Derby jste vyhráli, ale znovu jste museli otáčet výsledek. Jak vám bylo po Wagnerově gólu na 0:1?

Paradoxně jsem si říkal, že nás to nakopne. Už před-tím jsme tam sice nějaké náznaky měli, ale od toho gólu jsme začali hrát a dávat si to. Samozřejmě i Karviná nám to trochu ulehčila, změnila styl hry, víc se soustředila na obranu. A po brzkém vyrovnání jsem věřil, že to otočíme.

Nebylo to z vaší strany do doby, než jste inkasovali, trochu fádní až chaotické?

Do toho gólu možná, pak jsme ale začali hrát a měli i šance. Ano, často jsme špatně řešili finální fázi, a to včetně mě třeba při tom brejku, kdy jsem chtěl najít Čolka (Mičolu). K tomu nám ještě centry lítaly za branku a celkově tam byla vidět nervozita. Ale pořád jsem doufal a věřil, jen mi není pořád jasné, že to znovu šlo až od inkasovaného gólu. Proč to nejde od první minuty?

Jak vypadal z vašeho pohledu ten nakonec vítězný gól?

Míč se nějak dostal do kraje, odkud přišel centr, který, myslím, ještě Čolek hlavou tečoval tak, že to vyplavalo na zadní tyči, kde jsem to měl na dlouhou, ale trefil jsem to hlavou tak, že to od tyčky spadlo do brány.

Karvinští byli po zápase hodně frustrovaní…

To je jasné, kdo by nebyl, když půl hodiny před koncem vedete 1:0? Doufali, že aspoň bod si odsud odvezou. My jsme taky na Spartě měli v 8. minutě penaltu… Takový je fotbal, jednou vám to pomůže a jednou vás to srazí. Jinak bych se ale k případným vyjádřením karvinských hráčů nechtěl vyjadřovat, já je ani neslyšel. Vyhráli jsme a to je pro nás podstatné.

Zachránila tahle výhra jinak hodně zpackaný podzim?

Ne, nemyslím si to. Tahle výhra je možná úleva pro jarní práci. Ale ještě není konec, pořád máme šanci ještě něco uhrát na Slávce. A proč ne? Vždyť ani na Spartě jsme neodehráli špatný zápas, ale pořád současně platí, že tři body s Karvinou byly strašně důležité pro pokračování v zimě a nachystání se na jaro.