Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Klukům musím poděkovat, že zápas v desíti lidech odmakali a uhráli tu remízu. Omluvit se musím i všem fanouškům, kteří přišli na poslední zápas, chtěli vidět pěkný zápas a já jim to tak pokazil,“ řekl Poliaček.

Po vyloučení sledoval zbytek zápasů z tunelu tribuny, kterým hráčí chodí na Bazalech na hřiště. „Bylo to strašné. Při každé akci Sigmy jsem jenom trnul, ať nedostaneme gól. Byly to nejhorší okamžiky, co jsem v Baníku. Když se dostali k naší šestnáctce, tak jsem se vždycky modlil ať se nám podaří míč někam odkopnout.“

Pro své vyloučení neměl omluvu. „Asi jsem byl pře motivovaný. Fakt nevím, co k tomu mám říct. Proto není omluva,“ zdůraznil Poliaček, kterého se spoluhráči snažili po zápase psychicky povzbudit.

„Říkali, že se to čas od času stane. Ale to se stávat fakt nesmí. Chápu, že jsou naštvaní, i já bych byl, kdyby to udělal někdo jiný. Chtěli jsme tento poslední zápas vyhrát a já to pokazil,“ zopakoval Poliaček, který prožil hodně smolný a smutný večer.

„„Měl jsem největší šanci zápasu. Mohl jsem být král, místo toho jsem obyčejný ‚debo‘, co se nechal takhle vyloučit. U té šance jsem to podle mě vyřešil dobře, ale míč se odrazil od obou tyčí, skákal po brankové čáře. To bylo doopravdy už neštěstí, že to tam nespadlo. Chtěl jsem ještě za míčem běžet, ale ještě jsem ke všemu upadl,“ litoval Poliaček, který věří, že se Baník dá přes zimní přestávku dohromady a na jaře se zvedne.

„Musíme to zvládnout. Prostě se o záchranu musíme jako mužstvo pobít. Chceme skončit výš, máme na to, a doufám, že se nás sestup týkat nebude,“ zakončil.