Před založením hasičského sboru v Zábřehu nad Odrou se občas rozléhal z věže kostela poplašný zvon, který oznamoval, že je v obci požár, a svolával občany k hašení. Hasební zásahy byly neorganizované a nebylo tedy divu, že mnohdy lehlo popelem i několik domů najednou. Na popud rolníka Františka Pitříka a starosty obce Františka Hrabovského se občané Zábřehu sešli na poradě a zvažovali založení sboru. Na návrh starosty byl prvním velitelem sboru zvolen učitel Josef Michálek.

V průběhu první světové války byla zřízena pětičlenná zdravotní skupina, která byla vycvičena pro pomoc raněným. Jeptišky Bedřichovského ústavu ve Frýdlantě nad Ostravicí vyšily sborový prapor, který je nyní vystaven v síni tradic sboru dobrovolných hasičů Ostrava-Zábřeh a je jejím nejcennějším exponátem.

Kozlův hasičský počin: HLASUJTE ZDE.

Práce hasičů je velmi náročná jak psychicky, tak i fyzicky. Zábřežští se řídí mottem: „Hasič je člověk, který žije na světě dvakrát– jednou pro sebe a jednou pro druhé.“ A proto právě život hasičův je správným pochopením života lidského. Václav Matěj, jeden z členů sboru, kteří zasahovali při požáru benzolových nádrží v Urxových závodech v roce 1945, utrpěl popáleniny druhého a třetího stupně a za nasazení vlastního života o rok později obdržel medaili za hrdinský čin.

Dnes tvoří jednotku dvacet pět členů. Mají za povinnosti vyjet k mimořádné události do deseti minut od jejího ohlášení. Ročně jich řeší zhruba stovku a kromě hašení požáru pomáhají občanům například s likvidací otravného hmyzu či s odčerpáváním vody při povodních. Více než deset let pracují také se sněžným pluhem, kterým jednotka disponuje.

Činnost sboru byla vždy velmi pestrá a bohatá. Dnešní členové se snaží nezklamat své předky, kteří jim vybudovali dobrý základ.
Pracují s mládeží, vedou kroužek pro mladé hasiče, pořádají besedy a dny otevřených dveří, seznamují veřejnost s hasičskou technikou a pěstují požární sport.

TEREZA KRUMPHOLZOVÁ