Za normálních okolností by výhra na mistrovství světa – bez ohledu na soupeře – byla jednou z hlavních zpráv dne pro celou zemi. Tentokrát to však bylo jinak. Ačkoli málokdo chtěl v aréně dát najevo, že to řeší, protože na atmosféře a náladě v zaplněné Ostravar Aréně byste to nepoznali, opak byl pravdou. Střelbu v Handlové na slovenského předsedu vlády probírali jednotliví fanoušci na tribunách, novináři v tiskovém centru a patrně i hráči v šatně.

Po utkání však bylo toto téma tabu. „Žádné otázky na aktuální situaci, pouze k zápasu…,“ upozornil novináře před příchodem hráčů do mixzóny mluvčí slovenské reprezentace Peter Janošík.

Fanoušci Německa při utkání s Lotyšskem na mistrovství světa v hokeji v Ostravě.
Zamotaná skupina! Lotyši totálně selhali, v Ostravě kraloval německý „Major Tom“

Žurnalisté se tak dočkali pohledu aspoň Roberta Kalábra, slovenského kouče polského národního týmu. „Jsme na mistrovství světa, ale víme, co se ve světě děje. Je to hrozné. Je válka, jsou atentáty, o tom by před pěti lety nikdo nepomyslel,“ kroutil hlavou. „Můžu říct jen, že držím palce, aby bylo všechno v pořádku, aby se z toho dostal co nejrychleji a vrátilo se mu zdraví. Nic víc se k tomu asi nedá říkat,“ prohlásil dál Kaláber.

Hráči se i tak museli cítit divně. Bylo znát, že jsou lehce zakřiknutí, dávali si pozor na to, co mluví. Místo toho, aby se řešil jen jejich výkon, hra a výsledky v rámci turnaje, celý den chodily zprávy z Handlové, kde se událost stala.

Hokejisté Slovenska proti Polsku a fanoušci.Hokejisté Slovenska proti Polsku a fanoušci.Zdroj: Deník/Petr Kotala

PO PRVNÍ TŘETINĚ ÚSTUP

Na ledě navzdory okolnostem povinnost splnili. Především díky povedenému a ráznému vstupu, jak se na favorita patří. Po celou první třetinu dávali slovenští hokejisté Polákům, v jejichž bráně poprvé nastoupil původem český gólman Tomáš Fučík, najevo, že na ledě bude jeden pán. Už po dvou minutách skóroval Cingel, ještě v první třetině se z množství šancí prosadil i kapitán Tatar. Dva góly byly základem pro konečný zisk tří bodů, byť se na ně nakonec nadřeli.

Hokejisté Slovenska (v modrém) proti USA.
Před MS trable, teď rozjásal celé Slovensko: Teč se podařila, byl rád Kelemen

Kolotoč po první pauze nepokračoval, gólostroj se nekonal. Fučík zavřel bránu, než v 52. minutě musel odstoupit kvůli zranění, které by však nemělo být nijak vážné, připsal si 33 zákroků. Činit se ale od druhé třetiny musel i na opačné straně slovenský muž s maskou Samuel Hlavaj. U něj se počítadlo zastavilo na dvaceti zásazích.

„Pro mě to byl těžký zápas, musel jsem se soustředit celou dobu, protože toho tam nebylo mnoho. A potom už to zkoušeli z kdejaké pozice, i zpoza brankové čáry, takže to bylo náročné,“ uznal gólman. „Přitom jsme začali výborně, nevím, co se ve druhé třetině stalo. Asi jsme si mysleli, že už to dojedeme do konce. Dělali jsme chyby a byly z toho problémy,“ dodal Hlavaj.

„Když jsme měli střílet, přihrávali jsme, a když jsme měli přihrát, tak jsme stříleli. Trošku jsme si komplikovali život. To samé ve středním pásmu ve druhé třetině. Měli jsme to dát k nim a napadat, ale snažili jsme se to vozit individuálně. Tak hrát nemůžeme,“ uvědomoval si obránce Martin Fehérváry.

Švédští hokejisté v zápase mistrovství světa proti Polsku a fanoušci.
Fans MS v Ostravě: párty Slováků, pochod Lotyšů, zájem Poláků… Hit? Bob a Bobek

Mnoho pozitivního si odnesli i polští hokejisté. „Deset patnáct minut byli Slováci lepší, ale po tom jsme začali hrát o něco lépe, dostali jsme se do tempa. Nebylo to špatně. Škoda dvou branek v samém konci zápasu, protože 0:4 už nevypadá tak dobře jako 0:2,“ usmál se polský útočník Patryk Wronka s tím, že si je vědom limitů týmu, který je v elitní divizi mistrovství světa po 22 letech.

„Ano, víme, že dovednostmi trochu zaostáváme, ale doháníme to charakterem. Každý dalším zápasem se učíme,“ doplnil.

Poláci jsou tak nadále poslední, v pátek je čeká USA, ale oni vyhlíží spíše úterní záchranářskou bitvu s Kazachstánem. Tam půjde o vše. Naproti tomu Slovensko, jemuž patří v tabulce druhá příčka, čeká dvoudenní volno.

„Možná bude nejlepší nejít vůbec na stadion, abychom byli úplně bez hokeje aspoň jeden den. Ale být spolu, dát si nějakou večeři v klidu a oddechnout si,“ navrhl Peter Cehlárik. „Dneska už určitě nic dělat nebudu, protože toho mám také dost a únavu jsem cítil. Zítra určitě někam vyběhneme,“ uzavřel gólman Samuel Hlavaj.