Během úvodního týdne odehrál Olesz jako jeden z mála útočníků všechny tři zápasy s prvoligovým Havířovem (8:2), účastníkem mezinárodní EBEL ligy Znojmem (4:3) a naposledy regionálním rivalem z Třince (6:3).

Celkem posbíral jednatřicetiletý vítkovický odchovanec 5 bodů (3+2). Dvakrát se trefil v úterním derby proti Ocelářům, které sledovalo v Ostravar Aréně na přípravu rekordních 4159 diváků. Neskóroval pouze proti Jihomoravanům. Tam ale zase shodil rukavice a v následné bitce měl navrch. „Jsem rád, že jsme ty zápasy zvládli. Je to jen dobře pro celou kabinu,“ řekl Deníku Olesz.

Rozdílné pojetí hry protivníků vítal. „V extralize je styl hry ostatních týmů podobný. Tady šlo ale o různé soupeře, takže dobrý test. Havířov na nás vletěl, stejně jako Třinec, a taky jsme se s tím museli vyrovnat. Pak jsme je ale začali přehrávat. Znojmo hrálo hodně silově, dobře bruslilo. Proti nim jsme zápas otáčeli až ve třetí třetině,“ vykládal Olesz.

V derby s Třincem se podílel na výhře dvěma góly. „Snad jsem nepřepálil začátek a půjde to i v extralize,“ usmíval se Olesz a už vážně pokračoval: „Víte, člověk na něčem přes léto pracuje a vždy má radost, když se to objeví na ledě v zápasech. Jsem za to rád. Pořád je to ale příprava. Dál vše piluju do sezony. Protože ta bude rozhodující.“

Během utkání se Znojmem přišla v podání bronzového medailisty z olympiády v Turíně 2006 věc málo vídaná. Ve druhé třetině shodil rukavice. A souboj s vyzývatelem Janem Pohlem na body vyhrál. „Neřešil jsem, jestli je to příprava, nebo liga. Do každého zápasu chodím naplno, chci vyhrávat. Žádný souboj nemůže člověk vypustit,“ zdůraznil Olesz.

Borec s 365 starty ve slavné NHL bitky nikdy nevyhledával. „Jestli jsem za celou kariéru shodil rukavice dvakrát, tak je to moc. Byla to opravdu velká výjimka a sám věřím, že to dál nebude častý jev. Není to tak, že by se mi do toho nechtělo. Kolikrát je člověk najetý. Rvačku ale beru jako krajní možnost, poslední variantu,“ podotkl Olesz.

Ten odehrál všechny tři přípravné zápasy. Pauzu nechtěl. „Do sezony je pořád daleko, k odpočinku není důvod. Chci hrát. Zápas je vždy lepší než tréninky. Jsem za každý start rád. Ono i kdybych nehrál, stejně bych na zimák přišel a byl s kluky. Je to vždy lepší, být součástí týmu přímo během zápasu na ledě,“ uzavřel Rostislav Olesz.