Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Víc než na patnáct minut jsem se ale necítil," usmál se po utkání, ve kterém Baník na tři body nakonec nedosáhl, s nováčkem soutěže pouze remizoval 1:1 a je jasné, že i v tomto ligovém ročníku jej čeká tuhý boj o záchranu v nejvyšší soutěži.

Původně jste si chtěl ligový zápas jen osahat, jenže vývoj utkání byl takový. Neměl jste chuť raději ještě požádat trenéra Látala o odložení návratu?

Samozřejmě jsem si představoval, že to bude snazší. Třeba že se na hřiště podívám už za rozhodnutého stavu, nebo že aspoň o gól o dva povedeme. Věděli jsme o síle Brna, ovšem v závěru to bylo dost vyhrocené. Přitom klidně výsledek pro nás příznivější být mohl, ale ani to mě neodradilo. Když už jsem šel na lavičku, tak jsem nechtěl jen zabírat místo jiným.

Václav Svěrkoš

Co scházelo k tomu, aby se vaše plány naplnily a vy jste šel do rozhodnutého zápasu?

Bohužel tam Tonda Buček udělal chybu, což byla obrovská škoda, ale my jsme šance na otočení výsledku měli. Dokonce se nám to v závěru i povedlo, bohužel branka neplatila.

Hned při cestě ze hřiště jste si šel prohlédnout situaci ze záznamu. Co jste viděl?

Že to ofsajd nebyl, gól měl platit… Bohužel rozhodčí to odmával, tak ofsajd je. Mrzí mě, že bojujeme o záchranu, každý bod je důležitý, a stane se taková věc.

Co scházelo, aby k té situaci vůbec nedošlo a rozhodl jste sám?

Kdybych byl hlavičkář, tak jsem to dal už já. Byl jsem ale maličko v záklonu, když ke mně dolétl skvělý centr Martina Lukeše, takže brankář to ještě srazil k Tondovi Fantišovi. Bohužel jeho gólová dorážka už uznaná nebyla. Škoda.

Takže zklamání?

Celkově si myslím, že výkon týmu nebyl špatný, ale máme jenom bod, a to je v tříbodovém systému málo, ostatní nám utíkají. Já jsem aspoň rád, že koleno tu první zápasovou zátěž vydrželo. Ne že bych se toho bál, ale samozřejmě vím, že stoprocentně po všech stránkách budu připravený asi až po zimní přípravě.

Byl jste dohodnutý s trenérem Látalem, ve které minutě půjdete na hřiště?

Říkal jsem mu, že víc než patnáct minut nevydržím (smál se). Samozřejmě běhat čtyřicet minut nebo hodinu někde v parku vydržím, ale zápas je o něčem jiném. Jsou tam souboje, sprinty. Tempo je úplně jiné, a jak už jsem říkal, pořádně budu nachystaný až po zimě.

Na kolik minut si chcete troufnout příště v Příbrami?

Těžko říct. Zase budu o týden dál, pořádně s klukama potrénuju a uvidíme.

Takže už tu obavu o koleno nemáte v hlavě?

Člověk nad tím někdy přemýšlí, ale když jdete na hřiště, tak to jde stranou. Zatím je všechno v pořádku a je dobré mít pocit, že se můžete na koleno a svaly kolem spolehnout. Zásah do kolene je samozřejmě velký, občas to cítím, a je to jiný pocit než v levé noze. Ale myslet na to nejde. To bych nemohl hrát fotbal…

(is)