece jen je tato soutěž o něčem jiném. Mužstva jsou vyrovnanější a navíc je složitý ten hrací systém, kdy se po základní části body půlí a hraje se nadstavba. Kdo to nezažil na vlastní kůži, těžko pochopí, jak je to těžké. Ale Poláky chápu, protože ten systém je pro diváky neskutečně atraktivní. Celou sezonu všechny celky o něco hrají, nikdo není předem jistý mistr ani jasný sestupující.

Vy jste známý tím, že nesnášíte porážky. Jak berete konečné druhé místo?

Není to zklamání (důrazně). Je jasné, že hned po skončení posledního zápasu byli kluci v kabině smutní, ale za deset minut jsme si šli pro medaile a všechno z nich spadlo. Něco jiného je to, že někteří hráči už tak blízko k zisku titulu třeba nikdy mít nebudou. Mě jako kouče těší, že jsme se rvali o titul do posledního zápasu.

Doopravdy nešlo Legii přeskočit?

(směje se) Legia je někde jinde. Má rozpočet sto dvacet milionů zlotých, Piast má dvacet milionů. Chci tím říct, že se nám podařilo na naše finanční možnosti postavit doopravdy velmi dobrý tým. Obětovali jsme tomu ale prakticky celé léto, kdy jsem měl na zkoušce snad patnáct fotbalistů. Když to přeženu, tak nezůstal ani jeden. Za klíčový moment ale považuji příchod Kamila Vacka ze Sparty, který mužstvu strašně pomohl. Kluci si ho oblíbili. Vzali ho takového, jaký je. Pomohl i Martin Nešpor nebo Slovák Patrik Mráz.

Dokázal jste si vůbec něco podobného před sezonou představit?

Po mém příchodu do Gliwic, kdy jsme se zachránili, jsme začali v létě přebudovávat celé mužstvo. Odešlo patnáct hráčů, patnáct nových přišlo. Kolektiv se tvořil pomalu, první dva zápasy jsme neměli dobré. Sice jsme doma vyhráli, ale pak jsme utrpěli porážku v Chorzowě, tam byl náš výkon hrozný. Od třetího kola jsme začali hrát dobře. Podzim jsme měli vynikající, vedli jsme o pět bodů před Legií. Někteří hráči měli nadstandardní formu.

Pak už to nebylo ono?

Nehráli jsme v takové pohodě jako na podzim, kdy nás řada týmů podceňovala. Když to přeženu, tak celé Polsko pořád čekalo, kdy Piast začne prohrávat a bude klesat tabulkou. Ta role černého koně soutěže nám vyhovovala. Legia navíc v zimě hodně posílila, přišel tam nový trenér.

A vy byli pod daleko větším tlakem…

Přesně tak, ale o tom fotbal je. To jsem taky v průběhu celého jara klukům v kabině opakoval. Mám radost z toho, že jsme to ustáli a nakonec uhráli to druhé místo. Samotného mě těší, že se nám podařilo v Gliwicích pobláznit celé město, což jsme si užili hlavně po posledním zápase.

Zmínil jste odchovance olomoucké Sigmy Kamila Vacka. Ve Spartě už byl pomalu odepsaný, čím to, že se tak „restartoval"?

To je otázka spíše pro Kamila. Já si myslím, že dostal novou motivaci. Říkal jsem to už několikrát, že se mu do Polska vůbec nechtělo. Já ho přemlouval snad měsíc (směje se). Hodně lidí si myslí, že se známe, když jsme oba z Olomouce, což je ale omyl. Pro mě to byla spíše výhoda, že znal mě. Já vsadil na to, že je typem hráče, který potřebuje mít cítit trenéra. To, že je vynikající fotbalista a profesionál, se vědělo. Nám se ho podařilo zase dostat do psychické pohody, měl z fotbalu radost. A hlavně přijal roli lídra týmu.

Povede se vám ho udržet?

Těžko říct. Ze Sparty jsme ho vykoupili, takže je naším hráčem. Máme s ním novou smlouvu, ale je nastavená tak, že pokud přijde lukrativní nabídka, Kamil může odejít.

Nemáte obavy z toho, že vám odejdou i další hráči a budete skládat nový kádr?

Samozřejmě, zájem o ostatní může být. Jedná se taky o Nešporovi, který je u nás na hostování ze Sparty. Chtěli bychom ho koupit, ale jeho cena je vyšší. Martin taky ukázal kvalitu a zajímá se o něj více špičkových polských klubů, pro které to je velice zajímavý hráč. A pro nás je těžké jim konkurovat. Piast si vždy zakládal na tom, že hráčům nic nedluží a jde do sezony jen s rozpočtem, který má pokrytý. To se nezmění ani po tomto úspěchu.

Vám žádná lukrativní nabídka na stole neleží?

Měl jsem smlouvu postavenou tak, že pokud uhrajeme první osmičkou, o rok se mi kontrakt automaticky prodlužuje. A to jsem splnil už v zimě. Proto jsem to ani neřešil. Nějaké náznaky se ke mně dostaly, hodně se o tom psalo a píše v polském tisku, ale já z Gliwic utéct nemohu. To není můj styl.

Obhajovat druhé místo ale bude hodně složité…

Tak to ve fotbale prostě chodí. Já už mám něco za sebou, tak to prostě beru s nadhledem. Těším se na účast v Evropské lize, což bude pro Gliwice velký svátek. A pro mě tím pádem taky.