Po dlouhých šesti letech se probojovala česká fotbalová reprezentace do 19 let na evropský šampionát, který bude v červnu hostit Gruzie. Výraznou měrou se na úspěchu týmu trenéra Jana Suchopárka podíleli i dva odchovanci ostravského Baníku Denis Granečný a Ondřej Šašinka. „Postup na ME považuji za jeden ze svých největších úspěchů v kariéře," uvedl osmnáctiletý levý obránce Baníku Denis Granečný.

Co považujete za největší přednost reprezentačního celku?

Myslím si, že se sešel doopravdy hodně silný ročník a tým je velmi kvalitní. Věřím, tomu, že ještě neřekl poslední slovo a má na to uspět i na ME. Velkou výhodou je podle mě i to, že dokáže uspět v zápasech, kdy se mu tolik fotbalově nedaří. V kvalifikaci jsme několikrát dokázali soupeře zlomit bojovností, což je určitě hodně pozitivní.

Z postupu máte určitě radost i proto, že zase hrajete. Co vám přesně na podzim bylo?

Měl jsem hroznou smůlu, když jsem si v létě zlomil dva prsty na levé stojné noze a dva měsíce marodil. Když jsem se dal do pořádku, dostal jsem infekci do svalu a zase nemohl hrát. Vrátil jsem se na hřiště až v posledním kole, kdy jsem odehrál dvacet minut proti Olomouci. Jinak to byl hodně smutný podzim.

Nyní jste už zdravotně v pořádku?

To ano, ale samozřejmě, že v úvodu jara ještě na mně byla herní absence znát. Ale lepší se to týden co týden.

Blíží se návrat Denise Granečného do základní sestavy?

(usmívá se) To je otázka spíše pro trenéra Vlastimila Petrželu, který sestavu určuje. Chci věřit, že jo, ale poslední slovo má vždycky kouč. Máme hodně silný a vyrovnaný tým, takže mi je jasné, že musím čekat na šanci.

Naposledy jste ale v Opavě do derby naskočil…

Měl jsem i z odehrané čtvrthodinky na hřišti velkou radost. Byl to hodně vyhrocený zápas a celý tým se na něj moc těšil. O to větší radost jsme po zápase měli, že se nám podařilo Opavu porazit.

Jak důležité vítězství to podle vás pro další průběh druhé ligy bylo?

Zkušení kluci (Zápotočný, Mičola, Vašek) z týmu to po zápase řekli přesně, že se musíme pořád dívat hlavně sami na sebe. Náš cíl je jasný: vrátit Baník do první ligy a tomu podřizujeme všechno. Je ale taky pravda, že jsme už venku vyhrát prostě potřebovali. Výhra v Opavě nám zvedla i psychiku, protože to bylo hodně vyhecované utkání. Na druhé straně si nemyslím, že by o postupu bylo rozhodnuto. Bude to boj až do konce, možná i do posledního kola. Opava v neděli ve čtvrtfinále poháru vyřadila ligové Brno a jasně ukázala, že se s ní musí pořád počítat.

Rozhodne se o postupujících tedy mezi Baníkem, Olomoucí a Opavou?

Já si myslím, že ano. Trenér Petržela jasně řekl, že chce druhou ligu vyhrát, my hráči to cítíme stejně. Znovu ale říkám, že to bude ještě velký boj.

Vy jste v minulém roce okusil i zápasy v nejvyšší soutěži. Jaký je rozdíl mezi první a druhou ligou?

První liga je fotbalovější, v té druhé to je více o bojovnosti a soubojích. Ale nyní ve druhé lize je náš tým pod daleko větším tlakem, protože jsme v každém utkání velký favorit na postup. Hlavně loni na jaře, když už bylo o našem sestupu prakticky rozhodnuto, tak jsme řadu zápasů hráli bez tlaku. V tom bych viděl asi největší rozdíl.

V neděli od 13.30 hodin hostíte Vlašim a fanoušci očekávají desátou domácí výhru…

Snadný zápas to ale nebude, vždyť Vlašim je v tabulce na čtvrtém místě. Mají hodně silný celek s celou řadou talentovaných fotbalistů. Věřím ale, že tento další důležitý zápas zvládneme a zase se o kousek přiblížíme vysněnému návratu do ligy.