Co se stalo, že jste nadějný stav ztratili?

Přijde mi, že pokaždé vedeme a soupeř nám vyrovná. Nevím, jak to říct slušně, bojíme se udělat chybu a hrát na puku. Musíme to v repre pauze rozebrat a až ten problém najdeme, tak na tom musíme zapracovat. Času máme dost.

Takže vám přestávka teď přijde vhod?

Určitě. Měli jsme marodku, můžeme nabrat síly. Bylo toho dost, plus daleké cestování, někteří kluci to měli nově, takže si zvykají. Hlavně po hokejové stránce – najít ten problém. Mohli jsme být v tabulce úplně někde jinde, mohli jsme to hrát jinak, mohli jsme být větší překvapení, ale i pro nás za tu dřinu bychom si to zasloužili. Jenže dostáváme laciné góly. A to nejde.

Co vás může potěšit je plná hala, do které si našlo cestu takřka deset tisíc diváků, že?

Za mě super, konečně lidi přišli. Sice asi ne na nás, ale na Jardu, ale kdyby jezdil častěji, aspoň do hlediště, tak by aspoň přišli. Je to jiné, i když se tu nefandí jako třeba v Brně, ale jsou tu lidi a ne prázdné sedačky. Kladno přijede ještě jednou, tak snad přijdou lidi znovu. Nevěřím tomu, že by chodili takhle dál, takhle to tu prostě je.

Jak se vám česká legenda bránila? Několikrát se po vás ohnal…

To ani nevím. Po mě se ohání skoro všichni, protože jsem asi nepříjemný, osobně bych proti sobě hrát nechtěl (směje se).

A jakým tedy je Jágr soupeřem?

Neuvěřitelný. Odstavit ho od puku je takřka nemožné, podařilo se mi to v jednou. Jsem rád, že se mi to v kariéře povedlo, zahrát si proti takové legendě, jako on je. Ve svých letech není tak rychlý, jak býval, ale když do toho dupne ze startu, tak umí překvapit. Mě tam třeba jednou překvapil… Bylo to super. Jinak jsem se ale vždycky snažil, aby ze mě neudělal nějakého vodicího panáka. (úsměv)