„Hráli jsme o holý život, další bytí a nebytí. Museli jsme vyhrát a jsme za to rádi, že se to povedlo,“ oddechl si Martin Lukeš.
Hrát za Baník rozhodně není nuda. V minulé sezoně jste bojovali o titul, o pár měsíců později hrajete o záchranu. Můžete obě situace srovnat?
Když jsme v minulé sezoně neporazili doma Boleslav a přišli o možnost získat titul, tak to bylo zklamání obrovské. Ale pořád se to nedalo srovnat s tím, co prožíváme nyní. Hrát o záchranu nepřeji nikomu, je to boj o bytí a nebytí. O záchranu se hraje mnohem hůře.
Před zápasem byla nervozita cítit v ochozech i na hřišti.
Bylo to pro nás složité utkání. Hlavně na psychiku. Po tom všem, co se nám v posledních dnech a týdnech stalo, jak se nám to všechno sesypalo, jsme už museli zabrat.
Jak se hraje s klubem jako je Baník o záchranu?
Tlak byl je a bude obrovský. Těžko se vám běhá, těžko se kombinuje, přihrává. Musíte hlavně bojovat, o ničem jiném to nebylo a nebude.
Co vám problesklo hlavou, když v prvním poločase po vaší střele dorážel do tyčky Adam Varadi?
Už jsem si neříkal, že to je strašná smůla. Spíše jsem ještě více začal věřit, že to zlomíme.
Řada bývalých fotbalistů před utkáním mluvila o tom, že zápas bude hlavně o psychice nebo, jak se říká, o hlavě.
Asi jo. Šlo o to, že jsme si v kabině všichni uvědomovali, že pokud Hradec neporazíme, tak bude hodně zlé. Od toho vyřazení ve Slavičíně to byly hodně těžké tři dny. Asi nejhorší, jaké jsem za poslední roky v Baníku zažil. A jsem šťastný, že jsme tenhle zápas zvládli. Neříkám, že jsme v nějaké euforií, to rozhodně ne, ale tyhle tři body jsme moc potřebovali.
Jste z nejhoršího venku?
To určitě ne, vždyť máme po devíti kolech osm bodů. Ale od toho utkání a výkonu se můžeme odrazit. Neříkám, že by se před tím nemakalo, ale víme, že v Liberci nebo Boleslavi to nebylo ideální. Když budeme dřít, tak se možná dočkáme i toho hezkého, co fotbal nabízí. Já věřím, že to byl začátek lepších zítřků.
Tentokrát vám hodně pomohli i fanoušci.
Těm lidem, co přišli, bych chtěl moc poděkovat. A to nejen za to, že nás od začátku povzbuzovali. Neslyšel jsem ani náznak nějakého pískotu, nadávek. A to bylo v naší situaci hodně důležité. Ono asi všem došlo, jak je situace vážná, že nějaká přehnaná kritika nikomu nepomůže. Musíme se z toho dostat sami, Hradec byl jen první krok. Bude to náročné, ale já věřím, že to zvládneme. Musíme.
