Na sever Moravy se však Palát s Pohárem podíval poprvé, loni mu to zarazila pandemie. Jaké to je dostat do Moravskoslezského kraje Stanley Cup, zná někdejší obránce Pavel Kubina, který právě s Tampou slavil v roce 2004. „Bylo to krásné,“ vybavuje si v rozhovoru pro Deník po sedmnácti letech.

„Zajímavé to bylo ale i v Americe, jelikož vím, že se říkalo, že když jsme vyhráli sedmý zápas, bylo před halou až padesát tisíc lidí. Při oslavném průvodu městem pak rovněž tisíce a tisíce fanoušků. Jen my to neměli jako kluci letos na lodích, ale v centru,“ vzpomíná Pavel Kubina.

„Musím říct, že tolik lidí jsem tam v životě neviděl a už ani neuvidím. Podobné to bylo ale i letos,“ srovnává a je rád, že po loňských minimalistických oslavách tento rok nebránilo nic tomu se opravdu rozjet.

„Poslední dvě kola play-off se už hrála před vyprodanou halou, kde bylo dvacet tisíc lidí, stejně jako v našem případě byli diváci i venku, bary a hospody také plné. Vynikající atmosféra. Opravdu fandilo celé město, pořád se o tom mluví. Tampa je hodně hokejová,“ popisuje Kubina.

VÍTĚZSTVÍ? ŽÁDNÉ PŘEKVAPENÍ

Kubina v Tampě strávil s přestávkami deset sezon a nastoupil v jejím dresu do 662 zápasů základní části. Dalších 46 duelů přidal v play-off. Na Floridě žije s rodinou už několik let a věnuje se podnikání s auty. Že nejlepší hokejovou soutěž planety ovládla, Kubinu nepřekvapilo. „Od začátku jsem říkal, že mají nejlepší mužstvo v lize,“ prohodí trojnásobný mistr světa a olympijský medailista, který šanci dával i NY Islanders, Washingtonu, či Las Vegas.

„Ti by se s Lighting, kteří si až do souboje s Islanders dělali, co chtěli, mohli srovnávat. Finále konference bylo vždy o gól o dva, nakonec to došlo k sedmému zápasu, bylo to velmi těsné, ale zvládli to. Montreal ve finále už se jim rovnat nemohl,“ soudí.

Těší ho, že Tampa nepatří k těm vítězům Stanley Cupu, kteří v další sezoně třeba nepostoupí ani do play-off. „Třeba jako Dallas, který byl loni ve finále,“ připomíná Pavel Kubina.

VASILEVSKIJ NEMÁ KONKURENCI

Rozhodla podle něj kvalita kádru v čele se zřejmě nejlepším brankářem světa Andrejem Vasilevskim. „Nemá konkurenci,“ míní Kubina. „Dovolím si říct, že je to nejlepší brankář, jakého jsem kdy viděl chytat. Když se pak podíváme dál, tak mají i nejlepší obranu a útok, takže jen pár týmů s nimi mohlo hrát. Když se jim ale daří, tak jsou skoro až neporazitelní. Takový mančaft jsem dlouho neviděl a myslím, že ani dlouho neuvidím,“ říká odvážně.

Výraznou roli v něm měli oba Češi obránce Jan Rutta a právě útočník Ondřej Palát. „Rutta hrál s Hedmanem v první obraně, Palát v prvním útoku, kluci hráli výborně a jsem rád, že se Stanley Cup podívá po sedmnácti letech zase do kraje. Fandil jsem jim,“ přiznává na adresu současné generace, která tak druhým triumfem lehce možná zastiňuje tu jeho.

Kubina to tak ale nebere. „Spíše to vnímám tak, že je to jiný hokej, skoro bych řekl, že až jiný sport. Dnes je hra rychlejší, už se nesmí tolik faulovat a i rvačky tam už nejsou, jak bývaly. Ale současný mančaft je lepší, než náš v roce 2004,“ připouští.

HOKEJ JDE DOPŘEDU

Vyzdvihuje i roli vlastníka klubu Jeffreyho Vinika. „Co ten pro hokej dělá, je neuvěřitelné. Myslím si, že patří k nejlepším majitelům nejen v hokeji, ale vůbec ve sportu. Hrál jsem pod ním dva roky, a co dělá pro charitu, pro hokej i celé město, se vidí málokdy,“ vypíchne Kubina.

„Celkově si myslím, že hokej v Tampě jde dopředu a s každým vítězstvím Stanley Cupu se o to lidé víc a víc zajímají. I takoví, kteří se o hokej nikdy nestarali. To je dobře, protože když tam před třiceti lety hokej pan Esposito přinesl, všichni se mu smáli a mysleli si, že je blázen. Teď ho berou na ramena,“ dodává.

Při další obhajobě se klub bude muset vyrovnat s několika odchody. „Určitě je to škoda, platový strop není ideální, protože ti kluci chtějí v Tampě být, hrát tam, i za menší peníze, ale manažer nemůže všechny udržet. Věřím ale, že i když toho bude víc, dá tým dohromady,“ doufá Pavel Kubina.

„Snad to doplní mladými kluky a zase budou hrát nahoře. Kdyby ale tým zůstal pohromadě, pokud by chtěli, na devadesát procent vyhrají Stanley Cup znovu,“ je přesvědčený.

BANÍK A VÍTKOVICE SLEDUJE

Ačkoli je tisíce kilometrů od domova, přehled o dění v Česku si snaží udržovat. „Moc jsem toho v poslední době neviděl, i když třeba naše fotbalisty na Euru ano. Jinak když se v Evropě hraje, my tu máme jedenáct dopoledne, takže když přijdu domů večer, podívám se aspoň na sestřihy, na góly, na záznam. Ale že bych se v tom úplně vyznal, to ne,“ přibližuje Pavel Kubina.

„Vítkovice a Baník budu vždy sledovat. To je v srdci a tam to vždy zůstane, takže tam se nic nemění,“ upozorňuje hned.

V případě Vítkovic i Baníku Kubina schvaluje, že prostor na pozicích trenérů dostávají lidé z regionu Miloš Holaň a Ondřej Smetana. „Miloš je kamarád, občas si napíšeme nebo zavoláme. Myslím si, že to byla výborná volba vítkovického vedení. Jako já, tak i on má to ostravské srdce, za regionem vždy stál a myslím si, že patří k nejlepším trenérům v Česku, který dokáže z hráčů vyždímat, co se dá. Také tomu dává sto deset procent a jsem rád, že tam je,“ vysvětluje.

„Pokud bychom hráče a trenéry neměli, tak dobře, podívejme se jinde, ale v Ostravě je tolik dobrých hokejistů a fotbalistů, takže v mých očích je ta nejlepší cesta jim dávat šanci. Zabudovávat je, mít ostravské vedení, kteří to prostředí znají, prošli si tím a mají k tomu jiný vztah, než když přijde trenér z Prahy,“ poznamenává.

„Pokud ale třeba právě Milošovi dá vedení klubu prostor, čas, nikoli jeden dva roky, ale třeba pět osm let, aby tam zařazoval mladší hráče a ti si sedli, tak můžou hrát nahoře. On umí kádr poskládat a jak jsem řekl, i dostat z hráčů maximum. To vám můžu garantovat, že hráči budou na tom nejlépe, jak to jen půjde,“ věří. „Úspěch přijde, i když to asi bude nějakou dobu trvat,“ zakončuje pozitivně Pavel Kubina.