Na oslavu cenné remízy s pražskou Spartou i prvního vstřeleného gólu od svého druhého návratu do Baníku si připil symbolicky plzeňským pivem.
Právě klubu ze západu Čech udělal sobotní výsledek na Bazalech velkou radost. Dobře to věděl i kapitán Baníku Milan Baroš, který i ve třiatřiceti letech potvrdil, že je stále výjimečným útočníkem. „Ale dneska se dala Sparta klidně i porazit. Sám jsem měl tři velké šance. Měl to být hattrick," řekl zcela vážně Baroš, který ale bod nakonec bral. „Sparta nedala v závěru penaltu, měla taky dost šancí. Remíza je podle mě spravedlivá," uvedl Milan Baroš.
Váš individuální výkon proti Spartě se s předešlými zápasy nedá moc srovnat.
Na ten zápas jsem se já i všichni spoluhráči hodně moc těšili. Dokonce jsem měl dopoledne sevřený žaludek, což se mi už dlouho nestalo (směje se). Mám radost z remízy i z toho, co jsme na hřišti předvedli. Spartě jsme nedali nic zadarmo a bili se s ní o výhru až do konce.
Bojoval jste o každý míč. Hodně ran dostal, ale taky rozdal…
Takto hraju celý život. To je můj styl hry, já se na staré roky měnit nebudu (směje se).
Ve druhém poločase jste brankou remízu zařídil. Ale v prvním poločase jste dvě tutovky zahodil…
Jsem rád, že jsem to gólem odčinil. Ty promarněné možnosti mě ale hodně mrzí. Takové šance prostě musím proměnit, tečka. Kdybych dal gól už za stavu 0:0, mohl se zápas odvíjet úplně jinak. Třeba by Sparta znervózněla a měla by to s otáčením skóre daleko těžší. Takhle jsme museli dotahovat my.
Štěch ale proti vaší střele vytáhl výborný zákrok.
Byl jsem už docela blízko něho, vyběhl a zmenšil mi úhel. Tlačil jsem to dolů pod něj, chtěl jsem ho prostřelit mezi nohama. Jenže jsem mu jednu nohu trefil. Škoda. O přestávce jsem si to vyčítal, že takových možností už moc mít nebudeme. Naštěstí ve druhém poločase mě tam Davor Kukec našel a já vyrovnal. Ale měli jsme i štěstí, Sparta v závěru nedala penaltu. Remíza je ale podle mě zasloužená.
Sparta s vámi letos ztratila pět bodů, což ji může klidně stát mistrovský titul.
My se dívali a soustředili jen na sebe. Neřešili jsme věci, které jdou mimo nás. Ale pro celé Ostravsko a naše fanoušky to je skvělá zpráva, že Baník tři poslední zápasy se Spartou (1:0, 1:1, 1:1) neprohrál a má z nich pět bodů.
Jaká byla oslava v kabině?
Nádherná, pořádně jsme si zařvali a zazpívali. Pak jsem ještě u šéfa klubu (Petr Šafarčík) uhádal pro tým prémie (směje se).
Jak to?
Tak jsem navrhl, že pro nás je remíza jako vítězství, že by se to mělo i takovým způsobem odměnit. Šéf to schválil a zpívalo se dále. Máme mladý tým, který si každý podobný úspěch užívá. Já jsem i za ně rád, že to takhle dopadlo. Odehráli jsme výborný zápas. Dostávali jsme se do šancí, měli jsme hodně zakončení. Nelíbil se mi jen závěr.
V čem?
Odehráli jsme ho jako dorostenci. Těch posledních patnáct minut jsme měli více podržet míč, hru třeba více kouskovat. Zbytečně jsme se nechali zatlačit na vlastní polovinu a Sparta měla šance a nakonec kopala i pokutový kop.
Jak jste ho prožíval?
Já si už předtím řekl o střídání. Kdyby Lafata penaltu proměnil, tak bych ze hřiště nešel. Ale Jirka Pavlenka to chytil, pak už jsem věřil, že to udržíme.
Když jste odcházel ze hřiště, Bazaly vám vestoje aplaudovaly.
Lidé byli skvělí. Jsem hrdý na to, že pocházím odsud a že mě vychoval Baník. Ve fotbale mám něco za sebou, ale tyhle zápasy jsou i pro mě výjimečné. Fakt jsem si to užil.
Jak bude těžké se připravit na další zápas, kdy hrajete už v pátek v Brně?
Vyhecovat se proti Spartě, to jde doopravdy samo. Teď jde doopravdy o to, abychom stejně dokázali zahrát i v Brně. Musíme se prostě pokusit naši výkonnost ustálit. Rozdíl mezi výkonem v Teplicích a doma se Spartou byl obrovský.
