„Nemocný byl Szturcík, uvidíme, co Kuba Lev, o něhož se také pokoušela viróza, kterou se nám z kabiny nepovedlo úplně dostat. Ale i s tímto se musí do sezony počítat,“ říká generální manažer a hlavní trenér Vítkovic Jakub Petr, který přiznal, že po neúspěšném pokusu získat hvězdného útočníka Tomáše Plekance se rozhlíží po dalších možnostech posílení kádru.

Na přestupovém trhu je v posledních týdnech jedno žhavé jméno – útočník Tomáš Plekanec. Vy jste o něj projevili zájem, on se však vyjádřil, že kvůli vzdálenosti preferuje jiné kluby. Počítal jste s tím?

Každý trenér nebo manažer by chtěl mít hráče takového kalibru v týmu, ale mě se na tom líbilo, že když jsme o tom začali uvažovat, tak jsme byli jedni z mála, co s ním hned po telefonu  mluvili, ještě když byl v Kanadě. Já jsem tomu ale moc procent nedával, protože logicky vnímám jeho působení v Kladně a tady ta vzdálenost k dalším uvažovaným týmům, ať už Brnu, Plzni nebo Spartě, je pohodlnější. Ale já to beru a tohoto hráče obrovsky uznávám. Nabídku odmítl, ale velmi seriózně, korektně, jeho důvody chápu. Těším se, až v extralize nastoupí proti nám na opačné střídačce, pro kluky i trenéry to bude určitě velká výzva.

Je zajímavé, že na rozdíl od jiných týmů v mnoha jiných případech jste se za nic neschovávali a zájem přiznali…

Otázka na to padla, tak jsme na ni odpověděli. Vypadalo by hloupě, když jsme se o tom bavili a prostor by tu byl. Na pozici centra místo máme, ale zároveň vím, že na trhu jsou větší hráči než my. Navíc roli hraje právě vzdálenost i jiné důvody, aby zamířil jinam.

V týdnu jste se Spartou provedli výměnu obránců Erika de la Rosa za Blaže Gregorce. Chystáte v nejbližší době nějaké další přesuny?

Trh je živý, telefonů přes den je hodně. Musíme se držet našich finančních možností a strategie, která je jasná. Sem tam se něco objeví, ale musí to dávat smysl po stránce sportovní i finanční. Na jednu stranu je to trenérská výzva, protože máme jeden z nejmladších týmů v lize. Máme tam lajnu ročníků 1999, 1999, 2001, v obraně dvě 1997. Je fajn, že si to kluci mohou vyzkoušet, ale jsou úseky utkání, kdy musíme sestavu stáhnout, hru uklidnit. Přece jen jejich role je jiná než v mladších kategoriích, kde byli zvyklí sbírat mnoho bodů.

Navíc máte dlouhodobě zraněné tři hráče – Kurovského. Olezse a Tršku.

Ano. Do toho virózy, krátkodobé výpadky a navíc i někteří kluci z Poruby, kteří by nám mohli pomoci, jsou zranění. Vidím, že ostatní týmy mají kádry o dost širší, nenechává nás to úplně klidnými, jsme aktivní, ale musí to mít hlavu a patu. Nelze to šít horkou jehlou. Proto se více než pohledem na tabulku zabývám těmito věcmi, když není den zápasu.

Je na druhou stranu i zájem o vaše hráče?

Ano, ale to je daň za to, že když jsou tady nějakou dobu a upozorňují na sebe výkony v rámci extraligy. Logicky pak přichází zájem z těch ještě lepších soutěží, než je naše.

Můžete být konkrétní?

Zatím není důvod. Ale je to odměna pro kluky i pro nás. Vidí, že se dá z naší organizace posunout dál, jako se to podařilo třeba Klokovi. Nabídky se objevují, pak je to pak na zvážení. Klukům vždycky říkám, když tady jdou, že jim přeju, aby se odpálili do ještě lepší ligy. Na druhou stranu to pak není příjemné manažersky a trenérsky, když o ně přijdete, ale to se děje pravidelně. Ale jak jsem řekl, je to trenérská výzva.

Co si slibujete od Gregorce?

Jak jsem už dříve řekl. Erik De la Rose byl pravák, silný na puku, typicky švédský styl, ale nějak se nám to přibrzdilo. Přípravu měl velmi solidní, v posledním zápase na Tatranském poháru se zranil, možná jsme návrat uspěchali. Chtěl hrát, ale od té doby to bylo střídavě oblačno. Měl dobrá období, ale bylo vidět, že jeho sebedůvěra šla trochu dolů. Pak ještě onemocněl. Pořád vím, jaký v něm může být potenciál, vím, jak hrál loni v Jihlavě, ale pak se objevila šance na Blaže.

Měl jste ho vyhlédnutého už dřív?

Byl v našem hledáčku už před sezonou, hodně se mi líbil v Hradci. Zvýší naši fyzické parametry, je to typ beka, který budí respekt. A je oboustranný, slibujeme si od něj i podporu ofenzivní činnosti. Je to přestup dobrý pro obě strany, nikoli jen zaplácnutí díry, nějaká akce z paniky. Přemýšlíme dopředu v rámci další sezony, podepsal s námi smlouvu i na příští rok. Vše je ale nutné teď potvrdit i na ledě.

Nastoupí v pátek v Třinci?

Může hrát. Ještě jej budeme postrádat v jednom utkání, protože Sparta už má 24. kolo předehrané, musíme to hlídat. Víte, co se stalo Budějkám. V nejbližším utkání ale nastoupí. V Třinci začínáme sérii tří zápasů venku, je v nich ve hře devět bodů, takže naším cílem je z nich urvat co nejvíce, abychom si udrželi pozitivní šňůru. Samozřejmě je to derby, ale už tam tolik hráčů na obou stranách není, spíše to vnímá region. My v rámci realizačního týmu máme s kolegy, s nimiž se známe, prestižnější zápasy.

Trenér Vítkovic Jakub Petr.

S Oceláři se vám nedaří. V extralize jste vyhráli jednou z posledních šesti duelů, ani v přípravě jste nebyli úspěšní…

Vím o tom. Vyhráli jsme tam jednou loni, když jsme hráli back-to-back zápas, takže bychom to chtěli změnit, ale musíme vnímat sílu Třince. Momentálně vyhráli šest zápasů v řadě, bodovali v devíti za sebou, takže jsou na tom podobně jako my a bereme jejich ofenzivní sílu. Favoritem jsou domácí.

Přidává zápasu na vypjatosti fakt, že jste vyhráli v úterý vy i Třinec a jste bodově na tom oba stejně jako první Liberec?

Pro novináře a fanoušky to je určitě zajímavé. Vím, že je to fráze, ale já sleduju hru i poměr vyhraných a prohraných zápasů v šedesáti minutách a pak to samé v prodloužení, kde mám interní cíl a od něj se odrážím. Tabulka se vždycky mění. Teď máme zase tři zápasy venku, doma jsme jich moc neměli, v tabulce pravdy jsme na tom nejlépe, ale my trenéři spíše sledujeme vývoj hry. A nedělní i úterní zápas měl společného ukazatele: byla to vydřená vítězství.

Jak to myslíte?

Hodně solidní jsme byli na defenzivní straně, co se týká všech lajn, i těch, co dávají góly a jsou produktivní. Speciálně když jsme to stáhli na tři útoky, tak byl tam úsek, kdy hráči, kteří mají ve svém DNA spíše ofenzivní činnost, tak šlapali obrovsky pro tým i dozadu. Z toho důvodu má těch šest bodů obrovskou cenu. Po zápase ve Zlíně jsem říkal, že jsme měli být produktivní v první třetině, ale když jsme si pak ho rozebrali, tak tenhle aspekt byl tím, co nám chyběl. Proto jsme tam nebodovali.

Každý rok se říká, že extraligová tabulka je vyrovnaná, ale v této sezoně to tak skutečně je. Vždyť první a dvanáctý tým dělí jen deset bodů…

V posledních letech to byla špice více odskočená. Ale znovu opakuju, že pro nás trenéry jsou důležité spíše herní faktory. Samozřejmě k tomu, jak jsem řekl, stěžejní je i poměr vítězství a porážek. Jako se to sleduje v NBA. Jistě je příjemné, hlavně pro fanoušky, že bojujeme na špičce vyrovnané tabulky, to by ale měl být důvod k tomu, aby si cestu do arény našli a byla tak živější. To je mým přáním a cílem. Věřím, že nás přijedou povzbudit do Třince, přece jen venku máme díky těm, co s námi jezdí po celé republice, skvělou atmosféru. Doma to není ideální, ale věřím, že těmi výkony je pozveme i na další domácí zápas.

Průběh sezony vnímáte asi pozitivně, byť vám ho zkomplikovala již zmíněná zranění, že?

Jsou to komplikace, ale věřím, že Oli (Rostislav Olesz) snad v nějakém bližším horizontu naskočí. Vše jde podle plánu, trénuje individuálně, přičemž jednou se zapojil do tréninku s týmem. Je stále ve fázi rehabilitace, ale chodí na led, což je důležité. Datum návratu jsme si ale nestanovili, nechávám to na něm. Hlavně je v hale pořád – v den utkání, na tréninku a z pozice nehrajícího kapitána, jako v Davis Cupu, tu svou roli stále plní. Na led ale dřív, než bude stoprocentní, nepůjde.

A Peter Trška?

Tam je to ještě daleko. Uvidíme.