Do Brna přišel jako voják, když v roce 1959 narukoval ze Slovanu Bratislava do tehdejší Rudé hvězdy, jejíž prvoligové výsledky se započítávají do klubové historie Zbrojovky.

Na jihu Moravy pak Schmucker vydržel celkem sedm let. Pocházel z jižního Slovenska a v jeho řeči se mísila slovenština s maďarštinou a hovorovými českými slovy do podivuhodné směsi, kterou často bavil své okolí.

PROFIL
František Schmucker
Narozen: 28. ledna 1940 v Horvátjárfalu (Maďarsko).
Zemřel: 15. července 2004 v Ostravě.
Post: brankář
Hráčská kariéra: Jarovce, Slovan Bratislava, RH Brno/Spartak Brno ZJŠ, Baník Ostrava.
První liga: 300 zápasů (Brno: 139, Baník Ostrava: 161)
Reprezentace: 2 zápasy (1962 až 1970), MS 1962 (2. místo, nechytal). ČSSR B 3 zápasy. 
Olympionici: 13 zápasů, OH 1964 (2. místo).

Jako kluk rád střílel góly, ale skončil jako brankář. „Proč jsem do brány lezl? Ani nevím. Asi proto, že jsem se nebál. Možná mi dělalo dobře, když jsem vychytal zápas a mančaft podržel," přemýšlel rodák z dnešních Jarovců.

Na „Šmukiho" rád vzpomíná Ivo Viktor, který mu v Brně jako mladíček dělal náhradníka. „Na tréninky s Frantou vzpomínám rád. Měl na mě velký vliv, byl to můj brankářský vzor. Jako mladšího kolegu mě přijal moc pěkně. A byl to velký dříč. Po tréninku si přidával, doslova ho museli vyhánět z hřiště," řekl gólman mistrů Evropy z Bělehradu.

V Brně zažil Schmucker sestup do druhé ligy v roce 1961 i okamžitý návrat do nejvyšší soutěže hned v příští sezoně. V té době mužstvo nepatřilo mezi absolutní domácí špičku, za Schmuckerovy éry byla nejlepším ligovým umístěním osmá příčka ze sezony 1962/1963.

Největší úspěch tak bylo vítězství ve Spartakiádním poháru z roku 1960, když Rudá hvězda ve finále porazila Dynamo Praha 3:1. Rok na to pak Brňané startovali jako první československý tým v premiérovém ročníku Poháru vítězů pohárů.

V létě 1966 odešel Schmucker společně s obráncem Janoščinem do Ostravy. V lize chytal až do devětatřiceti let. Svoji kariéru rozdělil téměř rovnoměrně mezi Zbrojovku a Baník Ostrava. Celkem má na svém kontě přesně 300 zápasů, z toho 99 s nulou. Možná kdyby tušil, že jednou vznikne Klub ligových brankářů, ještě by chvíli vydržel, aby dosáhl stovky.

V reprezentaci odchytal pouhé dva zápasy, přesto získal v dresu se lvíčkem na prsou dvě velice cenné medaile. V roce 1962 byl za Schrojfem a Koubou třetí brankář stříbrného týmu na mistrovství světa v Chile a o dva roky později byl už jako jednička u dalšího stříbra na olympiádě v Tokiu.

U jeho reprezentačních startů je rarita, že k prvnímu nastoupil jako dvaadvacetiletý mladíček v přátelském duelu se Švédskem, ke druhému pak už jako třicetiletý mazák v utkání kvalifikace mistrovství Evropy s Finskem.

Po skončení aktivní kariéry dlouhá léta trénoval brankáře Baníku Ostrava. Pod jeho vedením vyrůstali skvělí gólmani jako Michalík, Mikloško, Srniček a mnozí další. Zemřel v roce 2004 v Ostravě. Bylo mu 64 let.