Mít ale jen jednu účinnou formaci, zdá se, nestačí. „V obou utkáních naše výkony nebyly optimální, ale ve druhém to bylo lepší. Sice ne výsledkově, ale herně jsme si vytvářeli šance, což v prvním zápase moc nebylo,“ řekl Roman.

Nastala po prvním zápase nějaká změna taktiky?
Já myslím, že ne, jen jsme nebyli tak vyjukaní z toho, že hrajeme s Třincem čtvrtfinále. Gól v desáté vteřině byl samozřejmě nepříjemný, ale nemyslím si, že by nás to zdrtilo. Naopak potom jsme odehráli v první třetině dobrý úsek a i ve druhé měla naše pětka pár šancí. To byla právě škoda, že jsme nedali na 1:1, pak by se zápas zlomil. Jinak jsme ale hráli to, co jsme měli, více jsme si dovolili a byli jsme více přímočaří. Když se budeme takhle zlepšovat a využijeme výhodu domácího ledu, která je v této sezoně hodně velká, tak doufám, že se tady můžeme vrátit za stavu 2:2.

Vyložených šancí jste ale mnoho neměli, že?
To ne, oni hrají velmi dobře v defenzivě, mají výborné obránce i systém, takže je těžké se prosadit. Musíme najít nějaký recept.

Zdálo se, že vám nešlo se rozjet. V čem musí být z vaší strany domácí zápasy jiné?
Oni nás právě buď napadali, nebo to stahovali do středního pásma, kde už je ale těžké na tom malém hřišti to prokombinovat nebo si to jen nahodit. V Třinci je málo prostoru. U nás je větší kluziště, myslím si, že jejich obránci to tam s námi nebudou mít tak lehké. Věřím, že tohle nám bude hrát do karet.

V závěru druhého zápasu jste do dění zapojili více emocí, viďte…
Ano. Prohrávali jsme už 0:3, tak jsme jim chtěli dát vzkaz do dalšího zápasu. Třinec ukázal, že je doma silný, teď musíme naší sílu ve své hale potvrdit i my.