Kliknutím zvětšíte
Nejprve se postavili bokem na malou tribunku u hřiště, po čase ale ztratili ostych a nebáli se fotit si, či nahrát si trénink Slezanů v plné parádě. Celé trio přiznalo, že právě pohled, jaký měli na přípravu mužstva, potažmo i to, jakými osobnostmi v civilním životě jsou jednotliví hráči, jež jinak vidí jen po devadesát minut na trávníku, byl největší zážitek.
„Co k tomu dodat? Úžasné! Já jsem spokojený. Se vším. A myslím, že nejen já,“ pokrčí jen rameny Petr Šamaj. Starší kolega mluví trochu obšírněji. „Je zajímavé koukat, jací kluci jsou v normálním životě. To vidíme na hotelu. A musím říct, že super. Nehrají si na žádné hvězdy, na to, že jsou „někdo“. Naopak. Super kluci,“ potvrzuje Pavel Šteglík.
„Jsem velice překvapený, protože když chodíte na fotbal, tak o nich moc nevíte. Především po té stránce osobnostní. A poznal jsem, že v civilním životě jsou to normální kluci. Jsem velice rád, že jsem tu a mohl jsem to zažít,“ pokračuje.
Oblíbencem bývalého horníka, v současnosti užívajícího si důchodu, je obránce Jiří Fleišman. Díky účasti na kempu si splnil přání, aby si s ním promluvil. „Moc si toho cením,“ podotýká.
Rozálie Kochová zase má ráda brankáře a kapitána Jana Laštůvku. „Je můj nejoblíbenější. Největší frajer. Zatím jsem s ním ale nemluvila, nechci otravovat. Tam ať se pořádně soustředí, když je to soustředění,“ zasmála se během nedělního dopoledne.
„Ale v Baníku je hodně osobností. Třeba trenér. Navíc já také kdysi dávno hrával fotbal, i když na nižší úrovni. A čtyřicet let jsem pracoval v podzemí, nikdy by mě ale nenapadlo, že bych se někdy mohl na vrcholové sportovce takto dívat,“ vysvětluje vzápětí Pavel Šteglík. „To je to, o čem mluvím,“ připomíná Petr Šamaj.
Fotbalisté Baníku Ostrava během soustředění v Turecku. I s fanoušky (uprostřed). 15. 1. 2023.
SRDCE PRO BANÍK
Pavel Šteglík pamatuje také dobu, kdy pracovníkům dolů měla být strhávána koruna, a poslána právě nejslavnějšímu sportovnímu klubu v regionu. „Já to tak měl od patnácti a nevadilo mi to. Abych se přiznal, ani nevím o nikom, kdo by byl proti. Bylo to pro Baník a díky tomu si každý horník myslel, měl ten pocit, že Baník je jeho,“ podává s pousmáním svůj pohled.
„Vždyť kvůli lidem a tomu, co pro ně Baník znamená, se říká: My jsme Baník! Ale já myslím, že slovy to vyjádřit ani nejde. Prostě věc na celý život. A možnost propagace Ostravy. Pro Baník bych dal srdce,“ poznamenává Pavel Šteglík.
On sám pamatuje podle svých slov aspoň část nejslavnější éry klubu ve druhé polovině sedmdesátých a v první části osmdesátých let. „A mě taťka vzal poprvé v šesti sedmi letech, takže dnes už od té chvíle uplynuly víc než tři dekády,“ vybavuje si vedle stojící Petr Šamaj. „Já fandím asi deset let, možná o něco víc. A taky mě na fotbal vzal táta,“ líčí mladá slečna Rozálie.
„To mi mohlo být čtrnáct patnáct, když navrhl, že půjdeme spolu na Bazaly. Mamka mě nechtěla pustit, protože měla strach, aby mě nevzal do kotle,“ začne se smát. „Naštěstí nevzal. Bylo to v pohodě,“ doplní okamžitě Rozálie Kochová.
Z titulu v roce 2004 mnoho neměla, zato její starší kolegové z výpravy ho vyzdvihnou, když mají označit největší zážitek. „Ale z té dřívější éry bych nezapomínal na zápasy proti zejména německým mančaftům. To byla paráda. Neskutečné. Ale to tam také musíte být, koukat na to v televizi není ono,“ rozplývá se Pavel Šteglík. „Prostě Baník je srdcovou záležitostí. Vím, že je to klišé, ale je to tak. A rodina,“ dodává Petr Šamaj.
Teď se navíc přidá i tato možnost být na soustředění. „Je zajímavé vidět, co chlapi snídají, co mají k jídlu, aby se udržovali, že jako profíci nemohou jíst vše. Abych přiznala, ty porce mě trochu překvapily,“ rozesměje se opět Rozálie. „Ale co mi tu chybí, je větší množství fanoušků. Právě atmosféra je na tom vždy to nejlepší,“ nezapomíná Rozálie Kochová.
Trojice byla přítomna také zápasu s Koronou Kielce. „Úžasné,“ hlesne jen Petr Šamaj. „Nic víc si nemůžeme přát. Jedeme na soustředění, výkon perfektní a výhra pět nula. To bylo pro nás totální…,“ nedořekne větu Pavel Šteglík. „Přesně tak. Tak bych to zakončila,“ uzavře Rozálie Kochová.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
