Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Dál to asi opravdu nešlo. Vždyť už závěr uplynulé sezony naznačoval, že klub, který se na počátku léta rozhodl vystoupit z pod křídel tělovýchovné jednoty, prochází krizí způsobenou nedostatkem financí. „Momentálně procházíme ozdravným procesem, který nás hodně bolí. Z pohledu A-týmu jde o drtivou porážku, ale pokud jsme nechtěli dopustit úpadek celého fotbalu v Porubě, museli jsme k tomuto kroku přistoupit. Už jen proto, že bychom zřejmě v divizi nebyli schopni hrát důstojnou roli, což se koneckonců ukázalo už na turnaji v Petřkovicích, kde jsme absolutně nestačili na účastníka krajského přeboru. A než vyhazovat peníze oknem, to je raději investujeme do mládeže,“ pokračuje Ficek.

„Ta situace, která nastala, není momentální krizí. Je to jen logické vyústění dlouhodobé koncepce, která vedla k zadlužování a tím i umělému oddalování konečného verdiktu. Dostali jsme se na křižovatku, z níž jedna cesta vede přes možné zaúvěrování k úplnému konci fotbalového oddílu, a ta druhá nás může dostat do situace postupné stabilizace a vytvoření základů pro fungování normálního klubu. I to byl důvod vzniku občanského sdružení Fotbalu Poruba, který odtrhl všechny porubské fotbalové týmy od tělovýchovné jednoty,“ vysvětluje předseda Ficek, který však důrazně odmítá tvrzení, že by měl v šuplíku připravený scénář konce mužského fotbalu nachystán.

Po vydařeném podzimu, během něhož svěřenci tehdejšího trenéra Zdeňka Svatonského sehráli řadu kvalitních zápasů a čeřili vodu v popředí tabulky došlo v zimní přestávce k poměrně značnému odlivu kvalitních fotbalistů. Z kabiny postupně zmizeli kanonýr Tomáš Voznica, kapitán Jaroslav Laub a nakonec i další zkušený zadák Stanislav Stuchlík. „Pustit Lauba se Stuchlíkem byla asi největší chyba, které jsme se dopustili. Jejich dirigentské schopnosti v obraně hodně scházely a i proto jsme ve druhé polovině divize hodně inkasovali. A možná i kvůli tomu někteří hráči jakoby ztratili chuť bojovat za porubské barvy, už jen proto, že jich k nám hodně přišlo pouze na hostování,“ míní Ficek.

Do jarních odvet sice Poruba nevstoupila špatně, navíc si fotbalisté vybudovali určité renomé pořádáním charitativního plesu Porubálu, ale postupně to s týmem trenéra Zdeňka Svatonského šlo z kopce. Nebýt hojné bodové žni z první poloviny soutěže, měli by v Porubě už před pár měsíci záchranářské starosti.

„Mužstvo se nám rozpadalo pod rukama a bylo vidět, že někteří hráči nejsou schopni se s nastalou problematickou situací vyrovnat. Zhoršila se docházka na tréninky a bez přípravy se ani divize hrát nedá. V létě jsme se sice až do poslední chvíle snažili dělat, co jsme mohli, ale nakonec převážil zdravý rozum nad zbytečným hazardováním. I když ve hře byla možnost kopírovat loňský Fulnek a odehrát alespoň polovinu sezony, abych nespadli až na samotné dno, nakonec jsme od tohoto úmyslu upustili a rozhodli se zaměřit v právě začínající sezoně pouze na mládež,“ dodal smutným, ale ne zlomeným hlasem Vítězslav Ficek.