„Dál mohl jít jen jeden a musím uznat, že Plzeň byla nakonec o ten chloupek lepší," řekl trenér a generální manažer Vítkovic Jakub Petr po nedělní rozhodující páté maratonské bitvě.

Tu ukončil až ve druhém prodloužení v čase 94:22 plzeňský Stach svou první trefou v play-off. „Prodloužení bylo nejen pro diváky obrovský zážitek, ale i pro mě. Jestli má člověk skončit sezonu, tak asi tímhle způsobem," vykládal Petr.

Jeho svěřenci po dvou třetinách ztráceli 0:1 a do té doby měl více ze hry jejich soupeř. Nebýt gólmana Bartošáka, prohrávali domácí vyšším rozdílem. „Na začátku jsme byli trochu nervózní, Plzeň nám mohla odskočit," přiznal Petr.

Do třetího dějství vstoupili Ostravané ve velkém stylu. Z převahy však vytěžili „jen" vyrovnání Kucsery. „Po brance na 1:1 byla fáze, kdy jsme měli rozhodnout. Bohužel tam byly zase ty naše prokleté přesilovky," kroutil hlavou Petr.

Jejich poměr v součtu druhé a třetí třetiny byl 6:0. Gól ale nikde! Ideální možnost měly Vítkovice v závěru hrací doby, kdy putoval v čase 57:59 na trestnou lavici plzeňský Frühauf. „Ano, měli jsme ji v tu chvíli využít," litoval Petr.

Zmar v přesilovkách trval celou sezonu a vygradoval v předkole. V základní části byly Vítkovice v jejich proměňování předposlední. Hůř už si v nich vedly jen Karlovy Vary. V sérii s Plzní skórovali Ostravané pouze jedinkrát z 30 případů!

„Přitom v pátém zápase jsme sehráli přesilovky asi nejlépe za celou sezonu. Přesto jsme z nich gól nedali. Ale uznávám, že to byl letos náš obrovský problém. Hlavně v nich byl rozdíl mezi námi a týmy z první šestky," prohlásil Petr.

„Pro příští sezonu mám jeden konkrétní cíl. Musíme se zbavit syndromu Plzeň – venkovní zápasy. V sérii nás doma dvakrát přejeli, dlouhodobě tam vyhráváme, s nadsázkou řečeno, jednou za sto let. To se musí změnit," uzavřel Jakub Petr.

Hrdina Bartošák v slzách: Po gólu jsem necítil vůbec nic

Patrik BartošákZdroj: DENÍK / Lukáš Kaboň

Po bolestném vyřazení s Plzní mu bylo do pláče, pár slz neudržel. V rohu obranného pásma se opřel už bez masky vsedě o mantinel a nemohl uvěřit, že je po sezoně.

Brankář Vítkovic Patrik Bartošák předváděl v rozhodujícím pátém utkání předkola se Západočechy místy neskutečné věci. Jen v prvním prodloužení zneškodnil tři „gólovky", celkově si připsal 40 zákroků. Ani to ale Ostravanům k postupu do čtvrtfinále nepomohlo.

Plzeň rozhodla v čase 94:22. Šlo o třetí nejdelší zápas play-off v extraligové historii…

Hrálo se dlouho a člověk pak už přestal cítit únavu. Chytal jsem a soustředil se jen na ten jeden gól, který chcete, aby spoluhráči vepředu dali. To se jim nepodařilo a přišel konec.

Popište klíčovou situaci, která rozhodla o osudu celé série. Preisinger zleva přihrával, Stach zblízka střílel…

Jejich hráč tam dostal puk, já moc nečekal, že tam ta přihrávka projde. Dostal jsem se tam možná trošku později, než jsem chtěl. Poslal mi to tam pěkně pod vyrážečku. Hlavně jsem se soustředil na puk, který projížděl kolem mě. Bohužel prošel až ke střelci – a ten to tam uklidil.

Máte po sezoně. Přitom sérii s Plzní jste měli rozehranou skvěle. Po domácích zápasech jste vedli 2:0…

Každý tým urval dva zápasy doma. Byla to vyrovnaná série. Plzeň má strašně kvalitní tým. Bohužel se nám nepovedl rozhodující zápas, kdy jsme měli v zádech domácí prostředí. Měli jsme to doma urvat.

Prohrát rozhodující pátý zápas ve druhém prodloužení, to musí být zdrcující. Co jste cítil bezprostředně po vyřazení?

Nic. Ono v celém zápase jsem neprožíval nic zajímavého. A i v prodloužení jsem se snažil soustředit tak, jako by to byla první minuta. Snažil jsem se nevnímat únavu, nevnímat skóre, nevnímat to, o jaký zápas jde. Bohužel jsme ten rozhodující gól dostali my.

Tři plusy a tři minusy hokejových Vítkovic v sezoně

PALEC NAHORU…
+ Brankářská jednička. Patrik Bartošák v brankovišti kouzlil a do kapsy by strčil občas i Davida Copperfielda. Výkony navíc dokázal vyšponovat proti týmům, které patřily od začátku sezony ke žhavým kandidátům na titul. V pátém zápase předkola s Plzní chytil snad pět gólů, jen v prodloužení tři.
+ Dravé mládí. Trenéři Jakub Petr a Pavel Trnka dali prostor „odchovaným zajícům", a ti jim jejich důvěru po celý rok spláceli. Útočníci Patrik Zdráhal, Vojtěch Tomi, Jan Hudeček, ale i další jezdili po zadku a také bodovali. Asi největší pochvalu však zaslouží Lukášové, obránce Klok a útočník Kucsera.
+ Srdcař vzadu. Po třinácti letech se vrátil do mateřských Vítkovic obránce Jan Výtisk a předváděl neskutečné věci. V kabině i na ledě byl pánem. Při zápasech neměl problém skočit hlavou proti střele. Pokud by se rozdávali Oscaři za obětavost, neměl by už „Vyply" zlaté sošky kam dávat.

PALEC DOLŮ…
– Přesilovky. Vítkovice se jimi celou sezonou protrápily a v předkole s Plzní v nich totálně vyhořely. V základní části využily v průměru každou osmou, což stačilo pouze na poslední Karlovy Vary. V play-off zužitkovaly jedinou z třiceti nabídnutých!Na extraligu nepochopitelné číslo.
– Papíroví lídři. Rozhodně více se čekalo od obránce Ivana Baranky a útočníka Ondřeje Romana, které vedení vítkovického klubu pompézně představilo na předsezonní tiskové konferenci. V některých zápasech se na ledě dokonce ztráceli. Ještě více mohl dát týmu i kapitán Rostislav Olesz.
- Bez snajpra. Chyběl ten pravý dělostřelec typu Dominika Kubalíka či Petra Sýkory. I když třeba David Květoň si při své premiérové sezoně v ostravském klubu své odmakal. I tak mu ale se čtrnácti trefami patřilo po základní části 29. místo. Z nových tváří jistě zaslouží pochvalu Radoslav Tybor.

Rozčarovaný Olesz: Jsem z toho konce smutný, s hokejem ale nekončím

Rostislav OleszZdroj: DENÍK / Lukáš Kaboň

Po vyřazení s Plzní v předkole play-off si kapitán hokejistů Vítkovic Rostislav Olesz uvědomoval, že to z jeho strany nebylo zdaleka ideální. O to víc ho takový konec sezony mrzel. „Cítím velkém zklamání, vždyť člověk chce vyhrávat," řekl Olesz.

Dlouhá série s Plzní vygradovala dramatickým pátým soubojem, který přinesl rozhodnutí až v 95. minutě. Bohužel pro vás se nakonec radoval soupeř…

V první řadě bych chtěl poděkovat všem svým spoluhráčům, divákům a taky hráčům Plzně za výbornou sérii. Přinesla dvě prodloužení, jedno krátké a jedno tohle dlouhé. A v něm byla šťastnější Plzeň. Bohužel smutek je teď na naší straně, ale takový je někdy sport.

Co můžete říct k těm téměř dvěma prodloužením? Jistě jste si všichni sáhli na dno svých sil…

Člověk trénuje a připravuje se i na tohle, takže jen doplňuje energii, kde se dá. Já už to pak ani nevnímal, jak dlouho se hraje. Snažíte se připravovat na každé střídání a jít do toho pořád naplno.

V sérii jste vedli už 2:0 na zápasy. V Plzni jste ale obě utkání ztratili. Bylo to zlomové?

To bych neřekl. Všichni jsme se těšili na pátý domácí zápas. Plná hala, výborná atmosféra, v dobrý čas. Prostě chyběla už jen tahle výhra na naší straně.

Celou sezonu jste se neskutečně trápili v přesilovkách. Proti Plzni jste využili celkově jen jedinou z třiceti. To už je děsivá statistika…

Přesilovky byly klíčové. Nedali jsme z nich gól ani v pátém utkání. A to ani při té dvouminutové na konci zápasu. Asi bylo třeba dát nějaký gól v oslabení. Těch jsme dali v sérii kolik? Čtyři? Ale ne, to je strašně těžké. Přesilovky nám prostě vůbec nešly. Musíme se z toho poučit a jít dále.

Pojďme na závěr k vám. V sérii s Plzní jste neskóroval, připsal jste si jedinou asistenci. To je na hráče vašeho formátu málo…

To je kapitola sama o sobě. Když na něčem pracujete, a pak to tam není… Co můžu říct? Jsem z toho smutný. Když takhle nemůžete pomoct týmu, snažíte se dělat i jiné věci. Pořád bych měl být jedním z lídrů, to je jasné. Budu na tom pracovat dále. S hokejem nekončím.