Vítkovice navíc před premiérou řešily zásadní problémy, jak nahradit hráče, kteří sice jsou v kádru, ale dosud neměli platné registrace. „Vlastně z osmnácti hráčů, se kterými jsme se na zápas připravovali, vypadli kvůli nedotaženým registracím na svazu hned čtyři z nich, takže to, co jsme pět týdnů dělali, bylo v podstatě na nic, protože na Heřmanice jsme museli udělat něco úplně jiného. Na některých postech jsme museli alternovat, a to byla první nepříjemná věc," podotkl trenér Vítkovic Petr Samec.

Kromě toho už v prvním poločase musel se zraněným kolenem odstoupit Damir Šehovič, jeho náhradník Martin Gavlák však vydržel mezi třemi tyčemi jen do osmasedmdesáté minuty, v níž si při dopadu možná i vážně poranil pro změnu kotník. „Oba kluci nám asi budou chybět delší čas. Vidím to na minimálně šest až osm týdnů," řekl bezprostředně po utkání masér MFK Vítkovice Pavel Neděla. „„To už jen vlastně dotvořilo obraz celého sobotního zápasu. Byl to zápas blbec, to se občas ve fotbale stává. Samozřejmě nastalou situaci musíme řešit, ale ještě počkáme, jak vážná ta zranění budou," doplnil Petr Samec masérova slova.

V době, kdy došlo k prvnímu střídání, svítilo na světelné tabuli už hrozivé skóre 0:3. „„My jsme od začátku chtěli hrát, chtěli jsme tvořit hru, ale bohužel v začátku byli kluci až moc nervózní a já nevím pořádně proč. Pořádně jsme si nepřihráli, ztráceli jsme míče, v podstatě po dvou takových ztrátách uprostřed hřiště jsme dostali dva úvodní góly," uvedl domácí trenér.

Nejprve se parádně opřel do přízemního Strakošova centru ostrostřelec Martin Šebek a po něm vystřihl překrásný lob další spolehlivý heřmanický zakončovatel Ondřej Strojek.

Vítkovice se mohly vzápětí dostat zpět do zápasu, jenomže tečovaný Bystrého centr zakončil hlavičkou mimo nabíhající Jan Švábík, a tak gólovou dvacetiminutovku zakončil protisměrným trknutím hlavou po táhlém Varkočkově centru znovu Martin Šebek, který potvrdil, že jeho loňské střelecké galapředstavení v I.A třídě může pokračovat i v krajském přeboru.

Domácími tři inkasované branky pochopitelně otřásly, přesto si i nadále v poli udržovali převahu a do poločasu minimálně dvakrát nebyli daleko korekci krajně nepříznivého skóre. Jenomže po Bystrého kolmici se ve sprintu neprosadil Bartůněk a Olešova bomba ze střední vzdálenosti jen vyprášila Šráčkovy rukavice.

Svěřenci trenéra Petra Samce pokračovali v náporu, jenž navíc ještě sílil i po pauze, ovšem tentokrát na Městském stadionu platilo pravidlo o tom, že gól by jeho hráči zřejmě nedali až do večera. Důkazem budiž Bartůňkův technický pokus z dobrých pětadvaceti metrů, který skončil na pravé heřmanické tyči. „Celkově bych to viděl tak, že hra špatná nebyla, ale tentokrát jsme nebyli produktivní," zdůraznil Petr Samec.

Přesto si fandové domácích nakonec v krajském přeboru poprvé mohli radostně plácnout, ale k čestnému úspěchu jejich oblíbenců pomohl po rohu vlastním gólem heřmanický Adam Varkoček. Víc branek už v premiéře letošního krajského přeboru k vidění nebylo.

„Rozhodně však nedělám z toho zápasu nějakou tragédii, jen je třeba, aby si kluci fakt uvědomili, kde byly příčiny, chyby a proč to dopadlo, tak jak to dopadlo," dodal vítkovický kouč Petr Samec.

Vítkovice čeká v dalším kole první zápas venku, tuto sobotu (18. srpna od 17 hodin) budou hosty v Hradci nad Moravicí, kde stále v útoku řádí nestárnoucí bývalý Vítkovičák Martin Proházska, Heřmanice budou hrát pro změnu další ostravské derby, ve stejný den i čas doma přivítají Polanku.

MFK Vítkovice – TJ Heřmanice 1:3 (0:3)

Branky: 66. vlastní Varkoček – 3. a 19. Šebek, 9. Strojek. Rozhodčí: Pustějovský – Herda, Tomšík. ŽK: Borgosz, Marek Švábík – Michalák. Diváci: 200.

Vítkovice: Šehovič (23. Gavlák, 82. Adámek) – Kocur, Oleš, Prokeš, Piskoř – Marek Švábík, Jan Švábík (63. Vojtek), Borgosz, Bartůněk, Bystrý – Voznica. Trenér: Samec.

Heřmanice: Šráček – Rozsíval, Mooc, Šimáček, Varkoček – Mohelník (90. Vašek), Kelnar (87. Valouch), Strakoš, Michalák – Strojek, Šebek. Trenér: Mlčoch

Kouč Heřmanic Mlčoch: Myslím, že nás Vítkovice trochu podcenily

Tolik si přál zahrát si krajský přebor, přání se mu splnilo. A navíc trenéru Heřmanic Jaroslavu Mlčochovi i se svými svěřenci vyšel i první krok v náročné soutěži, dokázal vyhrát v prvním podzimním ostravském derby na půdě MFK Vítkovice. „Je to samozřejmě super pocit, vyhrát hned první zápas ve vyšší soutěži, a navíc venku," smál se upřímně dlouholetý heřmanický kouč.

Kde byl podle vás klíč k vašemu vítězství?

Ve zodpovědnosti a plnění domluvených věcí. Klukům bych chtěl v první řadě poděkovat za zodpovědný výkon, zvládli to přesně tak, jak jsme si řekli. Po zápase už jsem tady ve Vítkovicích zaslechl dotazy typu: proč jste nehráli s domácími víc fotbal? Jednoduše na to odpovídám, že v první chvíli potřebujeme získat nějaké body a potom se můžeme ještě více zaměřit na lepší hru v poli a třeba i držení míče. S tím, co od nás všichni čekali, tedy s hrou zezadu a sázení na brejky, jsme tady fakt šli, ale nemůžu se zbavit pocitu, že nás Vítkovice trošku podcenily.

Přesto vás soupeř i za tříbrankového vedení místy hodně mačkaly…

Jasně, mezery ve hře jsme měli, ale to bylo dáno i respektem z nové soutěže. Tuhle věc kluci samozřejmě vnímají, a to z nás musí postupem času spadnout. Proto jsem v první řadě rád, že se z toho tlaku dostali téměř bez úhony, že jsme tady získali první body a že si kluci můžou do dalšího zápasu zase víc věřit.

O vaší výhře se rozhodlo prakticky za devatenáct minut, ve kterých jste snad ze čtyř střel na branku dali tři góly, kdežto soupeř, který si do těch chvil vypracoval jednu obrovskou a jednu přinejmenším nadějnou šanci, Šráčkovu branku netrefil.

Pomohlo nám hlavně, že Vítkovice v zadních řadách neměly rychlostní typy. Věděli jsem, že jsou na tom pozičně dobře, ale že nemusí zachytit naši silnou zbraň. A to bylo klíčem k našemu vítězství, i když připouštím, že nám tam v začátku opravdu navíc padlo snad všechno, co jsme vypustili.