Vítkovice dostaly svěřence trenéra Vladimíra Růžičky na kolotoč, který nakonec skončil debaklem 2:7 pro hosty, vyšší prohru si Slavisté z Ostravy odvezli jen v sezoně 1994/1995 (2:9). „V konečném výsledku je vlastně jedno, jestli jsme dostali sedm nebo deset branek. Důležitá byla ta čtvrtá, která nás položila. Pátý gól nás dorazil a pak už jsme prakticky hráli vabank. Skóre není podstatné, rozhodující je, že jsme prohráli,“ kroutil vztekle hlavou obránce Jiří Vašíček.
Slavia přitom nezačala nijak tragicky. Hned v úvodu zápasu se hosté dostali do několika šancí, jenže ty, stejně jako v pondělí, nedokázali proměnit. „Je to naše bolest. Brankář Štěpánek chytá výborně a Vítkovice celkově hrají dobře dozadu. Pro nás je velký problém se dostat vůbec před branku a když už tam jsme, je tam Štěpánek, který vždycky vytáhne skvělý zákrok,“ posteskl si Vašíček.
Pražané nyní musejí hodně zpytovat svědomí. V sérii prohrávají už 1:3 a pokud se ve čtvrtek nechtějí doma předčasně loučit se sezonou, musejí bezpodmínečně vyhrát. „Nemáme co ztratit, je prostě potřeba bojovat. Slavia byla v podobné situaci už nedávno a podařilo se jí z toho dostat. Máme hodně zkušené hráče na to, aby se za dané situace sesypali. Musíme ukázat, že hokej hrát umíme,“ dodal odhodlaně Vašíček.
Radostí po vítkovickém dvojzápase rozhodně nezářil ani trenér Slavie Vladimír Růžička. „Bohužel se nám v Ostravě nedařilo, Vítkovice ale ještě nepostoupily a série tak nekončí,“ zmínil kouč, který byl nucen ve 36. minutě odvolat mladíka Furcha z branky. Osmnáctiletý gólman ale přízeň svého trenéra neztratil. „Jednoduše mu nevyšel jeden zápas. To se stává, nevidím ale důvod, proč by v Ostravě neměl chytat.“
ZDENĚK JANIUREK, ml.
