V posledních třech zápasech jste uhráli plný počet bodů. Navíc jste na závěr porazili po podzimu vedoucí Krnov…

Možná je to po průběhu podzimu trochu překvapivé, ale zvládli jsme ta závěrečná tři utkání na výbornou. Určitě nám hodně pomohla výhra s Opavou 2004. Před ní jsme už byli pod určitým tlakem ze strany vedení FC Odra, které nám vyčítalo, že výsledky nejsou až takové, jaké by měly být. Ten zápas jsme zvládli, od něj jsme se odpíchli a závěr podzimu zvládli stoprocentně. Hodně nám ta vítězství pomohla i pro poslední zápas s Krnovem, v němž jsme věděli, že v něm můžeme jen získat. A nakonec jsme i tohle utkání zvládli.

Hovořil jste o tlaku ze strany vedení Odry. Čím byl způsoben?

Bylo to dáno z velké části tím, že A-tým před sezonou docela hodně posílil a ta očekávání tak logicky byla vyšší. Ten momentální petřkovický kádr má fakt určitě na to, aby bojoval v jiných částech tabulky, než na kterých se momentálně pohybuje. Naší ambicí bylo, je a zůstane bojovat o pozice mezi prvními pěti celky krajského přeboru.

Už v létě na předsezonním turnaji bylo možno tušit, že v klubu jsou cítit velká očekávání. Hovořilo se o tom, že funkcionáři vytvářejí fotbalistům dobré podmínky…

S tím se dá naprosto souhlasit. Víte, já už jsme prošel pár kluby a musím říct, že zdaleka ne všude to funguje tak jako tady. Fotbal se v Petřkovicích dělá fakt na vysoké úrovni, a je proto logické, že když jsme měli na podzim neúspěšnou sérii, tak přišla ze strany vedení kritika.

A nemohou Odru postihnout třeba podobné problémy, s jakými se nyní potýkají třeba na Čeladné?

K tomu je těžké se z pozice hráče vyjadřovat, ale petřkovický fotbal má dlouhodobě dobré zázemí. Je stálým celkem krajského přeboru, kde většinu let hraje na slušné až velmi slušné úrovni. Pevně věřím, že ty problémy, které tu a tam postihnou rychle stoupající kluby, by tady nastat neměly.

Co se na podzim nepodařilo, abyste byli už v tuhle chvíli třeba na té páté pozici?

Zpočátku sezony, nebo spíš takové dvě třetiny zápasů, jsme dostávali spoustu branek. Byli jsme si vědomi, že obvykle nějaký ten gól dát umíme, v ten moment šlo jen o to, abychom tolik a tak lacině neinkasovali. Mužstvo zkrátka a dobře nebránilo tak, jak by mělo. Tenhle trend jsme nakonec dokázali změnit, tým začal v defenzivě pracovat jako celek a výsledek se v soutěži, v níž v podstatě každý může porazit každého, dostavil.

Na které zápasy je potřeba co nejrychleji zapomenout?

Tak jednoznačně to byla porážka v Čeladné. To bylo pro mě těžce stravitelné. Už třeba proto, že jsem do Petřkovic v létě právě odtamtud přišel. A ještě o čtrnáct dnů dříve v Rýmařově. Tam jsme hráli bez bojovnosti a nasazení.

A které vás naopak nejvíce uspokojily?

Takové zápasy byly asi dva nebo tři. Ta poslední tečka s Krnovem a před tím také v domácím prostředí proti Háji ve Slezsku. Ale tenkrát jsme si to hned v následujícím duelu v Janovicích pokazili. A taky samozřejmě duel proti Opavě 2004. Tam byl náš výkon dobrý a nesmírně konsolidovaný, a to přesto, že jsme nastoupili prakticky bez útoku.

Říkáte, že jste třeba v Opavě hráli bez útočníků. Ale i tak patříte po sedmnáctém kole k šestici týmů, jež zatížily konta soupeřů více než třiceti brankami…

To je sice pravda, ale musíme se podívat, kdo ty branky střílí – střední záložník David Štverka se v konci podzimu zlepšil na nějakých sedm osm, já jich mám z pozice stopera na svém kontě šest… Rozložilo se to naštěstí na více střelců, ale opravdu nám chybí typický zakončovatel.

Před pár týdny řekl Deníku váš spoluhráč Vít Blažej, že ta produktivita je dána i tím, že téměř všechny hráče to táhne dopředu.

To je pravda. Řekl bych, že Petřkovice jsou a věřím, že i na jaře zůstanou technickým útočným mančaftem, který chce hrát fotbal. Na počátku podzimu jsme však párkrát dojeli na to, že chtěli hrát ofenzivní fotbal, ale jako první jsme inkasovali, a to nás srazilo. Třeba doma s Pustou Polomí. To byl náš největší problém. Ale teď jsme na tom zapracovali, trochu pozměnili styl, což v praxi znamenalo, že i nadále chceme hrát fotbal, ale taky více zajistíme obranu, a výsledky se dostavily.

Krajský přebor je za polovinou. Dokážete v tuto chvíli odhadnout, kdo by na jaře mohl atakovat postupové pozice?

To je těžké tipovat. Ale mně osobně se nejvíce líbil Hradec nad Moravicí, se kterým jsme doma uhráli cennou remízu. Je to letos fakt hodně zajímavá soutěž. Řekl bych, že kromě Čeladné, kde je momentálně asi nejslabší kádr, jsou ostatní celky natolik vyrovnané, že si nikdo dopředu nemůže být jistý získanými body. Doufám, že i na jaře to bude tak otevřené – a to jak směrem nahoru, tak i dolů.. My jsme třeba vyhráli poslední tři zápasy, a i když je na absolutní čelo tabulky nějaká ztráta, tak věřím, že když v zimě dobře potrénujeme, máme na to, abychom na špici ještě míchali kartami.

Kdo byl podle vás podzimním petřkovickým tahounem?

Tady je to taková klasika – David Levčík, pokud nastoupil, tak ve většině případů svými výkony mančaft pozvednout dokázal. Ale v globálu to bude spíš dobrá parta. Dá se říct, že dokážeme táhnout za jeden provaz.

A není to vyjádření o partě třeba jen takovým klišé?

Nemyslím si, že by to v našem případě byla fráze. Je tady skutečně spousta fotbalových osobností, které třeba vyprovokují určitou výměnu názorů. I ostřejších. Ale to patří k věci a dobrá parta se právě v té chvíli pozná. Kdybychom totiž kolem sebe chodili, hladili se a občas si něco nevyčetli, pak by takové mužstvo nedokázalo vyhrát třeba v Opavě nebo teď proti Krnovu.

Hrajete ofenzivní fotbal, střílíte spoustu branek a sám hovoříte o tom, že letošní krajský přebor je hodně zajímavý. Přesto v Petřkovicích, třeba na rozdíl od Frýdlantu, si na fotbal až tolik lidí cestu nenajde. Čím je to způsobeno?

Nevím. Jsem tady relativně krátce na to, abych to hodnotil. To, že tady divácké zázemí není až tak dobré je fakt. Ale proč tomu tak je, to si netroufám hodnotit. No, my se asi budeme muset kvalitními domácími výkony, o kterých se třeba bude povídat, a vy o nich budete v novinách psát, pokusit diváky přitáhnout. A třeba pak začnou chodit v hojnějším počtu. To, že tady až zase tolik lidí, jako třeba v tom vámi zmiňovaném Frýdlantě, nechodí, je možná dáno i Ostravou, která nabízí spoustu jiných lákadel. Ale na druhé straně Petřkovice jsou čtvrť na okraji Ostravy, která má nějakou fotbalovou minulost a mohla by být hrdá na to, že se tady něco slušného hraje. Myslím si, že v blízkém okolí je to nejvyšší soutěž a navíc letos opravdu hodně zajímavá.