„Dneska nám ten zápas docela sedl," řekl usměvavý hráč zápasu.

Co vás po takovém vítězství těší nejvíc?

Když to tak vezmu, nejcennější na tom je fakt, že jsme je až na koncovku utkání přehráli. Ale to tak bývá, když někdo potřebuje dotahovat, soupeře trošku zatlačí. Ale my jsme to dohráli docela slušně z obrany, navíc jsme dali ještě gól na 4:1, který to uklidnil.

Vy sám jste byl u prvních dvou branek Vítkovic. Nejdřív jste přihrával a poté sám skóroval…

Tak přihrával… Spíš jsem šel napadat a jejich hráč to chtěl za brankou přehrát na druhou stranu a trefil mě do hole. Od ní se to odrazilo před branku, kde to výborně sklepl Honza Hudeček do sítě. A ten gól v přesilovce? Tam to gólman neviděl a mi stačilo trefit mimo dobře clonícího hráče.

Je to pro vás cenný skalp?

Samozřejmě, my se pohybujeme v tabulce tam, kde je to dost nabité. A z těch míst se chceme odpoutat. Litvínov je rozjetý, takže je to paráda, porazit takového soupeře.

Navíc po třech po sobě jdoucích porážkách venku v řadě…

To rozhodně, navíc to přišlo hned po zápase ve Varech, kde jsme nepodali dobrý výkon. Navíc jsme všechny tři zápasy prohráli o gól, takže jsme opravdu moc rádi, že jsme vyhráli a navíc nad Litvínovem, který je hodně dobrý.

V závěru zápasu čelil váš brankář Dolejš samostatnému nájezdu a rozhodčí se jel poradit, zda puk přešel brankovou čáru. Zatrnulo vám v tu chvíli, že by se případně cesta ke třem bodům mohla zkomplikovat?

To víte, že trochu ano. Navíc ten hráč, který jel sám, byl můj a já teď můžu gólmanovi jen poděkovat, že to chytil.

Vy sám se vracíte do zápasového kolotoče po delší době, prakticky po prvním kole, kdy jste utrpěl otřes mozku…

Abych to upřesnil, nebyl to otřes mozku, ale měl jsem rozdrcenou lícní kost. A k tomu ještě přibylo zranění ramene, takže jsem se v podstatě po dvou měsících dal dohromady a jsem rád, že můžu klukům pomoct.

A teď už vám vše drží pohromadě?

Snad jo. Dneska jsem tam dostal ránu, vydrželo to, takže je to i odzkoušené (úsměv).

Na ledě to ale nevypadalo, že byste tak dlouho chyběl…

A tak jsem rád, že dostávám hodně prostoru a snažím se, jak to jde. A doufám, že po Litvínovu se mnou je trenér spokojený.

A jak se vy sám na ledě cítíte?

Předchozí dva zápasy byly trošku horší, teď ale už cítím, že se do toho dostávám.