Jeho mateřský klub, FC Baník Ostrava, v něm totiž bojoval o další existenci, která v jednu chvíli visela doslova na vlásku. Nakonec se ale vše obrátilo a čtyřnásobný český mistr odvrátil bankrot a z české fotbalové mapy nezmizí. I k velké radosti bývalého reprezentanta a vítěze slavné Ligy mistrů. „Mám z toho rozhodnutí města obrovskou radost, i když musí být každému jasné, že vyhráno Baník zdaleka nemá. Ale to, že město od klubu stadion Bazalů odkoupilo, je klíčový krok k oddlužení. Je to prostě odrazový můstek k tomu, aby se v budoucnu Baník zase vrátil tam, kam patří," uvedl Milan Baroš.

Byl jste před jednáním zastupitelstva nervózní, nebo věřil, že návrh projde?

Už v noci jsem ani moc dobře nespal, pořád jsem na to musel myslet. Hodně lidí mi říkalo, že město nemůže nechat Baník padnout, ale i celý průběh jednání jasně ukázal, že to jasné teda rozhodně nebylo.

Do budovy radnice jste přišel až v první přestávce. Proč?

Nechtěl jsem jít hned na začátek, protože se dalo čekat, že tam bude hodně lidí. Nechtěl jsem budit zbytečný rozruch. Ale to klíčové jednání jsem si ani já ujít nemohl nechat. Jednalo se o další budoucnost Baníku a já to chtěl vidět.

Jak vám bylo, když v prvním, nakonec neplatném hlasování návrh neprošel a Baník se ocitl na pokraji bankrotu?

To bylo hrozné, hned jsem taky šel pryč. Mám to z radnice domů pár stovek metrů, ale ani moc dobře nevím, jak dlouho mi cesta trvala. Jestli jsem běžel, nebo šel. Byl jsem asi jako každý v naprostém šoku a přemýšlel, co se bude dít. Zklamání, které jsem v té chvíli prožíval, se slovy ani nedá popsat.

Na co jste přesně myslel?

Že zaniká klub s více než devadesátiletou historií, že práce a všechny úspěchy stovky nebo možná tisíce lidí přijde nyní vniveč. A myslel jsem i na naše fanoušky, kteří na fotbal chodí pořád, tedy i v době, kdy se klubu nedaří. Pro ně by konec Baníku byl obrovskou tragédií, protože pro řadu z nich to je zásadní součást jejich života.

Kdo vás informoval o tom, že se bude hlasovat znovu?

Volal mi to kamarád.

Nepovažoval jste to za žert?

Rozhodně ne. V takové chvíli a o takové věci si nikdo na Ostravsku nedovolí žertovat. Pak mi to vysvětloval a řekl, že návrh prošel a Baník nezkrachuje.

Co jste cítil v této chvíli?

Obrovskou úlevu. Ale žádná euforie to nebyla. Ale to bylo dáno asi tím, že jsem během toho prvního hlasování prožil velké zklamání. Pokud by to prošlo hned na poprvé, asi bych si radostí i zařval, takhle to bylo takové jiné. Ale neberte tahle slova moc vážně, asi mi to všechno dojde až později. A nejen mně. Na to prázdno, které jsem cítil po prvním hlasování, se nedá zapomenout. Baník pokračuje a jsme všichni šťastní, že to dobře dopadlo. Já věřím, že se potvrdilo to, že je Baník věčný a k Ostravě prostě patří. A bude tu klidně dalších sto nebo i tisíc let.

Hlasováním žilo nejen celé Ostravsko, ale pochopitelně i kabina Baníku. Jak těžké bylo v posledních dnech myslet na trénink?

Nemá cenu si nic nalhávat, v kabině se o hlasování mluvilo pořád. Ale ono se není vůbec čemu divit. Pokud by návrh na odkup Bazalů neprošel, řada kluků by byla od léta bez práce. V hlavách jsme to všichni měli.

Zítra hostíte na Bazalech Duklu a už si můžete zajistit záchranu. To je po pondělku velká výzva…

Nálada v kabině se zvedla, lepší vzpruhu jsme v naší situaci ani dostat nemohli. Jsou před námi tři zápasy, kdy musíme potřebné body získat. Nemáme se na co vymlouvat, musíme to prostě zvládnout.