Český hokej snad ani nemohly Vítkovice na Spenglerově poháru ve švýcarském Davosu reprezentovat lépe. Svěřenci trenérů Petera Oremuse a Ladislava Svozila sáhli až na dno svých sil a po heroických výkonech dokázali v konkurenci elitních evropských klubů s mnoha hvězdnými posilami z NHL v kádru obhájit třetí místo.

Navíc nechybělo mnoho a právě parta bojovníků z Ostravy si to na Silvestra rozdala o prvenství s výběrem Kanady. „V semifinále s Davosem jsme byli blízko k postupu do finále. Celkově musíme být spokojeni. Podruhé za sebou získaly Vítkovice medaili. A to je velký úspěch," řekl obránce Michal Barinka, který nosil na turnaji kapitánské céčko místo Jiřího Burgera.

Na Spenglerově poháru jste zanechali skvělý dojem. Obhájili jste třetí místo, a mohlo být ještě veseleji. V semifinálové bitvě s Davosem jste dostali gól na 4:5 dvaadvacet vteřin před koncem…

Po utkání s Davosem jsme byli smutní a zklamaní, protože jsme byli blízko postupu do finále. Byla to fakt škoda. Když se ale ohlédneme za celým turnajem, musíme být celkově spokojeni. Vyhráli jsme skupinu, ve které s námi hrála ruská Ufa a domácí Fribourg, tedy špičkové evropské týmy. Tím pádem jsme přímo postoupili do semifinále s Davosem, se kterým jsme sehráli naprosto vyrovnaný zápas. Nemáme se za co stydět, předváděli jsme dobré výkony. Podruhé za sebou získaly Vítkovice medaili. A to je velký úspěch.

V semifinále jste se museli obejít bez dvou obránců, zraněného Lukáše Kováře a nemocného Marka Malíka. Proti tak silnému výběru s několika hvězdnými posilami z NHL to nebylo nic příjemného…

Nebylo nás ani osm beků, takže jsme se museli různě prostřídávat. Vždy je těžké, když přijdete v průběhu turnaje o hráče základní sestavy, navíc v utkání s Davosem, který hrává trochu odlišným stylem než ostatní mužstva. Nebojí se nechávat útočníky za obránci a vzhledem k tomu, že je mají výborné, je těžké je uhlídat. Několikrát se tam za nás dostali. Přesto jsme je dokázali potrápit a sahali po vítězství. Troufám si tvrdit, že jsme český klubový hokej reprezentovali velmi dobře.

Na turnaji jste převzal kapitánské céčko od Jiřího Burgera. Co byl hlavní důvod?

Já bych v tom nehledal nějakou senzaci. Bylo to jednoduše kvůli jazykům, které ovládám lépe. Šlo tak hlavně o komunikaci s rozhodčími. Kapitán jsem byl i proto, že jsem ve Švýcarsku hrál, znám lépe tamní prostředí. V minulé sezoně jsem oblékal nějakých čtyřicet zápasů dres Fribourgu. Mnohem důležitější než to, kdo byl kapitán, byly naše výkony. Všichni jsme hráli na maximum, na ledě nechali vše. To bylo to nejpodstatnější.

Vaše výkony ocenili po porážce s Davosem i domácí fanoušci. Stejně jako před rokem vás vyprovázeli do kabin bouřlivým potleskem a vyvoláváním jména Vítkovic. To je v české extralize nemyslitelné…

Bylo to něco neuvěřitelného. Děkovačku jsme si do jednoho užili. Hokej se hraje pro lidi a právě fanoušci v Davosu a na Spengler Cupu si umí hokej vychutnat a ocenit i výkony soupeřů. To je úžasné. Fanouškům musíme poděkovat. Na všechny zápasy bylo vyprodáno, hrálo se vždy ve skvělé atmosféře. Přijelo i pár příznivců přímo z Ostravy, za což jim patří velký dík.

Dlouho si neodpočinete, už v pátek míříte k extraligovému utkání na led Komety Brno. Jistě budete chtít navázat na výkony ze Švýcarska…

To je jasná věc. Snad si naše výkony z Davosu přeneseme i do extraligy. Hlavně doufám, že kluci, kteří vypadli kvůli zdravotním problémům ze sestavy, se dají rychle do kupy a nebude to nic dlouhodobého. S blížícím se koncem sezony budeme potřebovat každého chlapa.

ZDENĚK JANIUREK
JAKUB NOHAVICA