Těžkou zkouškou prochází klub jeho srdce i on samotný. Fotbalový útočník ostravského Baníku Václav Svěrkoš je po operaci křížového vazu v koleni, který si přetrhl minulý týden na Spartě.
Chirurgický zákrok podstoupil odchovanec Baníku ve čtvrtek na privátní ortopedické klinice ASK TORE v centru Ostravy u klubových lékařů Reného Boglevského a Tomáše Pavlisky. „Je to mé první těžké zranění, které přišlo v osmadvaceti letech. Snažím se na to dívat pozitivně a brát to tak, jak je. Určitě je to lepší, než kdyby mě takový úraz potkal v osmnácti,“ řekl Deníku pár hodin po operaci Václav Svěrkoš.
Už jste viděl na videu osudový moment, kdy jste si křížový vaz v pravém koleni utrhl?
Zatím jen jednou, jsou i lepší záběry. Moc tam toho k vidění není. V prvním momentě jsem si myslel, že to bylo úplně jinak. Podle toho záznamu se koleno otočilo, já si v první chvíli spíše myslel, že se podlomilo.
V prvním momentě jste tušil, že je zle?
Takovou bolest jsem nikdy nezažil, ale i tak jsem do druhého dne doufal, že to nebude tak vážné. Ale ty první příznaky a náznaky moc optimistické nebyly. Magnetická rezonance pak potvrdila černý scénář, že mám přetržený přední křížový vaz.
close
zoom_in
Vybavíte si, co vám problesklo hlavou?
(přemýšlí) Bylo to hrozné. Nechci říkat, že se vám zhroutí svět, ale je to nepříjemné a smutné. Každý sportovec, kterého něco podobného potkalo, to zná. Myslel jsem hlavně na tu dlouhou pauzu, kterou budu bez fotbalu. Bude to minimálně půl roku, což je hrozně dlouhá doba.
Jste den po operaci, jak se cítíte?
Člověk se s tím musí smířit, operace dopadla podle doktorů dobře, takže mi začíná vlastně dlouhá rehabilitace. Snažím se dívat dopředu a musím myslet pozitivně.
Je to vaše první vážné zranění…
Já nikdy s koleny nebo kotníky problémy neměl. Svým způsobem je to zázrak, že jsem těžký úraz měl až nyní. Bohužel, tyhle věci ke sportu patří, tak to musíte brát. Určitě je pro mě lepší, že se mi něco podobného stalo nyní, a ne třeba v osmnácti letech.
Řadě fanoušků Baníku se hned vybavilo půl roku staré zranění Marka Jankulovského, který si prakticky totožné zranění přivodil na stejném místě hřiště. Co na tuto shodu náhod říkáte?
Celá ta sezona je prostě hodně zvláštní. Osud nás všechny, co máme Baník v srdci, tvrdě zkouší. Když nad tím tak přemýšlím, tak je to strašně smutné, co se nám oběma stalo. Jankul (Marek Jankulovski pozn. red.) i já jsme se vrátili pomoci Baníku k záchraně, a stalo se nám tohle. Já věřím, že nás právě tyhle věci semknou a dají ještě více do kupy.
Pořád v to věříte?
Musíme věřit. Těch překážek je doopravdy hodně, ale o to sladší ten konec bude. Já fakt věřím, že se zachráníme a třeba za rok se tomu budeme všichni smát.
I pro vás osobně to bude velká zkouška. Vracel jste se do Baníku i proto, abyste zase nastartoval svou kariéru. Místo toho přišlo zranění a minimálně půlroční pauza…
Jsem si vědom toho, že to bude hodně složité a těžké. Nesmím nic podcenit ani uspěchat. Souhlasím, že to je pro mě velká zkouška, kterou musím zvládnout. Spoléhám i na lidi, kteří jsou okolo mě a pomáhají mi se na fotbalový trávník vrátit. Je mi jasné, že vše záleží ale na mně, je to hlavně můj cíl vrátit se k fotbalu. Hlavně si přeju, aby koleno drželo a byl jsem zdravý, abych mohl za těch šest nebo sedm měsíců zase hrát.
