Spanilý podzimní závěr posunul Šenov na výsluní

Olympiáda v Deníku

Nymburský kanoista Martin Fuksa: cesta od nechtěného sportu k olympijské slávě

Nymburský deník už několik let sleduje úspěšnou sportovní kariéru nymburského…

„Celý letošní, pomalu končící rok je nejúspěšnějším obdobím v takřka osmdesátileté historii klubu. Pozdně jarní postup z I.B třídy, kde jsme se ohřáli jen jednu sezonu, a momentální první příčka hovoří za vše,“ usmívá se spokojený Alexander Minich, trenér a předseda SK Šenov, který přiznává, že nyní prožívá tu pravou sportovní euforii: „Na naše domácí duely přicházelo kolo od kola víc a víc lidí, a mnozí z nich s námi cestovali i k zápasům venku. Třeba v Albrechticích jich bylo okolo stovky. Když k tomu připočtu třeba stále sledovanější videosestřihy ze zápasů na našem klubovém webu nebo velký příliv fotbalistů do mládežnických celků SK Šenov, které si ve vlastních soutěžích rovněž vedou znamenitě, nezbývá mi než po sezoně všem poděkovat za přízeň. Je to skvělá reklama nejen pro náš sportovní klub, ale též pro město Šenov. Věřte, že tenhle boom dodá všem, kteří už i tak v SK Šenov pracují s nadšením, energii k další práci.“

Nováček krajské soutěže hned od počátku dával jasně najevo, že ani v lepší fotbalové společnosti nechce hrát podřadnou roli, či přijmout úlohu komparzu. Už po čtyřech kolech bylo patrné, že v I.A třídě se objevil silný protivník, jehož není radno podceňovat. „Šenov má dobře poskládané mužstvo, které hraje pohledný fotbal. V jeho sestavě jsou fotbalové i bojovné typy,“ říkal po vzájemném zápase starobělský kouč Zdeněk Honus.

Šenované na podzim skutečně řádili, jsou první nejen v celkové tabulce, stejně tak vévodí pořadím hodnocení venkovních a domácích střetnutí. I když si i oni čas od času vybrali „oddechový čas“. „Doma jsme ve druhém kole Heřmanice trochu podcenili, a v Karviné jsme doplatili na terén. Domácí béčko si nás podalo na umělce, kde je přece jen zvyklejší a silnější než my,“ ohlíží se Minich za skončenými boji, ve kterých se jeho celku podařilo každou ze ztrát prakticky ihned odčinit. A říjnovo-listopadový finiš? Ten byl z říše snů.

Šenov nejprve doma remizoval se Starou Bělou, když promrhal rychlé dvoubrankové vedení. Jenomže ve zbývajících pěti zápasech připsal plný počet patnácti bodů a ze šestého místa poskočil až na současnou pozici premianta. „Posledních pět kol jsme vyhráli. Navíc s tabulkovými sousedy, což bylo pro posun v tabulce rozhodující. A když jsme na závěr porazili doma Brušperk, možná jsme si v duchu říkali, že ta sezona ještě končit neměla. Ale na druhé straně spousta kluků už podzim dohrála jen silou vůle. Zdaleka ne všichni byli stoprocentně zdraví. I když je pravda, že po výhrách se i snáze dá překousnout i nějaká ta bolest,“ zdůrazňuje šenovský lodivod.

Podzimní úvahy šenovského trenéra Alexandra Minicha

Co se v první polovině sezony povedlo?

V Šenově se podařilo poskládat mentálně silné mužstvo, které je už dlouho pohromadě a nechybí mu zdravé sebevědomí. To souvisí i s tím, že kluci třetí rok v řadě za sebou dosahují úspěšných výsledků, vždyť na spočítání porážek by nám stačily prsty na rukou. Teď na podzim přišly tři, ale třeba v Bystřici nad Olší bych výsledkový nezdar přičetl velkému oslabení.

Říkáte, že máte mentálně silné mužstvo. Existuje na takové sestavení nejaký recept?

Vždy se nám povedlo tým doplnit hráči, kteří zapadli ihned do kolektivu. Už jsem někde říkal, že si vybíráme vítězné a nekonfliktní typy. A dále pak toto mužstvo stojí na odchovancích, kteří tu začínali, a buď tu jsou od začátku, nebo se tu i přes mladý věk vrátili. Ale „ostřílení“ o zkušenosti z vyšších soutěží, a to je v současnosti to pozitivní. Dále mají všichni jisté zaměstnání, takže je netrápí ani jiné důležité starosti.

Na čem bude potřeba v Šenově přes zimu zapracovat?

V zimě je potřeba kádr doplnit v každé řadě o jeden post, a ten stávající udržet, což by se nám mělo podařit.

Jaké jsou vaše momentální trenérská a funkcionářská přá­ní?

Mé trenérské přání je jednoduché, a přitom těžké – rád bych postoupil do krajského přeboru a tam pak hrál se svými svěřenci důstojnou roli. Držím však palce i všem našim mládežnickým celkům, kterým přeji rovněž postup v jejich soutěžích. Tato přání jsou sportovní. Kromě nich by mě potěšilo, kdyby se nám podařilo získat další fotbalové nadšence, sponzory a ještě větší náklonnost obce, abychom vše finančně lépe zabezpečili. Vždyť třeba náklady na energetické zdroje a vodu neustále rostou. Velkou úlohu zde může sehrát přístup města. Věřím, že i nový pan starosta Antonín Ševčík naváže na to, co tady budovala Darja Kuchařová, jeho předchůdkyně v úřadu. A že také on bude nadále pokračovat v podpoře šenovského sportu.

Čím to, že se v Šenově mometálně fotbalu tak daří?

Těžko říct, ale asi je to dáno asi i tím, že máme jednoznačně rozdělené funkce a všichni se snaží dělat tu práci s nadšením, a hlavně ji pro klub dělají zdarma. Začnu od nedílné součásti každého stadionu, od hospody: Lumír Gazdík jí udržuje a zajišťuje třeba i grilování během víkendových zápasů. Musím ho pochválit – vše udržuje čisté a má v tom pořádek. Akorát ty klobásky jsou čím dál menší… Předseda fotbalového oddílu Milan Ringoš se stará o trávu. Jen si zkuste přejít přes hřiště od hlavní brány ke kabinám a uvidíte sám… Je štěstí, že nevlastní žádnou zbraň, jinak by se možná stala tragédie (směje se).

Vedoucí mužstva mužů Pavel Štěpán starší fotbalem žije celých čtyřiadvacet hodin, ale občas jej trápí zapomnětlivost. Nejhorší však na tom je, že touhle chorobou, při níž člověka nic nebolí, ale hodně se nachodí, nakazil i vlastního syna Pavla, který je hráčem A-mužstva. Už několikrát se mu před zápasem stalo, že volal své nastávající, ať mu přiveze kopačky nebo chrániče. Ještěže tu Pavlu má (znovu se směje). A abych nezapomněl, Otakar Slíva se stal klubovým webeditorem a popularitu zvyšuje pravidelnými streamovými sestřihy ze zápasů. I on by pro SKŠ snad dýchal.

Co by vás po zimě nebo na konci sezony mohlo nejvíce rozesmutnit?

Příští rok oslaví SK Šenov osmdesáté výročí vzniku, takže bych si rozhodně nepřál, abychom přestali příznivcům rozdávat při zápasech radost. Tohle by mě skutečně mrzelo.