Všechno bylo jinak. V pátek se lidé chystali na bronzové medaile a přemožení Němců, ti ale prožívají svou vlastní pohádku a nám poslali do cesty podruhé na tomto turnaji Kanaďany.

Poprvé to vyšlo, teď bude medaile, věřila poměrně solidně zaplněná tribuna v ostravské hale. Gólovou přetahovanou z první třetiny vnímala jako parádní reklamu na hokej. „Doprčic…, ale to otočíme,“ utrousil jeden fanda po vedoucím gólu Kanaďanů. „Senzace, já to věděl,“ reagoval na vyrovnání.

Pak už ale jen skrýval hlavu v dlaních. Češi začali s Kanadou stále více ztrácet krok. Na náladě v hale to sice zprvu nebylo poznat. Pokřiky „Kdo neskáče, není Čech,“ a další létaly vzduchem od skupiny aktivních fanoušků každou chvíli. Brzy je ale vystřídaly jiné – například: „E-ster na led! E-ster na led!“

Někteří v průběhu zápasu odcházeli, a jak Češi opakovaně snižovali (byť někdy gól uznán nebyl), tak se zase vraceli a snad se i potají styděli, že klukům nevěřili. Nakonec se ale obrat nepovedl a evropští Kanaďané slavili bronz místo nás.

„Víte, tak trochu jsem to čekal, ti kluci takový turnaj zažijou jednou za kariéru, měli obrovskou motivaci,“ regoval Josef Vébr po utkání. „Škoda, kdy zase budeme mít takovou šanci na medaili – a ne jen na bronz,“ nabídl opačný pohled Pavel Bystroň. Navzdory podpoře z Ostravy je letošní olympijská hokejová realita jen bramborová.