Takový konec si mohli odpustit! Hokejisté Vítkovic po skvělém vstupu do předkola play-off, kdy na úvod rozdrtili Pardubice 8:2, upadli do zimního spánku, a to s falešnou představou, že jsou nejlepší na světě. Co následovalo? Tři východočeské direkty. Ten poslední, mířený přímo na bradu, znamenal ostudný konec sezony.

Po „památné" náloži v Olomouci (1:9) byla nedělní uzemňující porážka 0:5 druhá nejvyšší v sezoně. Vítkovicím nebylo ve čtvrtém utkání nic platné, že poprvé v sérii udržely v první třetině čistý štít a nemusely dotahovat dvoubrankové manko, tak jako v předešlých třech duelech. Přišla totiž druhá třetina a čtyřgólová pardubická smršť.

„Dlouho se nám dařilo držet nerozhodný stav, pak ale následovala série pardubických přesilovek, v nichž jsme inkasovali dva góly. Následně už se to na nás, možná z nervozity a vidiny konce sezony, sesypalo," vykládal vítkovický útočník Ondřej Roman, který vynechal kvůli nemoci sobotní zápas, aby do toho nedělního nastoupil ne zcela fit.

„V neděli ráno jsem se probudil už bez teploty, cítil jsem se lépe, tak jsem hned nasedl na vlak a vyrazil směr Pardubice. Mrzí mě, že jsem týmu nepomohl a vypadli jsme. Nebylo to totiž z mé strany ideální. Na začátku jsem byl po jedné rovince zahlcený, nebylo to prostě dobré. Na ledě jsem ale dělal, co jsem mohl," vykládal Roman.

Se 44 body (14+30) nejproduktivnější hráč Vítkovic měl jasno, kdy se série zlomila. „Bylo to ve druhém zápase u nás doma. Po tom úvodním vítězství 8:2 jsme byli na koni. Bohužel se ukázalo, že až moc. Mysleli jsme si, že to půjde samo. Asi až příliš jsme měli v hlavách to, že Pardubice zakončily základní část osmi porážkami v řadě," podotkl Roman.

„Tak jak jsme šli my dolů, tak oni si naopak začali více věřit. Jsem zklamaný tím, že jsme vypadli a čtvrtfinále si nezahrajeme. Když se ale ohlédnu za celou sezonou, nebyla jednoduchá. Vyměnili se trenéři, někdy v prosinci loňského roku jsme se museli hrabat z posledního místa a honili každý bod. Byli jsme pořád pod psychickým tlakem," dodal Ondřej Roman.