Bývalý trenér finského národního týmu v nejslavnější soutěži na světě působil ještě v Torontu, kde tehdy hrával František Kaberle. Naposledy stál na lavičce švýcarského Bernu.V hokejových šlépějích svého otce kráčí i jeho syn Alpo Pivovarči. Ve svých třiceti letech už má za sebou tři trenérské „štace“ u mládeže. „S otcem jsme se sešli před pěti lety ve Finsku na tréninkovém kempu pro mládež. Během dvouměsíčního trénování jsem poznal tradiční finskou školu bruslení a nabral mnoho zkušeností. Po návratu domů jsem dostal možnost trénovat v Opavě,“ vzpomíná na své začátky Alpo Pivovarči.
Opavský rodák vedl dva roky mládež v HC Slezan a v sezoně 2003/2004 stál společně s Jaroslavem Plánovským u historického úspěchu opavské mládeže. „S devátou třídou jsme ve finálovém turnaji v Příbrami získali titul mistrů republiky.“ Pivovarčimu se poté naskytla příležitost odejít do Jablonce nad Nisou. V tamním druholigovém klubu se stal šéftrenérem mládeže.
„Pomáhal jsem vybudovat sportovní středisko mládeže,“ ohlíží se za dalším tříletým angažmá. Jeho další kroky vedou do Havířova, kde bude opět pracovat u mládeže – v následující sezoně bude působit jako asistent u extraligového dorostu a také u žáků. Alpo Pivovarči je držitelem trenérské licence B a v hokeji se chce soustředit především na mládež, o práci mezi muži zatím neuvažuje. Zaměřuje se hlavně na tzv. Power Skating.
„Jde o techniku bruslení, tento obor u nás zatím není tolik rozšířený jako v Kanadě, kde se mu věnují na nejvyšší úrovni,“ říká k tomu Pivovarči. Chybělo málo a v minulé sezoně se otec a syn sešli při trénování v jednom klubu. O šestapadesátiletého Suhonena projevila vážný zájem Nitra a Pivovarči měl ve slovenském klubu působit u mládeže. „Bohužel tomu zabránily rodinné problémy. Přesto jak já tak i otec věříme, že jednou bychom mohli pracovat ve stejném klubu,“ uvažuje Alpo Pivovarči.
