Vše začalo pro šestadvacetiletého odchovance Frýdku-Místku hned v úvodu jedné ze svých fotbalových štací. „Přišel jsem do nového klubu, ale já tým znal, on zase mě. No, a stalo, že první dva kluci, kteří byli určení, nedali, tak jsem řekl, že na tu další jdu já. A všichni souhlasili,“ vzpomíná Smolík.

Vždy vsadil na svých pocit a také to, jak vypadal brankář. „Ale hned, když jsem dorazil k penaltovému puntíku, věděl jsem, kam to pošlu,“ přibližuje s jistotou s tím, že k exekuci docházelo v různé době. Za jasného, i nerozhodnutého stavu.

„Jedna byla za stavu 0:0 v 70. minutě. Proměnil jsem ji střelou doprostřed branky. Ta, která se nepovedla, byla v první minutě proti prvnímu týmu tabulky. A to nebylo vše. Smůla pokračovala, protože v závěru jsme inkasovali a prohráli 0:1. Byl to navíc důležitý zápas, protože nás to stálo možnost jít do čela tabulky,“ přibližuje Dominik Smolík.

I on pochopitelně zná epizodu kultovního seriálu Okresní přebor a scénu, při níž Jakub Kohák penaltu místo do sítě pošle do nedaleké řeky. „Kdo by z řad fotbalistů ji neznal? A hlavně pak tu známou větu ‚ten to dobře kope, říkal teda‘,“ zasměje se Smolík, když si vybaví slova majitele klubu a hospodského Luboše Matějky v podání herce Pavla Nečase.

Zápas 15. kola extraligy volejbalistů Black Volley Beskydy - Kladno 3:2.
Volejbalisté Beskyd bojovností a odvážným servisem šokovali favorita z Kladna

Na Kohákově teorii o tom, že brankář jako střelec může mít výhodu, podle něj něco je. „Možná malou, protože se umí vcítit do kůže gólmana, jak předvídá a podobně. Já nad tím ale nijak nepřemýšlel,“ vysvětluje Dominik Smolík.

Na úrovni nižších soutěží by si troufl i na penaltu ve vypjaté chvíli. „Přece jen když jich člověk pár promění, věří si. Ve vyšších patrech ale týmy už mají hráče, kteří se na to specializují, tak to bych nechal na nich. Jinak mám radši, když stojím na čáře a penalty spíše chytám. Gólman v této situaci nemá co ztratit, naproti tomu neproměněná penalta je chyba hráče a to může tým stát cenné body,“ uvědomuje si Smolík.

Pro spoluhráče měl ale i jiný návrh, než jít na penaltu. „Už jsem říkal, že bych šel na přímý kop, zatím mi to nebylo umožněno. Uvidíme,“ krčí rameny muž, který kromě mateřského Frýdku-Místku, kde chytal až dorosteneckou ligu, působil v rakouském Altrupersdorfu, v divizním Frenštátě a nyní v Palkovicích, kterým v okresním přeboru patří druhá pozice za Nebory.

„Mám tam v bráně taťku. Bylo super si s ním zahrát soutěžní utkání v jednom týmu, je mým vzorem. Teď v zimě se ale uvidí, jestli zůstanu, nebo se posunu jinam,“ uzavírá Dominik Smolík.