Vše ale vyšlo na prázdno, když Slavia dokázala vyrovnat a navíc ještě potrestat hrubku vítkovické obrany. Svěřenci Vladimíra Růžičky tak doma doslova utekli hrobníkovi z lopaty. „Měli jsme to dobře rozehrané, i přes dvoubrankový rozdíl jsme se dostali zpátky do zápasu. Ve třetí třetině to ale bylo o jednom gólu. Slávka neměla co ztratit a šla do ní hodně důrazně. Skórovala, my jsme mohli vyrovnat v posledních vteřinách, jenže se nepovedlo. Takže pokračujeme doma v pět,“ povzdechl si Hubáček. „Slavia využila svého užšího kluziště, teď jsme na tahu my,“ upozornil okamžitě zkušený útočník.

První mečbol Slavia odvrátila. Další pokus mají Vítkovičtí dnes. Nebude se na jejich hokejky přece jen vkrádat nervozita? Hráči o něčem takovém vůbec nechtějí slyšet. „Nemyslím si, že budeme nervózní. To oni si nemůžou dovolit další prohru. Pořád jsme na tom lépe my. Máme zápas k dobru, navíc v domácím prostředí,“ hovoří Hubáček.

Pořád se ale nad Vítkovicemi může vznášet strašák starý čtyři roky. Tehdy v semifinále vedli ostravští hráči nad Zlínem také 3:1 na zápasy, nakonec ale nevyužili ani jeden z mečbolů a z postupu se radoval soupeř. A fanoušci modro-bílých barev mají tuto emotivní sérii stále před očima.
„To už je dávno. Trochu jsme se o tom bavili, ale určitě nás to nestraší. Kluků, kteří to zažili v týmu, už moc není. Je to čtyři roky stará záležitost. Dnes je to úplně něco jiného,“ kroutil hlavou Hubáček, který semifinále 2005 prožil na vlastní kůži.

Před hokejisty Vítkovic stojí stále velká výzva. Před domácím publikem úřadujícího mistra a účastníka Ligy mistrů porazit a poslat jej na neplánovanou dovolenou. Pomoci jim k tomu má plná hala a výborná atmosféra. „Čekáme a hlavně věříme, že bude vyprodáno. V minulých zápasech byl divácká kulisa skvělá. Tentokrát by mohla být ještě lepší. Jde prakticky o všechno, hodně se na to těšíme a uděláme vše pro to, abychom naše fanoušky nezklamali,“ dodal bojovně srdcař Hubáček.

ZDENĚK JANIUREK ml.