Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po měsíci se mi chtělo domů, říká brankář Dominik Hrachovina

Ostrava – Bohumil Modrý, Jiří Holeček, Vladimír Dzurilla nebo Dominik Hašek. To jsou klenoty, které v minulosti vyprodukovala vyhlášená československá, potažmo česká brankářská škola, kterou zná celý hokejový svět. Dalším z řady její výsledků se může stát talentovaný Dominik Hrachovina, který ale už třetí sezonu zkouší štěstí ve Finsku.

8.2.2013 1
SDÍLEJ:

Utkání Česko vs. Finsko. Foto: Lukáš Kaboň

Právě proti výběru Suomi se včera mladík postavil v brance českého týmu do devatenácti let a přiznal, že to pro něj byl opět zvláštní zápas. „Pochopitelně je to trochu speciální, protože v jejich výběru jsou dva mí spoluhráči a jinak kluci, proti kterým celý rok nastupuji," popisuje osmnáctiletý brankář. „Moc jsme se ale spolu nebavili. Jen při rozbruslení jsme se pozdravili a prohodili pár slov," doplnil.

Do Skandinávie odešel s vidinou, že současná nejlepší brankářská škola na světě mu maximálně pomůže se zlepšovat. Už po prvním roce v klubu Turun Toverit si ho vyhlédli v Tampere a on příležitostí nepohrdl. „Podle mě to byla nejlepší možnost, jak jít výkonnostně nahoru," říká brankář Tappary.

Ve Finsku hrajete už třetí sezonu. Jaký je na severu Evropy život?
Na naše poměry je to takové malinké městečko, kde všichni žijí hlavně hokejem, protože to je skoro jediné vyžití. Samozřejmě je tam zima. Jinak mám svůj byt a žiju na vlastních nohách, takže život je pro mě trochu jiný, než když jsem bydlel tady s rodinou. Teď se v podstatě starám sám o sebe. Vařím, uklízím, peru a podobně.

Co bylo nejtěžší po příchodu tam?
Nejsložitější bylo se vyrovnat s jejich náturou, kdy chování lidí je jiné, škola nebyla lehká a také jazyk, kterému jsem vůbec nerozuměl. Ze začátku to bylo hodně těžké. Popravdě bych asi lhal, kdybych řekl, že se mi po prvním měsíci nechtělo domů.

Jací jsou vůbec tamní lidé?
Jsou jiní než třeba my. Přece jen my Češi jsme pořád na ty srandičky, ale oni se snaží být svoji. Nechtějí se s vámi moc bavit. Soustředí se hlavně sami na sebe a i mimo led chtějí mít hlavně své soukromí. Jsou to takoví patrioti, kteří lpí na tom svém Finsku. Člověk se jim musí trochu přizpůsobit, aby ho brali mezi sebe.

Finštinu jste se už naučil?
Dneska už umím a mluvím plynule, takže angličtinu prakticky nepoužívám. První rok jsem se ale vůbec nechytal. V tom druhém jsem se do toho trochu položil a postupně začal mluvit. Jinak ale nutno říct, že všichni tam umí anglicky, takže domluvit se není problém.

Když jste vstoupil poprvé do kabiny, čekal na vás nějaký rituál?
V dorostu ne. To až potom později, když jsem přišel mezi juniory. Nás nováčky tam čekala taková párty, kde jsme pili vajíčko, krev a tak podobně. To je tam takový tamní rituál, kterým musí projít všichni.

Jak v Tampere trávíte volný čas?
V zimě tam moc volnočasových možností není, jelikož je tam strašná zima, takže často třeba jsme doma, v kině, anebo se procházíme po obchodech. Také se snažím, abych v bytě neměl nepořádek, takže hodně uklízím nebo peru. Jinak chodíme někde s kamarády nebo přítelkyní. V létě je tam ale nádhera, protože v blízkosti se nachází mnoho obrovských jezer a pláží. Když se vydaří počasí, tak je tam výborně.

Teď pojďme k vašemu hokejovému životu. V této sezoně jste odehrál pouze devět zápasů za juniorský tým a jeden ve třetí lize. To asi není vytíženost, jakou byste si představoval.
Je to tak. V poslední době moc nehraju. Sezona se začala vyvíjet parádně, jenže pak přišlo pár zápasů, které se mi nepovedly. Teď mi trenér nedává moc času na ledě a není to lehké. Hlavně tedy po psychické stránce, protože se musíte namotivovat na trénink a pořád dřít na sto procent.

Nepřemýšlel jste někdy nad návratem do Česka?
Upřímně ne. Já doufám, že mi prodlouží smlouvu a budu tam moci být, co nejdéle to půjde. Navíc z Česka mi nepřišla žádná nabídka. Asi mě tady nikdo nechce. (smích) Cítím ale, že návrat by byl pro mě asi hrozně těžký. Samozřejmě, že jsem pořád doma tady, ale ve Finsku mám druhý domov. Kamarády, přítelkyni, takže všechno mám v podstatě především tam.

V minulém roce jste byl v nominaci na mistrovství světa „osmnáctek", ale do zápasů jste se nepodíval. Jak to zpětně hodnotíte?
Byla to výborná zkušenost. Viděl jsem nejlepší hráče na světě ve své kategorii, takže tu účast beru strašně pozitivně. Přál jsem si dostat se do brány, ale nevyšlo to. Byl jsem tam ale s výborným kolektivem a už obléci dres reprezentačního týmu pro mě znamená strašně moc. Teď mám možnost se dostat na „dvacítky", proto tu jsem a udělám maximum, abych do Švédska na konci roku jel.

V dnešní době chodí mladí hokejisté hlavně na severoamerický kontinent. Měl jste nabídky jít do Kanady nebo USA?
Možná nějaká malá byla, ale musím přiznat, že mě to tam moc netáhne. Myslím si, že v Americe je to až moc profesionální. Jim je tak nějak jedno, jestli se hráč hokejově zlepšuje a zda má pocit, že jde nahoru. Myslí hlavně na sebe a klub a to, zda je prospěšný týmu. Tak to aspoň na mě působí.

Takže NHL není vaším cílem?
Pochopitelně, že je. Přece jen mým vzorem je Jean-Sébastien Giguère, který se v NHL prosadil. Rozhodně bych se ale nezlobil ani, kdybych se dostal do týmu v SM-Lize. To jsou ale v tuto chvíli jen sny. Je třeba jít den za dnem a samozřejmě věřit, že se to povede, v což věřím. To bych to jinak nedělal.

Pro vás jako pro brankáře je velký rozdíl, jestli hrajete na velkém nebo menším kluzišti?
Na velkém musí být brankář rychlejší a lépe fyzicky vybavený. Na menším je to více o poziční hře. Jde hlavně o to se dobře postavit a čekat, že vás puk trefí. Je to takové zábavnější. Tímto se ale vůbec nezabývám. Podle mě je to přemýšlení nad něčím, co není moc podstatné.

Co říká na vaše působení v zahraničí a reprezentaci rodina a také kamarádi odsud z Česka?
Taťka je bývalý profesionální hokejista, který mě k němu přivedl. Mamka měla zezačátku k mému odjezdu do Finska výhrady, ale její bratr také hrál hokej na vysoké úrovni, takže je vše v pořádku. Rodina mě určitě podporuje. Stejně tak i kamarádi tady v Česku, i když s nimi je složitější udržovat kontakt, protože tu jsem málo. Přesto věřím, že jsou na mě hrdí.

Zvládáte hokej na takové úrovni se školou?
(smích) Špatně. První rok, když jsem odešel, tak vše bylo v pořádku. Poté jsem začal studovat střední školu. Mám zatím jen první pololetí, které jsem stačil udělat během měsíce, co jsem byl tu v létě. Pak přišlo podepsání smlouvy s Tapparou a musel jsem odcestovat na letní přípravu. V tu chvíli se škola přerušila. Sice i ve Finsku se také snažím někde chodit, ale jim se zase nelíbí, když tam někdo chodí jen tak jednou za čas. Bohužel, zrovna tam, kde jsem já, není škola pro cizince, což v Turku byla.

Máte na závěr nějakou veselou příhodu ze života v „zemi tisíce jezer"?
Mám a souvisí to s tou angličtinou. Když jsem začínal v Turku, tak jsem šel po ulici do školy, ale vůbec jsem nevěděl, kde ta škola je. Po cestě jsem potkal asi sedmdesátiletého dědečka a zkusil jsem se ho anglicky zeptat, jestli mi neporadí. K mému překvapení mi také normálně a plynule odpověděl v angličtině. To jen dokazuje, že tam tímto světovým jazykem umí mluvit úplně všichni.

Dominik Hrachovina
Číslo dresu v reprezentaci:
Narozen: 1
29. srpna 1994
Výška a váha: 183 cm/ 75 kg

Pozice: Brankář
Držení hole:
Odchovanec: Levá
HC Dukla Jihlava
Aktuální klub:
Úspěchy: HC Tappara Tampere (od 2010)
Vítěz extraligy staršího dorostu 2012
Předchozí působiště:

Reprezentace:
HC Dukla Jihlava (2005 – 2008), HC Kometa Brno (2008/2009), HC Havířov (2009/2010)
Reprezentant U18, účastník MS 2012, kde byl v pozici trojky

David Hekele

Autor: Redakce

8.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Poznáte osoby na snímku z bezpečnostní kamery bankomatu?
6

Poznáte mladé ženy, které si z bankomatu měly vybrat cizí peníze?

Zdolání kovového monstra se na první pohled zdálo nemožné. Tatra 810 4x4 řízená Liborem Václavíkem to dokázala.
20

VIDEO: V Ostravě padl rekord. Tatrovka se vydrápala na kovové monstrum

Jeřáb, který havaroval na Dlouhých Stráních, půjde pod vodu

Přípravné práce při vyprošťování havarovaného autojeřábu na dolní nádrži hydroelektrárny Dlouhé Stráně již začaly. Vedou je hasiči spadající pod skupinu ČEZ, kterým asistují profesionální jednotky ze Šumperku.

Obžalovaní v kauze levně prodaných pozemků stanuli před soudem

Okresní soud ve Frýdku-Místku včera zahájil hlavní líčení osmi obžalovaných osob v případě, kdy radní Frýdku-Místku měli v roce 2009 postupně převést pozemky na soukromé uživatele. Na tom by nebylo nic k údivu, ovšem dle státního zástupce Ladislava Hradila byly pozemky prodány pod tržní cenu.

Přípravu stavby průmyslové zóny Nad Barborou brzdí soudní spor

Karviná – Rok od nástupu nového vedení kraje se příprava stavby průmyslové zóny Nad Barborou nijak neposunula. Hejtman Ivo Vondrák na toto téma Deníku řekl, že se již naplánovanou smlouvu o přípravě zóny nepodařilo realizovat, protože nebyl splněn předpoklad, že pozemky pro zónu budou sceleny.

Babí léto v Ostravě. V kraji meteorologové naměřili víc než 22 stupňů

/FOTOGALERIE/ V Česku pátý den po sobě padaly teplotní rekordy. Nová maxima dnes hlásí 25 ze 144 stanic měřících 30 a více let, většinou v Moravskoslezském a Zlínském kraji, kde bylo i přes 22 stupňů Celsia. Nový rekord si ale připsala i Labská bouda v Krkonoších. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení