Na jaře se postupně dostává, stejně jako celé fotbalové Heřmanice, do lepší a lepší pohody. A navíc se pětadvacetiletý střední záložník slezskoostravského týmu David Valouch na jaře už dvakrát radoval z vítězné branky, a podílel se tak i na tom, že FC Heřmanice Slezská i navzdory prognózám o postupném ochabnutí nováčkovského elánu stále bojuje o absolutní čelo tabulky. Dnes jej čeká přímá konfrontace s momentálním lídrem průběžného pořadí, od 17 hodin si to doma na „férovku" rozdá s Dolním Benešovem.

Po ne zrovna sebevědomém vstupu do jara se zdá, že Heřmanice už zase chytily správný rytmus. A navíc jste dokázali v posledních dvou zápasech naplno bodovat.

Určitě, fakt že to pro nás teď byly hodně cenné body. Naposledy jsme ve Frýdku chtěli jednoznačně vyhrát a to se nám povedlo. Měl jsem z toho radost, i kvůli tomu, že já sám jsem dal, myslím, dost pěkný gól. Jenže v tom zápase dlouho nepřicházel druhý a nakonec jsme se i o výsledek báli. Ale penalta nás vysvobodila.

A nebylo vám, obvyklému heřmanickému exekutorovi, trochu líto, že už ji z lavičky náhradníků po vystřídání nemůžete jít kopnout? Vždyť jste mohl být jediným střelcem zápasu…

(usměje se) No, mohl, ale taky nemusel, že? Minule jsem penaltu neproměnil, gól jsem dal až z dorážky. A je fakt, že já byl teď proti Frýdku už celkem rád, že sedím na lavičce, protože jsem toho měl dost. Měli jsme to totiž v posledních dvou třech týdnech docela našlapané, bylo to náročné, hrát v pár dnech takové množství zápasů. Nohy bolí, tělo bolí, navíc se musí jít do práce. Navíc žádná pořádná regenerace není.

I přes tu únavu, o které mluvíte, jsou Heřmanice v tabulce krajského přeboru, dá se říct, s přehledem druhé. A dokonce i přes momentální devítibodový odstup mohou klidně vzhledem ke dvěma odloženým zápasům pomýšlet i na příčku nejvyšší. Vnímáte to tak i vy?

Zatím to určitě vnímáme jen tak, že jsme druzí a že nějakým způsobem se chceme pokusit atakovat i příčku první. Jinak ty dva zápasy k dobru jsou fajn, ale až když je mančaft vyhraje. Jinak to není žádná výhoda. A pokud chceme myslet ještě na boj o první místo, už nesmíme body ztrácet tak, jako třeba v domácím zápase s Hájem ve Slezsku.

Ale při vší úctě k heřmanickému umění přece se nedá najisto počítat s tím, že budete jen vyhrávat…

Samozřejmě, ale i Dolní Benešov měl docela solidní výpadek, když prohrál v Háji ve Slezsku 6:1. Ovšem na druhé straně by byla škoda v nejbližším utkání, ve kterém hostíme právě ten zmiňovaný Dolní Benešov, promarnit třeba i ty poslední dvě výhry za sebou. A můžu všechny ujistit, že se na tenhle zápas hodně pečlivě připravujeme.

Vnímáte souboj s vedoucím týmem krajského přeboru jako vrchol jara?

Jak se to vezme. Určitě to je teď takový „nej-" zápas, ale… Tak asi jo (usměje se).

A navíc jim máte co vracet.

Určitě, chceme a potřebujeme jim ukázat, že to na hřišti jde i nám, a taky chceme vyhrát, no. Ale nic víc v tom hledat nechci. A co si tak vybavuju, na podzim v Dolním Benešově nevyšlo počasí, tak snad teď bude lepší a přinese nám to, po čem toužíme. A k tomu ještě budeme mít poprvé doma světelnou tabuli, což by asi chtělo nějak pokřtít (směje se).

A kromě toho budete mít za sebou skvělé fandy, kteří se s vámi na ukazatel času a skóre poskládali, kteří s vámi téměř všude jezdí a kteří navíc za vámi stojí za každého stavu. Ani na podzim po Dolním Benešovu (0:4) vás neodepsali…

To je super, tohle v přeboru nikdo jiný nemá. A možná ani v divizi. Navíc je na nich vidět, jak i vy sám říkáte, že jsou pořád s námi, že je to hodně baví, že je jich hodně, a my jsme za to opravdu nesmírně rádi. V tu chvíli se totiž kromě jiného fotbalista na hřišti cítí ještě o něco jistější.