Vrcholící přípravy na mistrovství světa v ledním hokeji 2015 zajišťují v Ostravě desítky lidí. Jednou z nich je i jednačtyřicetiletá Renáta Mecová.

Jaký je vůbec váš vztah k lednímu hokeji? Umíte bruslit? Chodíte na hokeje?

Prvnímu hokeji jsem fandila, když se hrálo Nagáno, to byla euforie a nádhera. S maminkou jsme seděly u televize a napjatě sledovaly zápas. Pamatuji se, že po té, když jsme vyhráli finále, vládla i u nás na vesnici oslavná atmosféra. Všichni se radovali a člověk byl najednou hrdý, že je Čech. To mám na sportu ráda, jak tmelí lidi a všichni v sobě objeví vlastenectví, o kterém ani nevěděli. Někdo řekne, škoda že je to pouze tehdy, a já si myslím, že je důležité, že vůbec někdy. Takže od této zlomové olympiády hokej sleduji, ale nedá se říci, že bych měla přesný přehled v tabulkách či zápasech. Co se týče bruslení, po zlomenině zápěstí mám před tímto sportem respekt, nyní jsem se fázi, kdy učím syna bruslit se cvičným tučňákem, takže tímto opatrným stylem jezdíme oba.

V Ostravě nebude startovat český celek, ale určitě se mu bude hodně fandit. Jak jste na tom byla v minulosti s fanděním během mistrovství?

Když se konalo mistrovství světa v roce 2004, byla jsem po dobu šampionátu v zahraničí, tam se ale bez domácího zázemí špatně fandí. Kvůli pracovním záležitostem jsem tehdy navíc ani nestihla průběh jednotlivých zápasů pořádně sledovat. Když už se ale na hokej chci skutečně podívat, tak zůstanu v klidu doma. Dá se říci, že jsem pohodlná televizní fanynka.

Který z týmů, jež se představí v Ostravě, je vám nejsympatičtější?

Přece slovenský! Většina z nás si ještě pamatuje, jak jsme byli jednou republikou, takže k sobě máme pořád blízko. Na Slovensko jezdím ráda, mají úžasné hory, a když se tam s rodinou rozjedeme, ani mi nepřijde, že překročíme hranice.

Ostravští fanoušci budou už kvůli osobě trenéra Vůjtka fandit asi hodně Slovákům, kteří umí vytvořit parádní atmosféru v hale. Máte v plánu vůbec sledovat alespoň jeden zápas, nebo budete tak vytížená, že se na hokej během MS ani nedostanete?

Obávám se, že v rámci této akce si hokej prakticky nemám šanci užít. Troufám si tvrdit, že nestihnu zhlédnout žádný celý zápas. Určitě budu sledovat nějaké úseky na LED obrazovce ve fanzóně, kde budu mít své pracovní zázemí. Přála bych si stihnout finále v Praze, jelikož v té době už mé pracovní nasazení v Ostravě skončí, ale neumím odhadnout, zda se mi to povede.

O lístky na zápasy Slováků je velký zájem, musela jste třeba pro známé shánět vstupenky?

Popravdě známí a kamarádi mě kontaktovali a logicky chtěli využít toho, že jsem v organizačním týmu, bohužel je ale systém prodeje vstupenek přesně daný. Mohla jsem je akorát odkázat na www.sazkaticket.cz

Líbí se vám maskoti MS Bob a Bobek? Dívala jste se na tuhle pohádku v dětství, nebo jste měla jiné favority?

Králíci z klobouku jsou mí oblíbení a myslím, že je dobře, že maskoti jsou notoricky známými postavičkami. Každý Čech se s nimi ztotožní, provázeli nás dětstvím a to se nezapomíná. Myslím, že výběr Boba a Bobka je jednoduchý a přitom výstižný. Tyto maskoty si lidé vybaví i po letech a o to jde.

Do Ostravy přijede během mistrovství spousta cizinců. Kam byste turisty vy osobně v Ostravě poslala? Co podle vás musí vidět?

Předpokládám, že převážná část fanoušků budou muži, takže v rámci Ostravy bych je poslala na Landek nebo do Dolní oblasti Vítkovic, konkrétně do Světa techniky. To je myslím unikátní expozice. A pak samozřejmě každý cizinec musí ochutnat výborné české pivo. To, předpokládám, během šampionátu poteče proudem a ke sledování sportu neodmyslitelně patří.

Vy sama pivo pijete?

Pivo piju, ale „pivařkou" rozhodně nejsem. Hlavně v létě si ráda dám ochucená ovocná piva, ale vzhledem k tomu, že mám malého syna, tak je to opravdu jen příležitostně.

Co vaše funkce v organizačním týmu? Zkuste přiblížit, jaké jsou vaše povinnosti…

Pozice nese název Event a marketing manažer Ostrava, máme ve výboru jen anglická pojmenování, ale dá se říci, že se jedná o permanentní komunikaci a organizování. Moje funkce je rozdělaná na dvě části. Marketingovou, kdy komunikuji s veřejnými institucemi, tedy s pořadatelským regionem, kterým je Moravskoslezský kraj a město Ostrava. Druhá část je víceméně produkční, mám na starost zajištění fanzóny včetně doprovodného programu, partnerských stánků, carrettingu a podobně.

Na co se budou moci lidé ve fanzoně těšit?

V tuto chvíli máme nasmlouvány desítky hudebních skupin, jedná se o kapely rozličných žánrů, takže si všichni přijdou na své. Prostor mezi jednotlivými zápasy bude přibližně čtyřicet minut a ten skupiny vždy vyplní. Jinak samozřejmě fanouškovské zázemí nabídne pivo i kvalitní občerstvení. Já sama budu koordinovat dění v oficiální fanzóně, tedy hned vedle ČEZ Arény.

Jak jste se do organizačního týmu dostala?

Oslovil mě pan Aleš Pavlík, místopředseda Českého svazu ledního hokeje, pro kterého jsem v minulosti pracovala, než jsem se rozhodla vydat do Prahy.

Co vás lákalo tuto funkci vzít?

Tohle je nabídka, která přijde jednou dvakrát za život a neodmítá se. Při mistrovství v roce 2004 jsem byla mimo republiku a nyní jsem dostala tuto šanci, tak jsem ji využila, ale popravdě jsem nevěděla, do čeho jdu. Až čas a práce na této akci mi ukázala, o čem to je a jak náročné to je.

Co vás na této práci baví?

Všechno, její různorodost, mezinárodní rozsah. Jen je toho někdy víc než dost, ale doufám, že se vynaložené úsilí nakonec zúročí a spokojeni budou fanoušci i hokejové týmy.

Co je nejvíce stresující?

V těchto dnech už úplně všechno. Blížící se termín mistrovství je neúprosný, a povinnosti se tedy logicky vrší a veškeré přípravy vrcholí. Je náročné vše skloubit. Člověk vyřizuje stovky mailů, permanentně komunikuje s partnery šampionátu, s dodavateli i lidmi z haly a vyřizuje papírování. To vše doslova dnem i nocí.

A máte z něčeho i noční můry?

Přesto, že si myslím, že stres dobře zvládám občas sny spojené s mistrovstvím opravdu mám. Většinou se v nich bojím, jestli se vše stihne řádně připravit.

Zvládáte skloubit rodinný život a povinnosti?

Kvůli této akci jsem se přistěhovala z Prahy zpět do Ostravy, kde jsem vyrůstala a odstartovala zde i profesní dráhu. Dá se říci, že rodinný život poslední měsíce, kdy žiju přípravami na šampionát, nemám žádný. Veškerý čas dělím na práci a syna, kterému je tři a půl roku. Stihnu se mu denně věnovat plně jen dvě hodiny. Vím, že je to velmi málo, ale po šampionátu mu to vynahradím.

Kolik času vám práce pro mistrovství zabere?

Momentálně prakticky veškerý.

Už víte, jak si po šampionátu odpočinete?

Odjedu se synem na týden k rodičům na hory, nadechnout se, vyčistit hlavu a nabrat nové síly třeba do dalších zajímavých projektů.

Klára Kohutová