Kliknutím zvětšíte
Někomu mohl připadat nemotorný, dlouhán Vratislav Lokvenc přesto platil za znamenitého střelce. Čísla mluví jasnou řečí: 82 gólů v české lize, 46 branek v bundeslize, 14 zásahů v reprezentaci.
Rodák z východních Čech disponoval střeleckými vlohami od žákovského věku a už v domovském Náchodě fungoval skoro jako brankostroj. Jeho střelecké nadání nezůstalo bez povšimnutí, a tak talentovaný hráč ve třinácti letech zakotvil v královéhradeckém Spartaku.
Fotbalové geny zdědil Lokvenc po otci, někdejším druholigovém hráči Ústí nad Labem, stejně jako přezdívku Šoula.
Otce nakonec výrazně přerostl nejen výškově, ale i herně. Ještě v dorostenecké kategorii poté, co se bleskurychle vytáhl na 195 centimetrů zkoordinoval své zprvu rozhárané pohyby a v devatenácti letech poprvé figuroval na soupisce hradeckého prvoligového „áčka". Pod taktovkou trenéra Ladislava Škorpila si Lokvenc v sezoně 1992/1993 odbyl prvoligovou premiéru.
Na svou výšku obratný a technicky dobře vybavený fotbalista zanedlouho vzbudil zájem Sparty a v říjnu 1994 ocitl na Letné.
Kvalitnější tým jeho střelecké přednosti ještě zvýraznil a svými góly přispěl k pěti mistrovským titulům, vítězství v Poháru ČMFS a účasti v osmifinálové skupině minulého ročníku Ligy mistrů.
Kromě sezony 1995/1996 pokaždé splnil svůj cíl vstřelit více než deset ligových branek. Gólově se výtečný hlavičkář zaskvěl v ročníku 1999/2000, za dvaadvacet úspěšných zásahů si nasadil korunu pro krále ligových střelců.
Uznání se Lokvencovi dostalo i z řad ligových trenérů, kteří ho zvolili nejlepším fotbalistou ligy.
Husarský střelecký kousek se sparťanskému kanonýrovi podařil v utkání v Českých Budějovicích, kde domácím při vítězství Sparty 4:1 nastřílel všechny branky.
To už ve frontě na Lokvence stály známé kluby ze zahraničí. Lyon ani Fenerbahce Istanbul však nedokázaly konkurovat bundesligovému Kaiserslauternu, který se ukázal být trefou do černého. Lokvenc na Betzenbergu zakotvil na čtyři sezony a pravidelným střeleckým přísunem se svému týmu staral o klidné přežívání v tabulce německé ligy.
Klub ho pak z ekonomických důvodů nechal odejít na rok do Bochumi, která i navzdory jeho deseti brankám z bundesligy spadla o patro níž a český útočník poprvé v kariéře pocítil hořkost sestupu.
Kaiserslautern však do jeho kariéry vstoupil ještě jednou. Jeho dřívější kouč Kurt Jara si ho v roce 2005 z Bochumi vytáhl do ambiciozního a bohatého Salcburku. „Byl to můj nejlepší transfer v životě," pochvaloval si Lokvenc. A hned v prvním utkání proti účastníkovi regionální soutěže z Elixhausenu nastřílel čtyři branky.
Rakouská idyla ale netrvala dlouho. Poté, co si v jiném přípravném utkání poranil křížový vaz v koleni, prodělal půlroční nucenou pauzu a do své střelecké formy už se nikdy nevrátil. O svou šanci v Mozartově městě ještě bojoval pod koučem Giovannim Trapattonim, nakonec však odešel na nevydařené hostování do Basileje a po sezoně v druholigovém německém Ingolstadtu ukončil kariéru.
I když v reprezentaci zažil slavnou epochu pod Karlem Brücknerem, za Milanem Barošem a Janem Kollerem mu povětšinou patřilo jen místo na lavičce náhradníků. Pár důležitých gólů si ale připsal. Zejména v kvalifikaci na mistrovství světa 2006. „Zapomenout se nedá na zápas proti Finsku v Teplicích. Vyhráli jsme 4:3 a byla to divočina. Finové čtvrt hodiny před koncem dvěma góly vyrovnali, ale já dal tři minuty před koncem rozhodující gól. Anebo o půl roku dřív jsme se ve Skopje trápili s Makedonií a já dvě minuty před koncem rozhodl. To byly asi moje dva nejcennější góly," vzpomínal Lokvenc.
Ve fotbalovém hnutí zůstal i po aktivní kariéře a dnes pracuje jako skaut pro svého dřívějšího chlebodárce FC Basilej. (ml, au)
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
