Fotbalovému týmu Baníku Ostrava v úvodu jarní sezony kříží při venkovních zápasech cestu kluby, kde působí bývalí slavní odchovanci. Po Mladé Boleslavi, kde od léta řádí Milan Baroš, se poslední celek ligové tabulky postaví zítra v Edenu pražské Slavii. V ní působí hned dvě bývalé opory slezského klubu Michal Frydrych a Jiří Pavlenka.
Větší šanci zasáhnout do utkání 19. kola první ligy má podle všeho obránce Michal Frydrych, který zrovna dnes slaví šestadvacáté narozeniny. „Ale žádná party se nekoná ani nechystá. Abych byl upřímný, tak tyhle narozeniny ani moc neprožívám. Loni, když mi bylo 25, to bylo divočejší," usmál se blonďatý fotbalista, který může nastupovat na postu stopera nebo na pravém kraji obrany.
V neděli vás čeká zápas s Baníkem, jak se na něj osobně těšíte?
Hlavně si moc přeju, abych alespoň na chvíli do hry zasáhl. Jinak to bude pro mě osobně určitě hodně specifický a výjimečný zápas, protože jsem v Baníku vyrostl a dostal jsem tam šanci hrát první ligu. Na to se nezapomíná. Tohle vše ale na druhé straně musí jít a půjde v neděli stranou, nyní jsem hráčem Slavie a budu chtít Baník porazit. Těším se na zápas a věřím, že v Edenu bude skvělá atmosféra.
Na konci podzimu jste v posledních kolech pravidelně nastupoval v základní sestavě. Na jaře ale na první start čekáte…
Celkově musím přiznat, že přestup do Slavie byl pro mě mnohem náročnější a složitější než jsem předpokládal. Ale už jsem si v Praze zvykl a nyní musím pořádně makat v tréninku, abych přesvědčil trenéra, že do základní sestavy patřím.
V čem vás přestup do Slavie nejvíce překvapil?
Celou kariéru jsem předtím strávil v Baníku a byl tak vlastně zvyklý neustále jen na jeden klub, jedno město. Kromě fotbalových věcí jsem se musel do Prahy přestěhovat, takže mi chvíli trvalo, než jsem si zvykl a zabydlel se.
Změnu jste musel zaznamenat i po fotbalové stránce, kdy Slavia po poslední změně majitele už zase patří k nejlepším českým klubům…
Je pravda, že podmínky jsou ve Slavii doopravdy na špičkové úrovni. Mě trošku překvapilo hlavně to, že jsem po prvních trénincích ve Slavii skoro nemohl chodit. Musel jsem v prvních týdnech dohnat tréninkové manko, fyzicky jsem na tom nebyl tak, jak jsem si při odchodu z Baníku myslel. Asi to bylo ale způsobené i tím, že můj přestup byl hodně hektický a já se v posledních týdnech v Baníku nemohl soustředit jen na fotbal. Ale i tohle byla pro mě další velká zkušenost.
V čem je největší rozdíl mezi Baníkem a Slavií?
Určitě v zázemí, podmínkách pro hráče i celkovém fungování klubu. Už jsme o tom mluvili, že Slavia patří zase k české špičce. Když se budeme bavit jen o fotbale, tak v současné době také v kvalitě kádru. Nemyslím to ve zlém, ale to se nedá při vší úctě k současným klukům v Baníku, vůbec srovnat. Ve Slavii musíte na každém tréninku makat a dokazovat, že do ligového týmu patříte. Když jsem nad tím tak přemýšlel, tak to je hodně podobné jako v době, kdy jsem v ligovém celku Baníku začínal. Tam jsem bojoval o místo s takovými hráči, jako byli René Bolf, Aleš Neuwirth nebo Fernando Neves. Tedy všechno skvělí fotbalisté. To samé je nyní ve Slavii, kde je i v obraně obrovská konkurence. Kvůli ní jsem ale do Slavie šel, věřím, že mě to v další kariéře posune dále.
Cíle „nové" Slavie jsou známé: vybojovat si účast v evropských pohárech…
Já jsem šťastný, že mohu hrát v klubu, který má ty nejvyšší ambice a prožívá velice pozitivní období. I mým snem samozřejmě je, abych si zahrál evropské poháry. Zní to jako fráze, ale my musíme jít zápas od zápasu. Myslím si ale, že náš tým má kvalitu na to, aby cíl splnil. Jistě, Sparta a Plzeň ostatním celkům odskočili, ale pak to je hodně vyrovnané.
Odešel jste z Baníku podle všeho v pravý čas?
To nedokážu posoudit. Já jsem spíše rád, že k tomu transferu v létě nakonec došlo. A jsem za to hodně vděčný svým manažerům Jirkovi Müllerovi a Michalovi Otavovi, kteří přestup dojednávali. Moc jsem o změnu stál a první měsíce mě utvrdily v tom, že to byl správný krok.
Sledujete poslední změny v Baníku?
To víte, že ano. Ale informace čerpám jen z novin a od kluků, se kterými jsem v Baníku ještě hrál. Ale z venku to na mě působí velmi pozitivně, i když je jasné, že to bude nějaký čas trvat, než se zase v klubu dá vše do pořádku. Ale nový majitel pan Brabec na mě při rozhovorech působil velmi dobře. A moc mu držím palce, aby se mu podařilo vrátit klub tam, kde historicky patří.
V Praze jste si už zvykl?
Od zimy mám nového parťáka Jirku Pavlenku, takže se nám to ve dvou lépe táhne (směje se). Ale jinak jsme s přítelkyní v Praze spokojeni, bydlím kousek od stadionu, takže pohoda.
Prý se budete v létě ženit?
(směje se) Je to tak. Když přestup, tak se vším všudy. Ivetu jsem požádal o ruku během Vánoc, a pak vše nabralo strašně rychlé obrátky. Ale už se moc těšíme, bude to velký den, kdy se zase uvidíme nejen s rodinou, ale také se všemi kamarády.