Psal se rok 1992, když spolužáka Jana Bašty napadlo, že by mohli spolu zajet na festival Trampské Pikovice. „Tehdy to byla obrovská akce,“ vzpomíná Jan Bašta.

„Vyrůstali jsme na písničkách Osvobozeného divadla, kde se v písni Babička Mary zpívá o pikovických rýžovištích zlata. Rozhodli jsme se je také vyzkoušet,“ usmívá se zlatokop ze Středočeského kraje.

První rýžovací pánev ho stála majlant

Jako kluk Jan Bašta amatérsky sbíral minerály, a tak ho myšlenka rýžování zlata zaujala. „Měl jsem mlhavé, romantické představy z knih Karla Maye. Vzal jsem tehdy z domova velikánskou misku pod květináč místo rýžovací pánve a vyrazil jsem,“ popisuje své první putování za zlatem.

V litoměřickém uměleckém kovářství vznikla jedinečná brána.
S láskou a ohněm. Kovář z Litoměřic odkrývá tajemství oblíbené paprskové brány

„Na festivalu dokonce prodávali skutečné rýžovací pánve, tak jsem si tam jednu koupil. Stála 70 korun, což tehdy bylo pro kluka dost,“ pátrá v paměti zlatokop. A právě s touto pánví podle svých slov na úplně nesmyslném místě vyrýžoval první drobeček zlata.

Až po letech Jan Bašta zjistil, že se dá opravdu rýžovat na čemkoli; třeba na lopatě či právě na misce pod květináč. „Rýžovací pánev je ale přeci jenom nejlepší,“ říká zlatokop s tím, že později mu jeho maminka koupila v antikvariátu skvělou knihu o rýžování zlata. „Přelouskal“ ji hned několikrát.


Nahrává se anketa ...

Opravdu dobrá místa nikdo neprozradí

Nadšenec postupně začal jezdit na další a další výpravy na různá místa. „Ta opravdu dobrá vám samozřejmě nikdo neprozradí. Je to zkrátka zkušenost, která se nerozdává zdarma,“ krčí rameny Jan Bašta.

Přesto však existují obecně známá místa ve velkých řekách. Jako jsou například Sázava a Otava. „Prvně jmenovaná hlavně na dolním toku, kde se zlato uvolňuje ze skal okolo Jílového u Prahy. Otava je pak zlatonosná od samého začátku,“ prozrazuje bývalý předseda Českého klubu zlatokopů.

Miniaturní háčkovaná zvířátka se vejdou i do ořechových skořápek.
Kuchařka ze Štětí vyhrála nad pitím i díky neobvyklé dovednosti. Je to nádhera

Člověk si podle něj musí zkušenost, kde lze najít zlato, takříkajíc vychodit. Pomohou i znalosti hydrologie či hydrodynamiky.

„Nějaká moudra se dají vyčíst z knížek. Nejlepší je však zkrátka praxe. Každá řeka má trošku jiný charakter toku, jiné proudění i složení písku. Po letech rýžování se člověk zadívá na nějaký potok a ví, že v právě v tamté zatáčce a za tamtím kamenem bude zlato,“ usmívá se zlatokop.

Zlatý prach jako odměna za dobře odvedenou práci.Zlatý prach jako odměna za dobře odvedenou práci.Zdroj: Se svolením Jana Bašty

Správná technika rýžování je základ

Pro rýžování zlata toho podle Jana Bašty není zapotřebí mnoho. „Člověk vlastně potřebuje pouze rýžovací pánev a lopatu,“  přibližuje s tím že lopata je na nabírání materiálu.

„Rukama ho totiž nabírat moc nejde. V písku, který můžete vzít do dlaní, zlato nebude. To je poměrně solidní vodítko. Zlato bývá ukryté v kamenitém materiálu,“ prozrazuje zlatokop jeden z fíglů.

Výtvarnice z použitých kávových kapslí vyrábí úchvatné šperky.
Lidé si často myslí, že jim nabízí kávu. Umělkyně ale vyrábí jedinečné šperky

Při samotném rýžování už jde o techniku. „Je to tak, že člověk nakope materiál do pánve, kterou ponoří do vody. Krouživými pohyby a různým třesením poté začne odplavovat nepotřebný jíl i písek,“ popisuje Jan Bašta.

Lidé podle něj mají z filmů okoukané, že se s pánví točí ve vzduchu. „Tak ale nikdy ničeho nedosáhnete. Kroužením ve vodě zároveň nahoru vylezou kameny. Ty musíte vybrat a znovu pokračovat ve vymývání. Zlato je desetkrát těžší než písek, proto si sedá dolů na dno pánve,“ vysvětluje někdejší předseda Českého klubu zlatokopů.

K rýžování potřebujete podle Jana Bašty jen pánev a lopatu.K rýžování potřebujete podle Jana Bašty jen pánev a lopatu.Zdroj: Se svolením Jana Bašty

Rozpoznat zlato od písku chce podle něj cvik. „Když člověk zlato nevidí, tak ho hledá ve všem možném. Začátečníci si ho pletou se slídou nebo třpytivými předměty. Ale jakmile má člověk pravé zlato v pánvi, tak to pozná,“ je přesvědčený Jan Bašta.

„Po správném rýžování zůstane na pánvi takzvaný šlich. To je směs těžkých minerálů železa nebo třeba granáty. Jsou těžší než než křemen a písek. Nakonec zbydou asi dvě lžičky nejtěžšího materiálu. V tu chvíli se musí začít rýžovat velmi opatrně. Zlato už je na dosah,“ usmívá se muž.

Každá zlatinka má příběh

Představa, že na rýžování zlata lidé zbohatnou je podle Jana Bašty lichá. Stejně tak, že vyrýžujete velké kusy čistého zlata. „Obecně se říká, že nuget je větší než hlavička od zápalky. To bývá hodně vzácný nález. Realita nejen u nás, ale i ve světě je taková, že se rýžují zlatinky,“ vrací snílky zpátky na zem zlatokop.

Jan Bašta má i další netradiční koníček. Ve volném čase vyrábí krásné kánoe:

Jízda v dřevěné kanoi z dílny Jana Bašty je velkým zážitkem.
Projektant kulis vyrábí i unikátní dřevěné kánoe. Prý jsou jen pro fajnšmekry

Zlatinky jsou malinká zrníčka, která připomínají zlatý písek. „V některých lokalitách bývá jemnější, v jiných zase hrubší. Pro představu to vypadá asi tak, jako kdyby si člověk na stůl vysypal hrubou mouku, která má zlatou barvu,“ upozorňuje na nerealistická očekávání.

Vyrýžované zlato je podle Jana Bašty především sbírkovým předmětem. „Jde o specializovanou mineralogii. Zlatokopové si ho dávají do zkumavky, na kterou napíší lokalitu a potok,“ přibližuje zlatokop běžnou praxi.

„Většina lidí se domnívá, že zlatokopové z nalezeného zlata odlévají zlaté cihly. To je ale nesmírná škoda. Ztrácí se tím příběh, který zlatinky nesou. Každá z nich je unikátní. Výjimkou je, pokud si ze svého zlata nechají udělat snubní prsteny,“ myslí si zlatokop.

Zlatinky na dně rýžovací pánve.Zlatinky na dně rýžovací pánve.Zdroj: Se svolením Jana Bašty

Sportovní rýžování zlata

Zlatokopectví však není pouze výjimečným koníčkem. Existuje totiž i vyšší level. „Lidé v rýžování dokonce závodí,“ podotýká Jan Bašta.

Například letos se bude ve Zlatých Horách v Jeseníkách odehrávat Mistrovství světa v rýžování zlata, kam se sjedou nejlepší zlatokopové z celého světa.

Další soutěž pořádá Jan Bašta začátkem září na řece Sázavě v Pikovicích. „Ta je vhodná i pro začátečníky. Všechny informace naleznete na příslušných webových stránkách,“ zve Jan Bašta čtenáře Deníku na netradiční podívanou.

Stejně jako Jan Bašta se netradičním a zajímavým koníčkům věnuje celá řada Čechů. Inspirujte se dalšími příběhy v nabídce níže.