HC VÍTKOVICE STEEL – HC MOUNTFIELD ČESKÉ BUDĚJOVICE 3:2 pp, třetiny: 0:0, 1:1, 1:1 – 1:0

Byli kousek od čtvrté porážky v řadě na vlastním ledě, ale po konečném hvizdu se plácali po helmách na počest vítězství. Hokejisty Vítkovic zachránil sedmačtyřicet vteřin před koncem zápasu útočník Klimek, který si sám dorazil zblokovanou přihrávku v přečíslení dva na jednoho.

„Budějovice udělaly chybu v útočném pásmu, kde jejich hráč nějak podklouzl. Zkusil jsem přihrát mezi nohama obránce, ale ten to sklepl na gólmana. Tak jsem si to přihrál a sám zakončil,“ usmíval se po zápase autor důležitého vyrovnávacího gólu Lukáš Klimek.

Hosté po zápase pochopitelně příliš nejásali. “Škoda té porážky, celý zápas jsme hráli dobře dozadu. Bohužel jsme udělali v té poslední minutě chybu, až moc jsme couvli, ustoupili a Vítkovice to potrestaly,“ krčil rameny nejproduktivnější obránce Českých Budějovic Petr Gřegořek, který byl u obou branek svého týmu.

V prodloužení zajistil Vítkovicím prémiový bod obránce Kuboš. „To už bylo těžké. Navíc jsme hráli v prodloužení dvakrát ve třech. Prošla tam jedna přihrávka na volného hráče. Přitom jsme soupeře během té doby do ničeho nepustili,“ přiznal Gřegořek a dodal: „V hokeji může padnout gól za pět vteřin. Člověk si musí dávat pozor celých šedesát minut. O to více to mrzí, když to dostane takhle před koncem. Kdybychom inkasovali třeba na začátku a dotahovali, tak třeba na konci zápasu se z bodu radujeme. Takhle jsme všichni smutní,“ dodal Gřegořek, který si odbyl extraligovou premiéru právě v dresu soupeře – Vítkovic.

„Věděli jsme o síle Vítkovic. Celou dobu jsme se soustředili na to, aby se soupeř nedostal do přečíslení. Nakonec jsme je ve třetí třetině neuhlídali a byl z toho gól 47 vteřin před koncem. Kdyby mi někdo před zápasem řekl, že si odvezeme jeden bod, byl bych spokojený. Když ale vezmu v potaz vývoj utkání. Jsem zklamaný,“ uvedl trenér Českých Budějovic Jaroslav Jágr.

Domácí kouč byl samozřejmě za výhru rád. „Budějovice mají kvalitní kádr, brankářem počínaje a útokem konče. Soupeř hrál velice dobře. My jsme museli spíše bojovat, než hrát na krásu. Dnešní utkání jasně ukázalo, jak je liga vyrovnaná. Za ty dva body musíme být rádi,“ řekl vítkovický kouč Alois Hadamczik.

Muž zápasu: Gřegořek

Vítkovice: Štěpánek (54. Šindelář) – Sičák, Malík, Stehlík, Kuboš, Voráček, Trnka, od 26. navíc Jurečka – Klimek, Burger, Hubáček – Treille, Štefanka, Varaďa – Ujčík, R. Hruška, Kvapil – Vrána, Roman, Strapáč. Trenéři: Hadamczik a Konečný.

Č. Budějovice: Turek – Ptáček, Gřegořek, S. Hudec, Poživil, Snopek, Melichar – Micka, Vak, Veselý – Melichárek, Šimánek, M. Hudec – L. Květoň, Mikeska, Hřebejk. Trenéři: Jágr a Kupka.

Branky a nahrávky: 22. Ujčík (Malík, Kvapil), 60. Klimek (Burger), 65. Kuboš (Burger) – 37. Poživil (Vak, Gřegořek), 46. L. Květoň (Snopek, Gřegořek). Vyloučení: 5:8. Využití: 1:1. Rozhodčí: Homola, Husička – Bryška, Chytil. Diváci: 4903.

Sičák: Tři body by byly lepší, ale buďme rádi za dva

Vítkovický bek se poprvé v domácím prostředí představil proti „svým“ Českým Budějovicím, těsně před koncem utkání mohl zajistit Ostravanům plný bodový zisk. Po třech prohrách na domácím ledě se vítkovičtí hokejisté konečně mohou radovat z výhry. Ostravané získali jen dva body za vítězství v prodloužení, ale vzhledem k vývoji utkání mají cenu zlata. Výhra nad Českými Budějovicemi je posunula do čela tabulky.

„Budějovice určitě nehrály špatně. Já mám takový dojem, že každý, kdo k nám přijede hraje velice dobře. Byl to velký boj. Nevím, čím to bylo, nejspíš těžký vzduch nebo co, prostě nám nejely nohy,“ povzdechl si po zápase vítkovický obránce Vladimír Sičák.

Řízný bek se do Ostravy stěhoval před sezonou právě z Českých Budějovic. Proti nim se ve svém novém domácím prostředí představil až v pátek. „Nějakou speciální motivaci jsem necítil. Bral jsem to jako normální zápas. Člověk na tom ledě nemá čas si něco takového připouštět. Když jsme hráli v Budějovicích, tak se mi dařilo více. Ale celkově jsem rád, že jsme získali dva body, i když tři by byly lepší.“

Přitom právě Sičák mohl do vývoje zápasu velice výrazně promluvit. V úvodu první třetiny měl příležitost otevřít skóre, jenže jeho dorážka ze vzduchu se minula účinkem. A pak šestatřicet vteřin před koncem základní hrací doby, kdy mohl zajistit Vítkovicím tři body. Jeho střelu z mezikruží však Turek pokryl.

„Při té první šanci jsem věděl, co udělám. Chtěl jsem to tam dát bekhendem, jenže puk mi přistál na špičce hokejky a to se pak velice těžko dává. Ta druhá střela byla spíš taková haluz, jak se tady v Ostravě říká. Už nebylo moc času. Prostě jsem mířil mezi tyče,“ popsal obě situace.

Vítkovice už delší dobu trápí rozsáhlá marodka, která postihuje hlavně obránce. Včerejší duel nedohrál Marek Malík a i Sičák už týden hraje s nastřeleným prstem. Podle prvních odhadů měl přitom odpočívat až do listopadu.

„Situace je taková, jaká je. Je to stále hodně bolestivé, ale klub si nemůže dovolit přijít o dalšího beka. Takže jsem si to nechal opíchat injekcemi a hraji s tím. Ale přece jen to pořád není doléčené a to je taky důvod, proč jsem se ve čtvrtek omluvil z reprezentace,“ prozradil na závěr Sičák, který tak v příštím týdnu nepojede společně s národním týmem na turnaj Karjala do Finska. (jaz)