V tabulce domácích zápasů v krajském přeboru jim patří třetí místo, na hřištích soupeřů jsou momentálně nejlepší a mezi nejlepší patří heřmaničtí fotbalisté i v celkové tabulce. Po víkendové výhře nad Pustou Polomí se svěřenci trenéra Jaroslava Mlčocha stále dívají na vedoucí Dětmarovice jen s dvoubodovým odstupem. „Naše současné postavení trošku ovlivnil špatný vstup do soutěže,“ řekl v rozhovoru heřmanický kouč, jenž se netají těmi nejvyššími ambicemi.

Z Heřmanic je cítit velká síla, co vám ale chybí k naprosté spokojenosti?

Je to hodně dobré dopředu, akorát dozadu to není tak zodpovědné. A tím pádem nás soupeři trestají. Třeba teď proti Pusté Polomi se to mezi poločasy změnilo v tom, že mí kluci byli v tom druhém poločase zodpovědnější a důraznější.

A opakuje se to?

Nedá se říct, že by se to opakovalo, spíš se to stává se soupeři, kteří jsou defenzivnější, s těmi, kteří s námi nechtějí hrát. A to rozhodně nebyl případ Pusté Polomi, jejíž hráči jsou zkušení, fotbaloví a vědí, co chtějí hrát.

Heřmaničtí fotbalisté samozřejmě vědí, že patří mezi favority krajského přeboru a že chtějí hrát o první místo. Co je momentálně za tím, že jste „až“ třetí?

Trošku to ovlivnil špatný vstup do soutěže. Ale kdybychom přezimovali na dosah vedoucí příčce, někde do třetího místa, bylo by to fajn. Jsem totiž přesvědčený, že jsme schopni udělat dobrou zimní přípravu. A myslím si, že by se mohlo změnit hodně věcí.

Když se člověk podívá na vaši střídačku, nemůže nevidět, jak je nabitá…

To je ale přece dobře, že trenér má kam sáhnout. A navíc ti kluci jsou charakterově zdraví, zlou krev to v týmu nedělá. Ti kluci to přijímají, posledních pět šest kol už stabilizujeme sestavu. A díky silné lavičce mám možnost řadu zápasu zlomit i v tom, že po střídání neklesne na hřišti úroveň. Naopak, díky lavičce stále sílíme.

Při pohledu na současnou tabulku krajského přeboru je patrné, že v tuhle chvíli by se mohlo o postup do divize porvat zhruba šest klubů. Očekáváte, že by se v dalším průběhu ročníku mohlo čelo zúžit?

Ne, myslím si, že ta šestice tam může být až do konce. Možná že dojde k nějakému odskoku na tří až pětibodový rozdíl, ale to v takové soutěži nic neznamená. A já jsem tomu rád, že tady momentálně nehrají o prvenství jen dva mančafty, že nás tady je víc. Aspoň se na sebe nesoustředí jen ty dva týmy, ale každý může každého porazit. A celkově mám pocit, že soutěž je vyrovnaná.

Pokud to počasí dovolí, v krajském přeboru by se měla odehrát ještě dvě kola. Nemáte obavu, že by vašim svěřencům v nich třeba došla nějaká motivační šťáva?

Věřím tomu, že ne. A tady upřímně řečeno ani tak nejde o zápasy jako spíš o to, že když se změní čas, není moc prostoru pro tréninky. A u hráčů je to pak jen o vůli, přežít těch čtrnáct dnů. Ale já věřím, že můj současný tým má vůli silnou.