Tohle jsou přesně ty akce, o které fanoušci stojí! Hokejové Vítkovice přichystaly na úterý už pošesté oblíbenou venkovní exhibici. Na speciálním kluzišti Masarykova náměstí v centru Ostravy bavilo přítomné dvě stovky diváků během půlhodinového „sranda špílu“ šest hráčů A-týmu.

Ty doplnili dva šťastlivci, kteří uspěli v soutěži, a tak se hrálo čtyři na čtyři. Prvním hráčem z davu byl devětadvacetiletý Ondřej Míšek z Ostravy. „Bylo to parádní. Užil jsem si to moc. Hokej chodívám hrát pravidelně, ale hned jak se začalo, bylo vidět, že to kluci fakt umí,“ řekl Míšek.

Ten hrál s Janem Štenclem, Vojtěchem Tomim a Michaelem Vandasem. „Když chtějí, dokážou neskutečně zabrat, ty jejich oblouky… A to se byli jen sklouznout. Jsou to borci. Pro nás, kteří chodíme hrát jen amatérsky, jako já do Poruby na Sarezu s kámoši, byl vidět rozdíl,“ smál se Míšek.

Podobné pocity měl i druhý vítěz celé soutěže. „Byl to opravdu velký zážitek, zahrát si s takovými skvělými hráči. Jsem moc spokojený,“ usmíval se devatenáctiletý Tomáš Novák, který popsal, jak se stal součástí sledované exhibice. „Šlo o připravenou soutěž,“ přiblížil a hned pokračoval.

„Někdy během září jsem si na internetu přečetl o téhle příležitosti. Otázka zněla, jak se jmenoval bývalý domovský stánek Vítkovic před současnou Ostrava Arénou. Já odpověděl Zimní stadion Josefa Kotase a o tom, že jsem byl vylosovaný, jsem se dočetl na facebookovém účtu Vítkovic,“ popsal Novák.

Ten byl rád, že se během exhibice vůbec udržel na bruslích. „Musím to říct, hokej hrát skoro nechodím. Zajdu si tak akorát s kámoši na rybník, když zamrzne. Jinak ne. Takže jen tak ze srandy. Snažil jsem se, ale nemít hokejku, o kterou jsem se mohl opřít, tak bych několikrát spadl,“ přiznal.

Oba vítězové soutěže patří mezi velké fandy vítkovického klubu. „Na hokej mě vzal táta poprvé, když mi bylo šest. Fandím tedy už třiadvacet let a chodím pravidelně. Zajdu tak na patnáct domácích zápasů za sezonu. Myslím, že současné Vítkovice hrají to, na co mají. Ale spíše příjemně překvapí, než zklamou,“ podotkl Míšek.

„Je skvělé vidět, když se kluci snaží a bojují, to jim pak mnohé člověk dokáže odpustit,“ dodal Míšek.

„Taky hokejem žiju. Já fandím Vítkovicím pravidelně od sezony 2006/2007, takže nějakých devět let. Docela jsem se bál, jak ustojí odchod Olesze, ale myslím, že se s tím vypořádávají lépe, než všichni očekávali,“ dodal Tomáš Novák.

V jednom týmu hrál také s vítkovickým obráncem a slovenským reprezentantem Peterem Čerešňákem. Ten působí v ostravském klubu druhou sezonu a o účast na exhibici si opět řekl.

„Je to naprosto fantastická akce. Sám jsem se na ni nechal znovu nominovat. Minulý rok to bylo super, stejně tak letos,“ usmíval se Čerešňák.

Při následné autogramiádě se jeho levačka nezastavila. Desítky podpisů, fotek… Nic z toho by nevešlo ani do toho největšího rodinného alba.

„Jestli jsem tak oblíbený? To ne. Všichni totiž chodili za Michaelem Vandasem, a protože jsem seděl vedle něho, tak jsem i já slízl smetanu,“ uzavřel Peter Čerešňák.

Modré Vítkovice – Bílé Vítkovice 12:11 po samostatných nájezdech

Modří: Peter Čerešňák, Michal Hlinka, Petr Kolouch, Tomáš Novák (vítěz soutěže).

Bílí: Jan Štencel, Vojtěch Tomi, Michael Vandas, Ondřej Míšek (vítěz soutěže).