Z prvních dní ve funkci má dobrý pocit. „Nechci tím ale říct, že jsem rád, že jsem odešel z Petřkovic, to určitě ne. Ale jsem rád za posun. Je to změna, je to větší organizace, klub, takže člověk dělá v jiných podmínkách. Ale už po prvním týdnu bylo jasné, že je před námi hodně práce,“ přiznává mladý trenér. 

Ještě na přelomu roku jste v rozhovoru pro Deník uvedl, že nemáte v úmyslu opouštět Petřkovice. Co se změnilo? 
Já jsem říkal, že nepřišla nabídka, která by stála za to, abych prostředí změnil. Jenže nastala situace, že se Vítkovice jako organizace začaly měnit, byly tam určité problémy a tím, že do toho vstoupili noví lidé, buduje se a vzniká nové prostředí, tak mi to dávalo nějaké obrysy, že by to mohlo být zajímavé. Příslib tady je. Navíc i možnost pracovat podle svých představ, mám hodně možností, jak si tým skládat a připravit podle sebe. Prostě to neobsahuje jen trenéřinu, ale i práci sportovního manažera.

To ale není jednoduché…
Ano, práce je víc, je náročná, protože potřebujeme ještě přivést pár kvalitních hráčů a doplnit kádr.

Vítkovice mají v poměrně krátké době za sebou dvě období, kdy byla ohrožena přímo až existence klubu. Čím si to vysvětlujete, že se to stává zrovna jim? 
Abych se přiznal, tak ani nechci rozebírat, proč a co se tu dělo. Lidé v klubu by za tím měli udělat tlustou čáru stejně tak i hráči, fanoušci… Buduje se nový tým. Vím, že je to klišé, ale chtěli bychom to postupem času dělat víc koncepčně, aby zde nechodili jen hráči z Čech. Uvidíme, jestli to zvládneme už teď, nebo až od léta. V minulosti bych se ale už nechtěl nějak babrat, pro mnoho lidí je to stále citlivé téma. Co bylo, bylo, to už nikdo neovlivní, teď potřebujeme čas, chceme jít dál. Příslib k tomu, aby tady vzniklo něco novéhoa zajímavého, tu ale je.¨

Cílem předchozí otázky nebylo hodnotit, co bylo, spíše ale vaše zamyšlení nad tím, že zrovna Vítkovice zasáhly podobné problémy hned dvakrát během několika málo let…
Ale není to tak dávno, kdy Baník měl problémy. Víte, já nevím, ani nad tím nechci moc přemýšlet. Prostě to bylo, teď je to pryč a dívejme se optimisticky dopředu k něčemu novému.

Lákalo vás to?
Jasně, proto jsem tu nabídku přijal. Výhled je – jak říkám – zajímavý. Věřím, že za stávající situace budou Vítkovice silnější, je to možnost i pro hráče, aby se uchytili a časem třeba posunuli ještě výš, do lepších klubů a třeba do ligy. Myslím si, že pro fotbal v celém regionu je to jen dobře.

Co vám řekl první týden přípravy a první zápas? Pravděpodobně kádr bude potřebovat výrazně doplnit, abyste mohli přemýšlet nad záchranou, že?
No, myslím si, že potenciál v týmu, v klucích, v jádru nějaký je. Jsem přesvědčený o tom, že se z nich dá vytáhnout více, zatím jsou pod svými možnostmi. První zápas ale ukázal, že je třeba posílit. Toho si jsme všichni vědomi, proto ty hráče hledáme. Věřím, že v tomto týdnu někdo přijde a na to budou navazovat i další. Ale jak jsem řekl, ta práce by měla být koncepčnější, nechceme tady přivádět hráče z Čech na dva tři měsíce s tím, že budeme ekonomicky šílet a že se mermomocí musíme zachránit. Když prostě hráči nepřijdou, tak to budeme hrát s našimi kluky a od léta budeme budovat tým do budoucna s nějakou vizí. Abychom byli vyspělejší, zkušenější a to vše zúročili další rok a třeba se vrátili do druhé ligy silnější, na pevnějších základech. Určitě příležitost dostanou hlavně kluci z regionu, aby se ukázali.

Vedle obránce Radima Plesníka jste s sebou z Petřkovic vzal i brankáře Antonína Bučka, kterého klubový web uvedl jako vašeho asistenta. Platí to?
Spíše bude trenér gólmanů, zároveň bude klukům krýt záda z pozice dvojky trojky s tím, že když bude mít výkonnost, tak může chytat. Asistentem přímo nebude. Mám v týmu Dominika Špavelka jako kondičního kouče, ten mi zároveň pomůže i jako asistent.