Osobnost Deníku
Přečíst článek >

A nevedl si špatně. Během dvaceti minut neinkasoval, a naopak si poradil s jedním nebezpečným závarem, jenž si ofenziva Baníku před jeho svatyní vytvořila.

„Před zápasem jsem měl trochu trému. Nechtěl jsem zklamat, hecnul jsem se a je pravda, že ze svého výkonu mám dobrý pocit," vyznal se po utkání brigádní generál Tomáš Tuhý.

Jak dlouho jste nechytal?
Takových alespoň sedmnáct let to už je. S fotbalem jsem sice po ukončení kariéry, což bylo už v devatenácti letech, úplně neskončil, stále jsem jej hrál, ale to už jsem byl spíše v poli.

Kde?
Někdy po povodních v roce 1997 jsme jako policisté oživili jeden zaniklý klub, takže jsem ještě chvíli hrál, ale už to bylo spíše pro udržení se v kondici. Dále jsem hrál za policejní tým malou kopanou, kdy jsme jezdili i na mezinárodní turnaje do chorvatské Poreče.

Z toho, že jste byl pozván na tradiční derby, vyplývá, že jste hrál také ve Vítkovicích?
Ano, odehrál jsem zde jeden či dva zápasy, hrával jsem i dorosteneckou ligu, takže možná proto si na mě tady vzpomněli, byť už jsem v Praze. S některými kluky se znám, i z profesního hlediska, takže mě pozvali, abych je trochu podpořil, což jsem samozřejmě uvítal. Bylo to pro mě hodně zajímavé, viděl jsem po letech řadu lidí a po letech jsem se zase postavil do brány.

Řekl jste, že už dlouho nehrajete. Důvod je asi jednoduchý: nedostatek času?
Přesně tak. Dnes kvůli pracovnímu vytížení je s časem velký problém, takže už se k tomu těžko dostanu.

Proč jste vlastně skončil s aktivní kariérou?
Jak jsem řekl, bylo to někdy v devatenácti letech. Bylo to vlastně v době, kdy jsem odcházel do Prahy, a tam už jsem na policejní škole fotbal nehrál.

S kým se z týmu Vítkovic či Baníku znáte?
Jako gólmani jsme se hodně potkávali s Alanem Twardzikem, pak také Aloisem Grussmannem, Lubošem Vlkem, Petrem Zajarošem a podobně. Jsem rád, že jsem zde mohl přijít, protože jsme trochu zavzpomínali a bylo to velmi příjemné setkání.

Gól jste nakonec nedostal, naopak jste vyřešil jednu ošemetnou situaci, takže jste asi se svým výkonem spokojený. Jak jste se cítil?
Měl jsem trochu trému, protože něco jiného je moje profese, kde sice jsem zvyklý na davy lidí, před kterými musím vystupovat. Nicméně sport je velmi náročný, nechtěl jsem zklamat, takže jsem se hecnul a je pravda, že z výkonu mám dobrý pocit.

Nervozita tedy před nástupem do zápasu byla?
Určitě. Jako před každým zápasem.

Fanoušci Baníku jsou poměrně známí tím, že policii nemají zrovna v lásce. Neměl jste…
(skočí do řeči) Myslíte, že nemají rádi policisty? Já tvrdím spíše opak. Už z působení, kdy jsem v Ostravě dělal krajského ředitele, tak jsme vedli aktivní komunikaci s fanoušky. Samozřejmě najdou se situace, kdy už jejich chování překročí určitý rámec a musí přijít zákrok. Obecně si ale myslím, že policie má i v řadách fanoušků podporu a respektujeme každý svou roli.

Takže jste se nebál nějakých výkřiků ze strany diváků?
(směje se) Je pravda, že jediný dělbuch se dostal na plochu ve chvíli, kdy jsem byl na hřišti, takže jsem si řekl, že je to pomalu jako na ligovém utkání. Bylo to rozhodně zajímavé.

Dočkal jste se před zápasem i vtípků ze strany spoluhráčů na svou adresu?
Určitě, někteří se obávali, že jim budu měřit rychlost. Druzí zase měli obavy, že se budu starat, co za přídavky mají v čaji, který pijí. Vtípky tady byly, ale to jen dokresluje přátelskou atmosféru, která zde panovala.