Jedním z nich je i čerstvě padesátiletý (16. února) Pavel Hadamczik, který v minulosti pracoval v obou klubech. Z pozice generálního manažera dovedl Baník Ostrava k poslednímu mistrovskému titulu, v Opavě o pár let později ve stejné funkci stál u velkého znovuzrození, kdy tým postoupil z krajského přeboru až do druhé ligy.
Tým dokonce ve své druhé sezoně (2007/2008) bojoval do posledního kola o postup do první ligy, o který tým přišel až v posledním kole v Jihlavě. Od té doby Opava na podobně úspěšnou sezonu marně čeká.
Dočká se letos?
Jeden z klíčových zápasů jara je na programu v sobotu od 14.30 hodin v Opavě. Je logické, že syn legendárního fotbalového kouče Evžena Hadamczika nebude na stadionu chybět. Komu bude držet palce? „To je těžká a záludná otázka, v obou klubech jsem prožil krásné období. Tipuji remízu,“ pousmál se Pavel Hadamczik, který do Baníku v minulosti přivedl třeba trenéra Komňackého nebo takové hráče, jakými byli Látal, Pospěch, Řezník, Mičola a řada dalších.
Fotbaloví fanoušci o vás dlouho neslyšeli. Pracujete dnes ve fotbale?
(usmívá se) Vzal jsem si takovou delší dovolenou, v žádném klubu nepracuji. Zabývám se jinými věcmi. Ale fotbal pořád sleduji, ono se i u mě potvrdilo, že to je láska na celý život. Během působení v Baníku nebo Opavě jsem našel v obou klubech hodně přátel, se kterými se setkáváme a o fotbale pravidelně diskutujeme.
Býváte někdy nostalgický?
To musí posoudit jiní… S fotbalem jsem ale prožil v každém případě krásné chvíle. Když nad tím někdy přemýšlím, tak každé angažmá mě něčím obohatilo. A tím nemyslím jen působení v manažerské pozici v Baníku nebo v Opavě. Já rád vzpomínám na dobu, kdy jsem vedl mládež v Opavě, následně Komárově, Kylešovicích nebo v Mokrých Lazcích, kde jsem poprvé měl na starosti manažerské věci. Nostalgický jsem hlavně ve chvílích, když potkám své bývalé spolupracovníky a na staré časy vzpomínáme. V každém klubu jsem poznal vynikající lidi, kteří měli vždy stejný cíl, a to budovat klub, vyhrávat. To byl a je pro mě fotbal.
Chybí vám práce ve fotbale?
Ze začátku jsem si volné víkendy užíval, ale když v něčem pohybujete delší dobu, začne vám to chybět. Hlavně ten stoupající adrenalin s blížícím se začátkem utkání. Nyní jsem spíše takový rozmazlený fotbalový fanoušek, který si vybírá mezi ligovými šlágry, reprezentací nebo duely v zahraničí.
Zvažoval byste v případě zajímavé nabídky návrat do fotbalového dění?
Chuť do fotbalu mám, ale za každou cenu se vracet nechci. Vždycky jsem měl o fotbale svou představu. V minulosti jsem možnosti vrátit se do fotbalového kolotoče měl, ale žádná z nabídek mě neoslovila natolik, abych ji přijal.
Jak jste vnímal situaci, kdy Baník sestoupil do druhé ligy?
Všichni vědí, jakým Baník prošel v posledních letech vývojem. Nebylo to jednoduché a jsem rád, že tu stále je a existuje. Do klubu přišel bohatý majitel (Václav Brabec), který má snahu znovu Baník vrátit na pozice, kam patří.
V minulosti Baník stavěl na odchovancích, nyní tomu tak není. Třeba Opava jich má v základní sestavě sedm. Jak toto vnímáte?
To je hlavně otázka pro majitele a nejužší vedení, jakým směrem chtějí, aby se kluby ubíraly. Nejen v Baníku, ale i v blízkém okolí, ať už to je Opava, Třinec, Karviná, Šumperk nebo Rýmařov se rodila a z mého pohledu stále rodí řada výborných fotbalistů. Jde jen o to, aby je někdo v pravou chvíli oslovil a dal jim šanci. Je důležité a zásadní, aby mladým klukům pak mládežničtí trenéři věřili, že jsou to ty správné typy pro budoucnost klubu. Tak jsme to vždy v Baníku a v Opavě dělali, když se angažovali hráči z okolí, jako byli třeba za mé éry v Ostravě třeba Pospěch, Mičola, Řezník nebo v Opavě Kozák. Každý klub by měl budovat osu mužstva na vlastních fotbalistech.
Pojďme k Opavě, která po dlouhé době zase hraje na špici druhé ligy. Co na její výkony říkáte?
Opavu vnímám po změně trenéra velice pozitivně. Příchod trenéra Romana Skuhravého byl velkým impulzem pro kádr, který byl z větší části v Opavě už vybudovaný. Viděl jsem vítězné pohárové utkání s Plzní, které mě doopravdy nadchlo. Byla to Opava, na kterou museli být všichni fanoušci právem hrdí. A tomu odpovídala i skvělá atmosféra, která na stadionu panovala.
Má podle vás Opava šanci se o postup porvat a uspět v konkurenci Sigmy a Baníku?
Pro mě je to těžká otázka. Kdyby to bylo na mně, tak bych si přál, aby do první ligy postoupil Baník a Opava. V obou klubech jsem prožil, stejně jako můj otec, velmi krásné období, na které rád vzpomínám. Do konce sezony ještě zbývá dost zápasů, zatím se výsledkově krystalizuje jako favorit Sigma Olomouc. O druhé postupové místo bude ještě velký boj.
Byl jste u toho, když Opava v roce 2008 hrála do posledního kola o postup. Taky se s vámi nepočítalo, proč to tehdy nevyšlo?
Podařilo se nám složit kvalitní tým, který hrál dobrý fotbal. Dospělo to až k tomu, že jsme se v posledním kole rvali o postup. Chtěli jsme jít do první ligy, byl to náš velký sen a cíl. Udělali jsme pro úspěch maximum (důrazně). Nakonec jsme ale zápas v Jihlavě nezvládli. Tak to prostě ve fotbale někdy chodí.
Jak tipujte výsledek derby?
Je to specifické utkání, na které se těší hráči, fanoušci, trenéři. Je zde cítit napětí. Všichni se o zápase baví měsíc dva dopředu, řeší formu. Od srdce bych si moc přál, aby právě v tomto zápase nastoupil Zdeněk Pospěch, ale nevím, jak je na tom zdravotně. Jinak vyloženého favorita nemám, mým tipem je remíza.