"Dozvěděl jsem se to na snídani ráno v kabině, takže jsem se jel domů zabalit a rovnou na zápas," popsal hektický přesun. "Ale už jsem věděl, do čeho jdu. Člověk musí počítat se vším, být pozitivní, bohužel to tak v hokeji je," dodal.
Uvedl jste se gólovou přihrávkou, což asi člověku pomůže…
Určitě, ale když na konci vidíte skóre 1:4, tak to je úplně jedno.
Byla klíčovou pasáž, kdy jste se dvakrát nechali vyloučit a v oslabeních tři na čtyři a čtyři na pět jste inkasovali?
Oslabení nás určitě srážela, vždy to stojí mnoho sil. K tomu také nedůraz v předbrankovém prostoru. To jsou hlavní dvě věci, které byly v zápase důležité.
Krátce před třetí brankou Hradce jste měli s Rastislavem Dejem a Alexandrem Malletem šanci na vyrovnání, že?
Dej to dával Lexovi do druhé vlny, kdyby přehodil beton, tak bychom to možná dotáhli a vypadalo by to jinak. Škoda.
Jaký máte pocit ze zápasu a mužstva. Zdá se, že Vítkovice jsou v krizi, dopředu i dozadu je to slabé…
(zasměje se) Řekl jste to za mě. Ale nesmíme to vzdávat. V neděli začínáme od nula nula a hrát naplno. Nic jsme ještě neztratili, dáme do toho všichni maximum a půjdeme do toho. Nic jiného se teď dělat nedá.