Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Na podobný moment čekal dlouhé měsíce. Třiadvacetiletý odchovanec ostravského Baníku Tomáš Vengřinek se snad konečně zbavil zdravotních problémů, které ho sužovaly takřka dva roky, a dal o sobě vědět.

V sobotním utkání v Příbrami (2:1) se totiž podílel na vítězné brance svého týmu, která nejen jemu udělala velkou radost.

„Ten gól padl po nacvičeném signálu, kdy mi Hrubas (Robert Hrubý) řekl, abych naběhl na přední tyč. Já míč jen líznul a od Bednáře se pak míč odrazil do branky. Pak už si pamatuju jen to, že jsme všichni běželi pod náš kotel k fanouškům. Otočili jsme skóre v desíti lidech, prostě fantazie," rozplýval se Tomáš Vengřinek, který se dostal na hřiště v 75. minutě, kdy nahradil lehce zraněného kapitána Daniela Holzera.

A bylo to vůbec poprvé, kdy Vengřinek dostal v lize šanci od nového kouče Vlastimila Petržely. Předtím hrával jen za juniorský celek.

„V závěru přípravy jsem se zranil a zároveň se mi nepovedla generálka s Trnavou. Ze sestavy jsem vypadl a navíc se musel dát zdravotně do pořádku. Chvíli trvalo než se všechno ustálilo, snad se už nyní vše otočí a já budu hrát častěji. I když jsem hrál jen patnáct minut, tak z toho mám velkou radost. Konečně jsem zase nějakým způsobem mohl klukům na hřišti pomoci. Moc si té šance vážím," zopakoval Vengřinek.

Jeho slibně se rozvíjející kariéra dostala zásadní trhlinu před dvěma roky, kdy si v památném ligovém utkání v Olomouci (Baník tam otočil skóre z 0:2 na 3:2) přetrhl křížové vazy v koleni. „I tyhle věci, bohužel, k fotbalu patří. Nebylo to jednoduché období, ale věřím, že jsem se vrátil silnější."

Chvíli se zdálo, že se na ligové trávníky vrátí už na začátku probíhající sezony, kdy ale nastoupil k utkání jen v prvním ligovém kole v Brně. A na nezvyklém postu levého obránce vydržel jen poločas. Pak ho kouč Radomír Korytář o poločase ze hřiště stáhl a nakonec neměl problém ani s jeho odchodem. Vengřinek vcelku překvapivě zamířil do slovenské Senice, kde nasbíral ve zbytku podzimu devět ligových startů.

„Moc si vážím toho, že mi Senica dala šanci a mohl jsem poznat i slovenskou nejvyšší soutěž. V mé situaci to byla, jak se někdy říká, výhra v loterii."

V zimě se ale musel opět hlásit v Baníku, kde má platný kontrakt. „Beru to jako realitu, chci nyní pomoci k tomu, abychom ligu důstojně dohráli. Co se bude dít v létě, neřeším. Pro mě je hlavní, abych byl zase zdravý a měl z fotbalu zase radost," vyznal se Vengřinek, který nastoupil na nezvyklém postu záložníka.

„Dříve jsem hrával spíše na kraji obrany, ale fakt to neřeším. Budu hrát tam, kde je potřeba," uvedl Vengřinek, který v kabině plní společně s kamarádem a kapitánem týmu Danielem Holzerem i vyvolávače vítězných pokřiků v kabině. Na jaře už ho zpívali třikrát.

„Máme velkou radost, že jsme teď vybojovali dvě výhry v řadě. To se moc nečekalo a je možná škoda, že takové výsledky nepřišly o pár kol dříve. Mohl být z našeho pohledu závěr soutěže zajímavější. Ale musíme to brát tak, jak to je. Pro mladší kluky to je nyní strašná škola a věřím, že tyhle zkušenosti v příští sezoně prodáme."

Poslední vítězství v Příbrami je podle něj hodně důležité pro psychiku týmu. „Ono si nemá cenu nic nalhávat, tyhle zápasy už bereme i jako přípravu na druhou ligu. A moc si vážíme toho, že se nám podařilo otočit skóre v Příbrami a vyhrát. Podali jsme takový bojovný kolektivní výkon, ale je třeba i zdůraznit, že nás v závěru podržel gólman Vojta Šrom. Ten jeho zákrok v nastavení na čáře byl senzační," uznal Vengřinek.

Měl radost i z toho, že jeho tým potěšil nejvěrnější fanoušky, kteří tým přijeli povzbudit i do Příbrami. „Zase jsme se tady cítili jako doma, což je při našem aktuálním postavení v tabulce něco neskutečného. Věřím, že ještě nějaké body přidáme. Už kvůli lidem si nikdo z nás nedovolí nic v zápasech vypustit."